Praha – Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámí na summitu evropských lídrů, že je Česko ochotné přijmout migranty. „Jsme připraveni nabídnout v rámci jednání Evropské rady, že jsme připraveni pomoci konkrétně Itálii nebo Řecku v rozsahu několika set uprchlíků, o které by se Česká republika postarala do doby, než bude rozhodnuto o jejich žádosti o azyl na půdě Evropské unie,“ uvedl po jednání vlády Sobotka. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza upřesnil, že o konkrétních číslech se teprve bude jednat.
Sobotka v Bruselu slíbí, že ČR přijme uprchlíky, neví ale kolik
Bohuslav Sobotka minulý týden na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny zdůraznil, že Česko odmítá povinné kvóty na rozdělení migrantů mezi země Evropské unie a obvinil Evropskou komisi, že nerespektuje usnesení Evropské rady. Současně ale připustil, že dobrovolné přijetí některých uprchlíků je možné.
S takovým stanoviskem chce Sobotka také zamířit do Bruselu na summit evropských lídrů, kde nabídne, že Česko dobrovolně přijme část uprchlíků, kteří jsou nyní v Itálii a Řecku i v táborech mimo Evropu. „Chceme se rozhodovat suverénně na základě možností,“ řekl ovšem rozhlasu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Premiér Bohuslav Sobotka
„Jsme připraveni nabídnout v rámci jednání Evropské rady, že jsme připraveni pomoci konkrétně Itálii nebo Řecku v rozsahu několika set uprchlíků, o které by se Česká republika postarala do doby, než bude rozhodnuto o jejich žádosti o azyl na půdě Evropské unie. Je to projev naší solidarity, ale je to současně i naše alternativa vůči tomu systému povinných kvót, který odmítáme,“ prohlásil premiér po jednání vlády.
Nabídka by neměla obsahovat konkrétní počet přijatých migrantů, ty by měly vyplynout až v průběhu léta, až ČR prověří své možnosti. „Není to o jednorázovém čísle. Je to o tom znát kapacitu a umět se dohodnout s Němci, Italy, Řeky, komu kde můžeme pomoct. Je také důležité vytipovat, koho přijmeme, a potom prostor otevřít,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Předběžně připustil, že je Česko schopné přijmout řádově stovky lidí.
Opoziční ODS vládní rozhodnutí ostře kritizovala. „Sobotka nechce kvóty na uprchlíky, ale dobrovolně je vlastně dodrží. Vlk se nažere, ale koza celá nezůstane,“ uvedl předseda strany Petr Fiala. „Pokud vláda neposkytne jasné a konkrétní informace o průběhu, realizaci a nákladech tohoto kroku, je pouze líbivým gestem vůči evropské byrokracii, které může mít vážné dopady na bezpečnost naší země, a proto je nutné ho odmítnout,“ dodal.
Ředitelka sdružení pro migraci vládu chválí, prezident je opatrný
Ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová plány vlády ocenila. „Udělejme lidský, humánní krok a pomozme lidem v nouzi. Je lepší dělat to tím způsobem, že jsme učinili rozhodnutí a poskytujeme solidaritu v rámci Evropy,“ uvedla. Zdůraznila, že jde o velkou změnu. Dosud totiž vláda pouze odmítala kvóty, ale „neříkala B: Že by někoho přijímala. To, co jsme slyšeli od politické reprezentace, bylo spíše negativní“.
Prezident republiky Miloš Zeman ovšem vyzval, aby při případném přijímání migrantů kladlo Česko důraz na jejich původ a nepouštělo na své území uprchlíky „ze zemí kulturně vzdálených“. Řadí mezi ně migranty z Afriky, zejména Libye, mezi nimiž se Miloš Zeman obává, že existují zárodky teroristických buněk.
Prezident Miloš Zeman
ČR by naopak podle prezidenta měla obrátit zrak k Ukrajině, míní, že není vyloučeno, že odtud přijde velká migrační vlna, kterou by Česko naopak mělo přijmout. „Je tam malá jazyková bariéra, lidé jsou pracovití a schopní se asimilovat,“ řekl Zeman. Připomněl, že sám už dříve lobboval za repatriaci ukrajinských Čechů.
Opozice žádala o podporu táborů v zemi původu
Na sněmovní schůzi k migrační krizi vyzývali opoziční politici, aby Česko více finančně přispělo k jejímu zažehnání. Vyslovili však představu, že by peníze měly směřovat na výstavbu záchytných táborů v zemích, odkud lidé do Evropy přicházejí. Podle Tomáše Prouzy nyní vláda hledá způsob, jak provázat rozvojovou pomoc s navracením migrantů do zemí, ze kterých přišli. „To je velké evropské téma, protože Evropa investuje hodně peněz do různých afrických zemí. Mělo by být jasné, že je budeme investovat jenom tam, kde dodržují pravidla,“ uvedl.
Premiér se na schůzi vymezil proti návrhu Evropské komise, podle kterého by Česko muselo během dvou let povinně přijmout více než 1800 lidí, ale současně přiznal, že nelze pouze odmítnout kvóty a tím skončit. Je přesvědčen, že „není otázka několika měsíců, než se to přežene. Je to otázka několika dalších let“. Řekl, že na zasedání Evropské rady nabídne „posílení solidárních aktivit České republiky“.
GALERIE
videogallery_542731
Policie se připravuje i na uzavření hranic, bezprostředně ale nenastane
Ministr vnitra potom hovořil o posílení kontrol ve vlacích a na tranzitních silnicích. Policie poté oznámila výrazné zvýšení zadržených nelegálních migrantů. Od pondělí 15. června do rána 22. června policie zadržela celkem 96 nelegálních migrantů, což je přibližně trojnásobek oproti jiným týdnům. V průměru jich letos bylo asi 30 týdně.
Policie již má podle deníku Mladá fronta Dnes připravené scénáře, jak zahájit systematické kontroly na hranicích. Jednou z možností je hlídání přechodů na významných silnicích, druhou kontroly i na malých přechodech, jako jsou hranice na lesních cestách. „Je tu i krizová varianta největší, tedy pokrýt hlídkami celou zelenou hranici. O obnovení hraničních kontrol by musela rozhodnout vláda,“ řekl deníku ředitel cizinecké policie Milan Majer. Podle Milana Chovance se ale vláda zatím nechystá k zavedení takových pohraničních kontrol přistoupit, chce pokračovat v namátkových kontrolách. Zdůraznil, že taková varianta by byla drahá a také problematická vzhledem k schengenské úmluvě. Ta umožňuje obnovit hlídání přechodů po konzultaci s ostatními zeměmi jen na omezenou dobu, obvykle ne delší než měsíc, pokud to vyžaduje veřejný zájem nebo bezpečnost.
Bohuslav Sobotka:
„Evropa je na osudové křižovatce. Migrační krize vyžaduje silnou spolupráci jednotlivých zemí EU. Nemůže ji vyřešit žádná země samostatně jenom svými opatřeními na národní úrovni. Vyřešení krize vyžaduje také nezbytnou míru solidarity.“
