Podrobnější informace, proč policie začala prověřovat vůbec první kauzu církevních restitucí, nemá ani pozemkový úřad ani samotný maltézský řád. „Náhled do vyšetřovacích spisů nám byl odepřen. Osobně se domnívám, že je to pokus o zastrašení rozhodujících úředníků na pozemkovém úřadě, a to ze strany zainteresovaného subjektu,“ uvedl kancléř Suverénního řádu maltézských rytířů Johannes Lobkowicz.
Na některých polích by měl v budoucnu vyrůst silniční okruh mezi Březiněvsí a Suchdolem. Na dalších pozemcích by měla jednou stát třeba nová škola a školka, jinde desítky rodinných domků. Aktuální hodnota sporných pozemků, o které řád v okolí Březiněvsi požádal, se pohybuje kolem osmi miliard korun.
Žádost maltézských rytířů je sporná od začátku. Stát rozhodl o zabrání 120 hektarů pozemků 24. února 1948, tedy den před komunistickým pučem. Což je datum, které nemohou státní úřady při vydávání majetku prolomit. Naopak zástupci řádu argumentují, že stát reálně převzal pozemky až po rozhodném dni. „Řád se zcela oprávněně domáhá vydání svého historického majetku, který mu byl zkonfiskován až po 25. únoru 1948,“ uvedla právnička řádu Martina Zikmundová.
„Sporných momentů je tam daleko víc. Jsou ve hře i konfiskáty, protože představitel tohoto řádu, převor Bobe, byl aktivním agentem Gestapa a SD, podílel se na dopadení našich parašutistů v Resslově ulici,“ upozornil starosta Březiněvsi Jiří Haramul. Podle řádu ale není selhání jednotlivce důvodem, za který by měl pykat celý řád. O vydání pozemků by měl pozemkový úřad rozhodnout v létě.
Do vyšetřování církevních restitucí se vložila protikorupční policie
Stát zatím celkem v restitucích církvím vrátil 72 tisíc hektarů lesů a něco přes 16 tisíc hektarů polí. Tedy o zhruba polovinu majetku, o který církve požádaly.
