„Nevím, proč tam musíme mít oslavnou sochu, když není co slavit. Odstraňoval se Stalin, hned po revoluci se bez problémů odstranil Lenin, tak nevím, proč by se nemělo odstranit tohle,“ myslí si Helen Frankenbergová, aktivistka za odstranění sochy maršála Koněva. Podle ní měl na svědomí řadu negativních událostí. „Rabování, znásilňování atd. během druhé světové války, krvavě potlačil povstání v Maďarsku v roce 1956, pod jeho velením se stavěla Berlínská zeď,“ jmenuje Frankenbergová.
Za zachování sochy vznikla petice
Zaznívají ale i názory, že by se podobné sochy bourat neměly jen proto, že jsou z dob komunismu. „Je to takový neosocrealismus. Je to průměrné, ale já si nemyslím, že by se průměrné věci měly ničit, protože je to svědectví té doby a dejme tomu hlouposti našich předků,“ říká sochař Kurt Gebauer. „S bouráním nesouhlasí tisíce občanů městské části, což vyjádřili v petici proti odstranění pomníku maršála Koněva. Největší tíhu války, největší počet obětí přinesl Sovětský svaz,“ říká zastupitel městské části Praha 6 Ivan Hrůza (KSČM). Že by se socha měla zachovat, je podle místopředsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Pavla Vránského většinový názor.
Socha maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva vznikla na jeho počest v roce 1980 a stojí na náměstí Interbrigády na Praze 6. Autorem pomníku je akademický sochař Zdeněk Krybus. Maršál je zpodobněný v nadživotní velikosti, má rozepnutý vojenský plášť, vojenskou čepici a v pravé ruce drží kytici šeříků, kterými Praha 9. května 1945 vítala příslušníky Rudé armády.
Dnes u sochy stojí nápis: „Významný vojevůdce, maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv, dvojnásobný hrdina Sovětského svazu a hrdina Československé socialistické republiky, velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením.“ V poslední době se socha stala několikrát terčem vandalů. Loni její část například někdo natřel narůžovo.
Radnice Prahy 6 chce do termínu oslav konce druhé světové války problém kolem Koněvovy sochy rozetnout. Zatím nejpravděpodobnější se jeví varianta přidat k soše vysvětlující tabuli. "Já si nemyslím, že by bylo vhodné maršála odstraňovat, že by spíš bylo lepší tam doplnit edukativní ceduli, kde by bylo napsáno všechno, co maršál kromě toho, že nás osvobodil, způsobil," říká Ondřej Kolář, starosta městské části Praha 6 (TOP 09).
Kdo to byl maršál Koněv a jaká byla jeho doba?
Maršál Ivan Stěpanovič Koněv (1897–1973) byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci II. světové války se podílel mimo jiné na osvobození Prahy, části Polska, Slezska nebo Saska. Vedl ale také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956. „Jeho úloha byla jednoduchá, dostal za úkol potlačit povstání všemi prostředky, a všechny k tomu také využil,“ uvedl historik a politolog Jiří Fidler. V 60. letech pak Koněv působil v Berlíně, kde dohlížel na výstavbu Berlínské zdi.
„Byl velitelem sovětského uskupení, které se podílelo na osvobození Prahy,“ uvedl Jiří Fidler, historik a politolog s tím, že samotného Koněva ale za osvoboditele považovat nelze, protože se osobně na osvobozování Prahy nepodílel. Pod maršála Koněva však spadala i komunistická kontrarozvědka Smerš, která na jaře a v létě 1945 unesla stovky československých občanů ruského původu do sovětských koncentračních táborů. „Každé oddělení vojenské kontrarozvědky mělo dva šéfy, prvního toho vojenského, to znamená nadřízeného velitele frontu, a to byl v tomto případě Koněv, a druhá byla hlavní správa vojenské kontrarozvědky, která byla v Moskvě a kterou přímo úkoloval Stalin,“ dodal Fidler.
