Dosavadní snahy zákonodárců o zařazení Velkého pátku mezi státní svátky úspěšné nebyly. Nejnovější záměr ale kromě Sobotky podporuje většina zákonodárců sociální demokracie, uvedl tento týden předseda jejích poslanců Roman Sklenák. Podobný odhad měl v případě svého klubu i předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Velký pátek: Den, kdy zemřel Kristus
Den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, je ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. S Ježíšem byl veden krátký proces: Z hlediska historického je existence Ježíše Krista zaručena. Nicméně zda jde skutečně o mesiáše, to je podle historika Petra Kubína záležitost víry. Proti Ježíšovi byl veden jednoduchý proces. „Byl obviněn z velezrady, židovská velerada jej nařkla, že se považuje za židovského krále, a takto byl ten spor předložen civilnímu správci prefektu Pontiu Pilátovi, který ze strachu, aby nebyl obviněn, že toleruje vzpouru, vyhověl veleradě a dal Ježíše popravit,“ komentuje Kristovu smrt historik Kubín. Podle něj Ježíš zemřel s velkou pravděpodobností 7. dubna roku 30, a to ve věku 37 nebo 38 let.
Sobotka souhlasil s argumenty svého stranického kolegy Antonína Sedi, že už dva dny před velikonočním víkendem mají žáci a studenti prázdniny a že „sladění rytmu školních prázdnin s rytmem pracovních dnů by mnoha rodinám usnadnilo situaci“. Sobotka připomenul, že Česko má jen 13 státních svátků a že právě Velký pátek je svátkem v řadě evropských zemí.
Nejvíce veřejných svátků je v Japonsku a Indii (16 dní). Následuje Kypr, Slovensko a Jižní Korea (15 dní), Malta a Španělsko (14 dní). Nejméně veřejných svátků je ve Velké Británii, Austrálii a Nizozemí (8 dní).
Seďa také uvedl, že nový svátek by byl v souladu s Evropskou sociální chartou. Připomenul, že Velký pátek se letos rozhodli světit poslanci, kteří kvůli tomu pokračování nynější schůze odložili až na příští týden.
Velký pátek - den, kdy si křesťanský svět připomíná ukřižování Ježíše Krista - byl jako svátek zrušen v bývalém Československu v 50. letech na počátku komunistické totality. KDU-ČSL podle předsedy svých poslanců Jiřího Miholy sice vnímá, že velká část obyvatel země je bez vyznání, den volna se dá ale prý chápat i jako opatření na podporu rodinného života. Pro letošní Velký pátek tak lidovečtí poslanci alespoň vyjednali, že se nebude jednat ve sněmovně, a to přesto, že je to klasický jednací den.
Co víte o Velikonocích? Můžete si vyzkoušet ZDE.
Velký pátek s sebou přináší i různé zvyky
- Vypráví se o údajném otevírání pokladů ve skalách. Poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí, popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověsti se v tento den otevírá i památná hora Blaník.
- Na Velký pátek běžel každý ještě před východem slunce k potoku, aby se v něm umyl. To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi.
- Řehtačky, nahrazující hlas zvonů, oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, na mnoha místech děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
- V krajích s tradicí plátenické výroby se předly tzv. „pašijové nitě“, kterými se pak dělalo na šatech několik stehů - to mělo ochránit před zlými duchy.
- Nepralo se prádlo, protože se věřilo, že by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.