Praha - Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka podpoří uzákonění Velkého pátku jako státního svátku. Podle něj nelze argumentovat tím, že by nový svátek měl nějaké závažné ekonomické důsledky. Povýšení Velkého pátku, který je součástí Velikonoc, na státní svátek chtějí navrhnout lidovečtí poslanci.
Bude Velký pátek státním svátkem? Sobotka je pro
Dosavadní snahy zákonodárců o zařazení Velkého pátku mezi státní svátky úspěšné nebyly. Nejnovější záměr ale kromě Sobotky podporuje většina zákonodárců sociální demokracie, uvedl tento týden předseda jejích poslanců Roman Sklenák. Podobný odhad měl v případě svého klubu i předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Velký pátek: Den, kdy zemřel Kristus
Den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, je ve znamení přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání. Podle evangelií zemřel Ježíš na kříži ve tři hodiny odpoledne. S Ježíšem byl veden krátký proces: Z hlediska historického je existence Ježíše Krista zaručena. Nicméně zda jde skutečně o mesiáše, to je podle historika Petra Kubína záležitost víry. Proti Ježíšovi byl veden jednoduchý proces. „Byl obviněn z velezrady, židovská velerada jej nařkla, že se považuje za židovského krále, a takto byl ten spor předložen civilnímu správci prefektu Pontiu Pilátovi, který ze strachu, aby nebyl obviněn, že toleruje vzpouru, vyhověl veleradě a dal Ježíše popravit,“ komentuje Kristovu smrt historik Kubín. Podle něj Ježíš zemřel s velkou pravděpodobností 7. dubna roku 30, a to ve věku 37 nebo 38 let.
Sobotka souhlasil s argumenty svého stranického kolegy Antonína Sedi, že už dva dny před velikonočním víkendem mají žáci a studenti prázdniny a že „sladění rytmu školních prázdnin s rytmem pracovních dnů by mnoha rodinám usnadnilo situaci“. Sobotka připomenul, že Česko má jen 13 státních svátků a že právě Velký pátek je svátkem v řadě evropských zemí.
Nejvíce veřejných svátků je v Japonsku a Indii (16 dní). Následuje Kypr, Slovensko a Jižní Korea (15 dní), Malta a Španělsko (14 dní). Nejméně veřejných svátků je ve Velké Británii, Austrálii a Nizozemí (8 dní).
Seďa také uvedl, že nový svátek by byl v souladu s Evropskou sociální chartou. Připomenul, že Velký pátek se letos rozhodli světit poslanci, kteří kvůli tomu pokračování nynější schůze odložili až na příští týden.
Velký pátek - den, kdy si křesťanský svět připomíná ukřižování Ježíše Krista - byl jako svátek zrušen v bývalém Československu v 50. letech na počátku komunistické totality. KDU-ČSL podle předsedy svých poslanců Jiřího Miholy sice vnímá, že velká část obyvatel země je bez vyznání, den volna se dá ale prý chápat i jako opatření na podporu rodinného života. Pro letošní Velký pátek tak lidovečtí poslanci alespoň vyjednali, že se nebude jednat ve sněmovně, a to přesto, že je to klasický jednací den.
Co víte o Velikonocích? Můžete si vyzkoušet ZDE.
Ilustrační foto
Velký pátek s sebou přináší i různé zvyky
- Vypráví se o údajném otevírání pokladů ve skalách. Poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí, popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověsti se v tento den otevírá i památná hora Blaník.
- Na Velký pátek běžel každý ještě před východem slunce k potoku, aby se v něm umyl. To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi.
- Řehtačky, nahrazující hlas zvonů, oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, na mnoha místech děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
- V krajích s tradicí plátenické výroby se předly tzv. „pašijové nitě“, kterými se pak dělalo na šatech několik stehů - to mělo ochránit před zlými duchy.
- Nepralo se prádlo, protože se věřilo, že by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
