Dva roky byly Antonie Chrástecká a Hana Humpálová drženy jako rukojmí ozbrojenci zřejmě přímo z Al-Káidy. Včera večer se podařilo turecké charitativní organizaci IHH vyjednat jejich propuštění a obě dívky už jsou v Česku. Po prvotní úlevě začaly padat otázky - Kde byly Češky celou dobu drženy? Jak se podařilo neziskové organizaci za dva měsíce něco, o co se tajné služby pokoušely dva roky? Žádali únosci výkupné? A česká diplomacie je v odpovědích velmi opatrná.
Cesta dvou Češek na svobodu je opředena otazníky. Chovanec ale výkupné vyloučil
„Když se toto stane jakémukoliv občanovi českého státu, tak stát zintenzivní komunikaci, nasadí komunikační prostředky diplomatické, bezpečnostní a ty věci se nesdělují. Platí ovšem, že český stát nevyjednává s teroristy a neplatí výkupné,“ prohlásil dnes ministr vnitra Milan Chovanec s tím, že žádné další informace sdělovat nebude.
Unesené Češky ale nebyly téměř určitě předány bez podmínky nějaké výměny. A i kdyby to byly nakonec peníze, tak to úřady nikdy neprozradí. „Chápu postoje pana ministra, že oficiálně musí takto deklarovat pozici České republiky vůči teroristům, ale z nepříliš vzdálené minulosti víme, že i jiné státy říkaly, že nevyjednávají, a přesto vyjednávaly,“ říká Andor Šándor, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR. Podle všeho nedošlo k výměně za jednu z teroristek Al-Káidy drženou v USA, jak únosci požadovali v jednom z videí. Šándor ale nevylučuje ani to, že ozbrojenci mohli jednoduše přistoupit k určitému humanitárnímu gestu. Zasáhnout ale mohly i rodiny obou dívek.
Také pákistánský novinář Vahíd Chalfe z pákistánského deníku Dawn koncem února řekl, že za únosem mohla stát Al-Káida. Usuzoval tak právě na základě jednoho ze zveřejněných videí, v němž se Češky přimlouvaly za propuštění pákistánské lékařky Áfíi Siddíkíové vězněné v USA. „Možná byly uneseny pro nějaký jiný důvod, ale podle mě se dostaly do rukou lidí, kteří jsou přímo napojeni na Al-Káidu. Mohl je unést třeba Taliban a předat Al-Káidě,“ uvažoval Chalfe.
Radikální skupiny se k rukojmím chovají různě
Přístup radikálních skupin k vyjednávání o rukojmích je rozdílný. Nejkrutější je Islámský stát, Al-Káida podobně jako Taliban jsou přístupnější. Liší se i postoj jednotlivých zemí. Žádná diskuse s teroristy nepřipadá v úvahu u Velké Británie a USA. Jiné země se požadavkům radikálních skupin nebrání, i když často tvrdí opak. Jedním z mála, koho islamisté pustili na svobodu, byl Francouz Nicolas Henin. Zřejmě po složení výkupného, i když Francie to odmítá.
Češkám mohlo pomoct i to, že jsou ženy
Při únosech záleží i na pohlaví. Islamisté z Al-Káidy se k zajatkyním chovají zdrženlivě. „Určitě to mohlo pomoct. Protože se najde víc ochotných lidí, když jde o ženy,“ míní bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, který ovšem jedním slovem dodává, že nevěří, že by byly Češky propuštěny bez jakékoliv protislužby: „Zdá se mi, že protiplnění bylo. Možná, že ne ze strany České republiky. Nemuselo jít nutně o peníze.“
Česká diplomacie byla v případě únosu dvou Češek v poskytování informací zdrženlivá už od samotného začátku. Mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová dnes řekla, že diplomacie zná cestu a způsob, jakým se unesené Češky dostaly domů, nechce ho ale zatím komentovat. S dívkami byli totiž uvězněni i další rukojmí a zpravodajské služby je případnými informace o propuštění Češek nechtějí ohrozit. Všichni se nicméně shodují na tom, že klíčovou a rozhodující roli sehrála právě IHH, tedy velmi vlivná organizace s kontakty v mnoha státech i mezi extrémistickými a radikálními kruhy.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek pouze uvedl, že se dívky nacházely zřejmě u turecko-iráckých hranic a že byly osvobozeny teprve před několika hodinami, nikoliv dny. Už delší dobu se spekulovalo o tom, jestli byly Češky celou dobu v Pákistánu, nebo jestli byly převezeny do Afghánistánu, jak uváděly některé zdroje. Podle deníku Hürriyet se vyjednavačům podařilo dostat Hanu a Antonii do východoturecké provincie poblíž jezera Van, odkud odletěly zvláštním letadlem do České republiky. Je tedy pravděpodobné, že dívky, pokud byly převezeny po zemi, přijely do Turecka z Iráku nebo Íránu.
Vyjednávání o další rukojmí nechce ohrozit ani samotná organizace IHH. „Tyto dvě dívky nejsou jediné případy, v konfliktních oblastech jich je daleko více, z různých zemí, a my se je snažíme osvobodit. Abych neohrozil naději na jejich osvobození, je složité sdělovat detaily,“ prohlásil Izzet Şahin z IHH, který vyjednávání s únosci vedl. Podle něj jeho organizaci kontaktovaly přímo rodiny unesených žen před dvěma měsíci poté, co prý vyčerpaly všechny ostatní možnosti. „Využili jsme všechny prostředky, které jsme měli k dispozici, abychom je dostali zpět. Dnes jsme je bezpečně předali jejich rodinám,“ dodal.
ČTĚTE: „Hanka a Tonča“ doma. Pozor na traumata, říkají psychologové
Dvě 24leté české turistky byly uneseny v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán 13. března 2013. Ženy cestovaly z Íránu do Indie. Postupně se objevily dva videozáznamy s unesenými: první v červnu a druhý v říjnu. Na dřívějších záběrech pořízených údajně v polovině dubna Češky tvrdily, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou ohroženy. Druhý videozáznam vznikl údajně v srpnu a působí více skličujícím dojmem - dívky mluví o zhoršujícím se zdravotním stavu, špatném přístupu k jídlu a vodě, a dokonce i o tom, jak si přejí být pohřbeny.
Dívky nejsou prvními unesenými Čechy
17. prosince 1996 - Český chargé d'affaires v Peru Lubomír Hladík byl mezi více než 600 lidmi zajatými na večírku v rezidenci japonské ambasády v Limě. Ozbrojenci z Revolučního hnutí Túpaka Amarua (MRTA), kteří požadovali propuštění vězněných členů hnutí, rukojmí postupně propouštěli, včetně Hladíka. Peruánské bezpečnostní síly osvobodily 72 zbylých rukojmí 22. dubna 1997.
19. února 1998 - Podplukovníka Jaroslava Kulíška s dalšími třemi pracovníky pozorovatelské mise OSN v Gruzii (UNOMIG) unesli ozbrojení útočníci v západogruzínské vesnici Džichaškari. Zatímco dva Uruguayce a Švéda odpůrci prezidenta Eduarda Ševardnadzeho propustili, Kulíškovi se 25. února podařilo utéci.
29. září 1999 - Dva pracovníky nadace Člověk v tísni Milana Machalíčka a Michala Plavce zadržoval dav ze srbské enklávy Štrpce v jihosrbské provincii Kosovo. Vojákům sil KFOR se podařilo humanitární pracovníky po několika hodinách vysvobodit.
13. října 1999 - Na východě gruzínské Abcházie, v Kodorském údolí, byla unesena skupina šesti pozorovatelů OSN (UNOMIG), pocházejících z ČR, Švédska, Švýcarska, Řecka, Německa a Uruguaye. Únosci požadovali výkupné 250 tisíc dolarů. Den nato únosci propustili čtyři rukojmí, včetně českého pozorovatele, zbytek propustili další den.
11. dubna 2004 - V Iráku byli cestou do jordánského Ammánu uneseni tři čeští novináři - Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech byli po vyjednávání s únosci propuštěni.
7. prosince 2005 - Na Haiti byl unesen český misionář Roman Musil. Na ostrově působil několik let. S únosci, kteří údajně požadovali výkupné 50 tisíc dolarů, vyjednávali představitelé katolické církve. Musil byl propuštěn 10. prosince 2005, ČR údajně nic neplatila.
11. března 2010 - Byly propuštěny dvě unesené humanitární pracovnice na Haiti. Česká pracovnice organizace Lékaři bez hranic (MSF) a její belgická kolegyně strávily téměř týden v zajetí neznámých únosců. Ženy, které v zemi pomáhaly po ničivém zemětřesení, přepadli únosci na předměstí Port-au-Prince.
18. ledna 2011 - Jemenská policie zmařila pokus o únos čtyř českých turistů. Zasáhla proti třem únoscům střelbou ve chvíli, kdy se pokusili své oběti odvézt autem do hor.
22. března 2012 - Česká průvodkyně strávila v noci na 22. března na egyptském Sinajském poloostrově dvě hodiny v zajetí beduínů. Skupina maskovaných mužů ji unesla, když přepadla autobus s českými turisty, které žena doprovázela. Podle českého ministerstva zahraničí ženu osvobodily egyptské bezpečnostní síly ve spolupráci s místními beduínskými kmeny z jihu Sinaje.
6. března 2015 - Po útoku islámských radikálů na ropné pole Ghaní v Libyi bylo uneseno devět osob pracujících pro rakouskou firmu VAOS - Rakušan, čtyři Filipínci, dva Bangladéšané, Ghaňan a jeden český občan. Dva Bangladéšané se ze zajetí dostali 24. března. Osud ostatních, včetně Čecha, je stále nejasný.