Počet nakažených tuberkulózou v České republice mírně stoupá, přesto patříme k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. V Česku ale chybí vakcína proti tuberkulóze i takzvaný tuberkulin, s jehož pomocí lékaři zjišťují nákazu u pacientů. „Vakcína chybí od podzimu minulého roku a nyní docházejí jednotlivým očkujícím jejich zásoby,“ vysvětlila primářka Pneumologické kliniky 1. Lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Vašáková s tím, že nejde o až tak velký problém, jak by se mohlo zdát, protože v Česku je již zrušená plošná vakcinace.
„Vakcína sama o sobě nebrání vzniku tuberkulózy, pouze snižuje pravděpodobnost, že tuberkulóza propukne v nejtěžších formách,“ vysvětlila fungování vakcíny Vašáková. TBC se šíří kapénkami a zpočátku nejsou její příznaky nikterak výrazné, pacient pociťuje pouze mírný úbytek váhy, únavu nebo nižší horečky. Později nemocného trápí kašel, s rozvojem nemoci vykašlává hleny s krví, je dušný, má zvýšenou teplotu a v noci se potí. Může mít zvětšené uzliny, změny na kůži a neurologické problémy. „Máme k dispozici velice účinné léky na tuberkulózu a po několikaměsíční léčbě dochází k úplnému vyléčení pacientů,“ uvedla lékařka.
V Česku chybí vakcína proti tuberkulóze i takzvaný tuberkulin, s jehož pomocí lékaři zjišťují nákazu u pacientů, právě kvůli tomu, že se zde již několik let plošně neočkuje. „Poté co v ČR před několika lety došlo k omezení očkování proti TBC pouze na rizikové skupiny, tak se Česká republika stala nelukrativním trhem pro výrobce,“ vysvětlil hlavní hygienik Vladimír Valenta důvod současného nedostatku.
V těchto dnech muselo ministerstvo zdravotnictví dojednat náhradní dodávky vakcíny z Polska, protože dánský výrobce dodávky ukončil. Výrobci vakcin se zaměřují spíše na indický trh a rozvojové země, kde je TBC častější.
Ještě před pěti lety bylo u nás očkování proti tuberkulóze povinné, teď už se ale očkují jen rizikové skupiny. Plošné očkování bylo v ČR zrušeno v roce 2009 u 11letých dětí a o rok později také u novorozenců.
Nedostatku vakcín proti tuberkulóze se věnovali také Reportéři ČT
Nyní se očkují jen novorozenci z rodin, kde se někdo tuberkulózou nakazil, nebo pokud se narodili v zemi, kde je více než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, případně tam alespoň tři měsíce souvisle pobývali. Očkují se také děti, které přišly do kontaktu s nemocným člověkem. „Rizikové děti by měly dostat vakcínu hned po narození,“ uvedla Vašáková. „Tyto děti už od konce minulého roku tu vakcínu také nedostávají,“ upozornila lékařka.
V loňském roce se v České republice tuberkulózou nakazilo 512 pacientů. Se 4,8 případy na 100 tisíc obyvatel ČR tak patří mezi země, kde je výskyt infekce nejnižší na světě.
Mezi rizikové oblasti naopak patří jihovýchodní Asie, především Indie a Vietnam, Afrika, ale také některé evropské země jako Španělsko a Portugalsko. „U dospělého člověka bych očkování nedoporučila, protože už byl v dětství očkován,“ řekla Vašáková s tím, že pokud se narodí rodičům, kteří plánují v některé z ohrožených zemí žít, dítě, je vhodné ho po narození nechat očkovat.
Lékaři podle Vašákové také musejí řešit i to, že přibývá tzv. netypických pacientů. Jejich imunitu oslabila léčba jiného onemocnění, jsou po transplantaci nebo podstupují biologickou léčbu například Crohnovy nemoci či roztroušené sklerózy. „Jsou ohroženi latentní tuberkulózní infekcí. Tato forma nemá typické projevy a rentgen ji neodhalí. V minulosti se mohli setkat s mykobakteriemi TBC. Ty dosud spaly v jejich těle. Jakmile jim léky na jiné onemocnění podlomí imunitu, bacil se vzbudí a lidé nedokážou čelit vzniku TBC, jež pro ně může být smrtelné,“ řekla. Lékaři proto zpracovali nový doporučený postup pro screening latentní tuberkulózní infekce u rizikových, a přitom netypických skupin obyvatel. Těchto lidí jsou v Česku tisíce. Lékaři chtějí prosadit, aby tito lidé procházeli tuberkulinovým kožním testem, a pokud se objeví reakce, složitějším krevním IGRA testem.
