Osoblaha – Ačkoli hlavní oslavy 70. výročí osvobození od německé okupace připadají až na květnové dny, v některých částech České republiky mohou slavit už v březnu. Tehdy totiž došlo k osvobození prvních měst u nás. Vůbec prvním osvobozovaným městem se stala Osoblaha na Bruntálsku, označovaná za jedno z tehdy hlavních kulturních center Slezska. Osoblahu, která je dnes už obcí, během Hornoslezské operace osvobodila sovětská vojska 22. března 1945.
Začátek konce okupace Československa se psal v Osoblaze
Tzv. Hornoslezskou operaci zahájila Rudá armáda 15. března 1945. Cílem bylo obklíčit německé jednotky jižně od polského města Opole. Dva dny od zahájení operace začala velká evakuace německého obyvatelstva z celého Osoblažska. Ve městě zůstaly pouze německé vojenské jednotky. Dne 18. března 1945 do Osoblahy pronikl mladý ruský telegrafista a ve stejný den zahájily ruské bombardéry nálety na město. Boj začal 19. března, o dva dny později se ruským vojákům podařilo proniknout do osoblažských ulic, ale byli zatlačeni. První osvobozovaný kousek nynější České republiky Němci urputně bránili. Definitivně Rudá armáda obec obsadila až po útoku 22. března.
Osvobozování město téměř srovnalo se zemí
Osoblaha bývala významným průmyslovým a kulturním střediskem okolí. Do okupace v říjnu 1938 fungovala ve městě cihelna a cementárna, cukrovar, který tehdy zaměstnával většinu obyvatel města, továrny na výrobu likérů a sodovek nebo sirkárna. Ženy se pak mimo hospodářství zabývaly například paličkováním krajek.
Osvobozování však město výrazně zasáhlo. Devadesát procent původní zástavby bylo zničeno bombardováním nebo vypáleno a následně zbouráno. Z historických památek se jako jeden z mála dochoval kostel, část hradebních zdí a židovský hřbitov z 16. století nebo litinová empírová kašna z konce 19. století. V roce 1960 byl Osoblaze odebrán titul města, od té doby je obcí.
GALERIE
videogallery_518467
V Osoblaze byla četná židovská komunita, většinu obyvatel ale tvořili Němci
Před druhou světovou válkou byla Osoblaha památkově nejhodnotnějším městem Slezska s velmi zachovalou židovskou čtvrtí. Židé se ovšem už před válkou po nástupu Adolfa Hitlera k moci začali stěhovat do Polska. Většinu obyvatel Osoblahy jako příhraniční obce tvořili Němci. V říjnu 1938 se na základě Mnichovské dohody, která postoupila československé pohraničí Německu, město stalo součástí Německé říše (Třetí říše). V roce 1939 potom Německo zřídililo na území zbytku Československa protektorát Čechy a Morava, kterým začala německá okupace. Osoblaha se na konci války v roce 1945 stala prvním osvobozeným městem.
Památník vojákům Rudé armády
Osvobození Osoblahy připomíná památník z roku 1975. Součástí pomníku jsou tři sochy a protiletadlové dělo. Na jedné ze soch je vtesaný reliéf rukou, ze kterých vylétá holubice, další představuje postavu ženy s rukama nad hlavou a na poslední soše jsou dvě dlaně ve stisku. Nápis na památníku zní „PODĚKOVÁNÍ A LÁSKU VÁM“.
Památník vojákům Rudé armády v Osoblaze
Československo osvobozovala sovětská armáda z východu, ze západu americká
Na území tehdejšího Československa vstoupily první sovětské jednotky 20. září 1944. Sovětská armáda postupovala při osvobozování českého území z jihovýchodu (takzvaná bratislavsko-brněnská operace) a ze severovýchodu (ostravská operace). Po dobytí Berlína zahájila sovětská armáda pražskou operaci – osvobozování republiky i ze severu a severozápadu.
Osoblahu a okolí obsadily armádní jednotky během přípravy ostravské operace, která měla německým vojákům zasadit razantní úder. Sovětská vojska, jejichž součástí byla i československá tanková brigáda a smíšená letecká divize, ale narazila na silnou obranu. Ostravu se jim podařilo obsadit po těžkých bojích až 30. dubna. Celá operace trvala 57 dnů a v jejím průběhu bylo osvobozeno území s více než 600 vesnicemi a městy.
Na osvobození Československa se vedle vojsk Rudé armády podílela i armáda americká, rumunská, polská a československý armádní sbor. Přispěl i domácí a zahraniční odboj, partyzánské skupiny a povstání obyvatel v posledních dnech války. Do závěrečných bojů se zapojily i jednotky sovětského generála Andreje Vlasova, který v roce 1942 se skupinou vojáků padl do německého zajetí a poté přešel k nacistické armádě.