Začátek konce okupace Československa se psal v Osoblaze

Osoblaha – Ačkoli hlavní oslavy 70. výročí osvobození od německé okupace připadají až na květnové dny, v některých částech České republiky mohou slavit už v březnu. Tehdy totiž došlo k osvobození prvních měst u nás. Vůbec prvním osvobozovaným městem se stala Osoblaha na Bruntálsku, označovaná za jedno z tehdy hlavních kulturních center Slezska. Osoblahu, která je dnes už obcí, během Hornoslezské operace osvobodila sovětská vojska 22. března 1945.

Tzv. Hornoslezskou operaci zahájila Rudá armáda 15. března 1945. Cílem bylo obklíčit německé jednotky jižně od polského města Opole. Dva dny od zahájení operace začala velká evakuace německého obyvatelstva z celého Osoblažska. Ve městě zůstaly pouze německé vojenské jednotky. Dne 18. března 1945 do Osoblahy pronikl mladý ruský telegrafista a ve stejný den zahájily ruské bombardéry nálety na město. Boj začal 19. března, o dva dny později se ruským vojákům podařilo proniknout do osoblažských ulic, ale byli zatlačeni. První osvobozovaný kousek nynější České republiky Němci urputně bránili. Definitivně Rudá armáda obec obsadila až po útoku 22. března.

Osvobozování město téměř srovnalo se zemí

Osoblaha bývala významným průmyslovým a kulturním střediskem okolí. Do okupace v říjnu 1938 fungovala ve městě cihelna a cementárna, cukrovar, který tehdy zaměstnával většinu obyvatel města, továrny na výrobu likérů a sodovek nebo sirkárna. Ženy se pak mimo hospodářství zabývaly například paličkováním krajek.

Osvobozování však město výrazně zasáhlo. Devadesát procent původní zástavby bylo zničeno bombardováním nebo vypáleno a následně zbouráno. Z historických památek se jako jeden z mála dochoval kostel, část hradebních zdí a židovský hřbitov z 16. století nebo litinová empírová kašna z konce 19. století. V roce 1960 byl Osoblaze odebrán titul města, od té doby je obcí.

V Osoblaze byla četná židovská komunita, většinu obyvatel ale tvořili Němci

Před druhou světovou válkou byla Osoblaha památkově nejhodnotnějším městem Slezska s velmi zachovalou židovskou čtvrtí. Židé se ovšem už před válkou po nástupu Adolfa Hitlera k moci začali stěhovat do Polska. Většinu obyvatel Osoblahy jako příhraniční obce tvořili Němci. V říjnu 1938 se na základě Mnichovské dohody, která postoupila československé pohraničí Německu, město stalo součástí Německé říše (Třetí říše). V roce 1939 potom Německo zřídililo na území zbytku Československa protektorát Čechy a Morava, kterým začala německá okupace. Osoblaha se na konci války v roce 1945 stala prvním osvobozeným městem.

Památník vojákům Rudé armády

Osvobození Osoblahy připomíná památník z roku 1975. Součástí pomníku jsou tři sochy a protiletadlové dělo. Na jedné ze soch je vtesaný reliéf rukou, ze kterých vylétá holubice, další představuje postavu ženy s rukama nad hlavou a na poslední soše jsou dvě dlaně ve stisku. Nápis na památníku zní „PODĚKOVÁNÍ A LÁSKU VÁM“.

Památník vojákům Rudé armády v Osoblaze
Zdroj: Rychetský Jan/ČTK

Československo osvobozovala sovětská armáda z východu, ze západu americká

Na území tehdejšího Československa vstoupily první sovětské jednotky 20. září 1944. Sovětská armáda postupovala při osvobozování českého území z jihovýchodu (takzvaná bratislavsko-brněnská operace) a ze severovýchodu (ostravská operace). Po dobytí Berlína zahájila sovětská armáda pražskou operaci – osvobozování republiky i ze severu a severozápadu.

Osoblahu a okolí obsadily armádní jednotky během přípravy ostravské operace, která měla německým vojákům zasadit razantní úder. Sovětská vojska, jejichž součástí byla i československá tanková brigáda a smíšená letecká divize, ale narazila na silnou obranu. Ostravu se jim podařilo obsadit po těžkých bojích až 30. dubna. Celá operace trvala 57 dnů a v jejím průběhu bylo osvobozeno území s více než 600 vesnicemi a městy.

Na osvobození Československa se vedle vojsk Rudé armády podílela i armáda americká, rumunská, polská a československý armádní sbor. Přispěl i domácí a zahraniční odboj, partyzánské skupiny a povstání obyvatel v posledních dnech války. Do závěrečných bojů se zapojily i jednotky sovětského generála Andreje Vlasova, který v roce 1942 se skupinou vojáků padl do německého zajetí a poté přešel k nacistické armádě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent, který se narodil v Irsku. Po jmenování papežem Lvem XIV. jeho jméno v poledne oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová. Nugent dosud působil jako vyslanec Svatého stolce v Kuvajtu, Kataru a Bahrajnu. Titulárním arcibiskupem je v irském Domnach Sechnaill, což je město v diecézi Meath.
12:32Aktualizovánopřed 2 mminutami

Koalice navrhla rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměly platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. Podle někdejšího ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o další úder proti nezávislým médiím veřejné služby.
před 2 mminutami

ŽivěTisková konference po jednání vlády

Regulace cen pohonných hmot bude pokračovat i v červnu. Návrh ministerstva financí v pondělí podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) schválila vláda. Ta k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupila v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Vláda řeší také změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany či předpis, který má zajistit rozvoj elektronizace školství. Návrhem zákona o médiích veřejné služby by se měla zabývat koaliční rada.
05:31Aktualizovánopřed 50 mminutami

Ženě z Českokrumlovska hrozí až čtyři roky za množení psů, vyměňovala je i za alkohol

Kriminalisté se zabývají případem ženy z Českokrumlovska, která měla nejméně od roku 2020 chovat a množit psy v nevhodných podmínkách. Štěňata se zájemci směňovala i za alkohol a tabákové výrobky. V případě prokázání viny před soudem za to ženě hrozí až čtyři roky za mřížemi.
před 1 hhodinou

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Žalobce z brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
11:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...