Největší letadlo dosedlo na mošnovskou ranvej

Ostrava – Na mošnovské Letiště Leoše Janáčka přiletěl letoun Antonov An-225 Mrija, který již 27 let drží titul největšího letadla světa. Na přepravu obrněnné techniky do Afriky si ho objednala společnost Excalibur Army. Během tohoto týdne navíc letoun odletí a přistane v Mošnově ještě dvakrát.

  • Letoun provozuje ukrajinská společnost Antonov Airlines ve spolupráci s Avioncharter company.
  • V Česku zajišťuje technicky unikátní logistický projekt pro šternberskou zbrojovku dopravní společnost Nika Chrudim, která patří do holdingu Excalibur Group.
  • Do Afriky přepravuje 16 kusů obrněné techniky.

Antonov An-225 vznikl z velmi specifické příčiny – jako nosič sovětského raketoplánu Buran. Americká NASA používala k témuž účelu (tj. přepravě raketoplánů) speciálně upravený Boeing 747, Mrija je vlastně speciálně upravený typ An-124. Na rozdíl od amerického nosiče raketoplánů jde však o samostatný typ, který se výrazně odlišuje rozměry, ale například i počtem motorů.

Je opravdu největší?

Antonov Mrija bývá označován za největší letadlo světa. Rozhodně to platí co do nosnosti, maximální vzletová hmotnost činí téměř 600 tun, o polovinu více než u Airbusu A380, o An-124 či Boeingu 747-8 nemluvě. Dodnes je Mrija také neohroženě nejdelším aeroplánem, oproti Boeingu 747-8 mu přebývá téměř osm metrů. Nikdy sice neměl největší rozpětí, toto prvenství patří hydroplánu Hughes H-4 Hercules z období těsně po druhé světové válce, který má také větší plochu křídel, nezapomeňme ovšem, že jeho konstrukce byla zcela odlišná a navíc šlo o prototyp, který letěl všehovšudy dvakrát. Z proudových letadel nemá Mrija konkurenci ani co do rozpětí a nosné plochy. Nevyniká pouze ve výšce, v té ji překonává jak Boeingovo jumbo, tak Airbus A380.

První let Mriji proběhl koncem roku 1988. Jeho účelem nebylo pouze převážet kosmoplán, měl podle představ konstruktérů sloužit i jako létající kosmodrom, ze kterého bude Buran za letu startovat. Mrija s Buranem skutečně létal při zkušebních letech, sloužil také k transportům části jeho nosné rakety Energija. Program sovětského raketoplánu skončil neúspěšně, Buran samotný nakonec absolvoval pouze jeden testovací let bez posádky, a to ještě před dodáním obřího antonovu. An-225 proto záhy ztratil využití a mezi lety 1994 a 2001 byl odstaven. Po rekonstrukci začal sloužit jako transportní stroj, což mu jde k duhu a každý rok zdobí vybraná světová letiště a dělá radost zdejším příznivcům letectví.

Dnes slouží Antonov An-225 k přepravě nejtěžších nákladů, na která jsou všechna ostatní letadla včetně menšího „bratrance“ An-124 krátká. Podle Antonovu letěl s nákladem těžkým 186,7 tuny, což je nad možnostmi všech ostatních letadel. Vezl humanitární pomoc například na Haiti po zemětřesení v roce 2010 nebo do Japonska po zemětřesení a tsunami o rok později. Spatřit ho přesto není snadné, letoun Mrija totiž létá jako jediný na světě, druhý nebyl dokončen a po zrušení programu Buran ho Antonov zakonzervoval, ačkoli se občas hovoří o jeho dokončení.

V Česku není poprvé

Největší letadlo světového nebe v Česku poprvé dosedlo v roce 1989 i s Buranem na hřbetě kvůli poruše při cestě z pařížského aerosalonu na Bajkonur. Téhož roku letadlo navštívilo také letecký den v Mošnově. Později ještě několikrát navštívilo Prahu při komerčních letech, naposledy však v roce 2006.

Antonov An-225 Mrija

  • šestimotorový proudový nákladní dopravní letoun
  • počet vyrobených kusů: 1
  • provozovatel: Antonov Airlines (Ukrajina)

rozměry:

  • délka: 84 m
  • rozpětí: 88,4 m
  • výška: 18,1 m
  • objem nákladového prostoru: 1 300 m3
  • maximální vzletová hmotnost: 640 000 kg
  • maximální zatížení: 250 000 kg

výkony a letové vlastnosti:

  • motory: D-18T
  • tah: 6x 229,5 kN
  • cestovní rychlost: 850 km/h
  • dostup: 12 000 m
  • dolet při nákladu 200 t: 4 000 km

zdroj: Antonov Airlines

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Analýza: K říjnovým sněmovním volbám přišli méně často lidé ve středním věku

V říjnových sněmovních volbách hlasovali méně často než další věkové skupiny lidé ve středním věku od zhruba 25, 27 do 45 let. Výrazně podprůměrná byla účast žen kolem třiceti a čtyřiceti let, volit jich přišlo 58 procent. Nejmladší voliči se naopak nechali zmobilizovat, lidé v důchodovém věku prokázali výraznou disciplínu, vyplývá z analýzy datových souborů šesti agentur (STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect), které spojily své informace do rozsáhlého souboru o více než 7500 respondentech.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Falešný policista vylákal ze školy v Blansku miliony. Podvodníkům pomáhá i AI

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.
před 5 hhodinami

Plaga rozhodne o změnách v revizi vzdělávacího programu do konce února

Do konce února rozhodne ministr školství Robert Plaga (za ANO) o případných změnách v revizi takzvaného rámcového vzdělávacího programu v základních školách. Uvedl to ve středu na jednání sněmovního výboru po představení priorit svého resortu. Klíčové pro změny ve školách je podle něj to, aby měli učitelé dost podpůrných materiálů. Plaga také trvá na tom, že druhý jazyk by si od sedmé třídy děti měly vybírat, a ne ho mít povinně, jak s tím počítá současný dokument. Nový vzdělávací program schválil bývalý ministr Mikuláš Bek (STAN). Povinný má být pro prvňáky a šesťáky od září 2027.
před 6 hhodinami

Biatlonové závody v Novém Městě omezí dopravu v okolí, přijedou tisíce lidí

Na Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě přijedou podle pořadatelů desítky tisíc diváků. Akce začne ve čtvrtek a potrvá až do neděle. V okolí bude omezená doprava. Některé silnice budou zcela neprůjezdné. Ubytovací zařízení v okolí už jsou v termínu závodů víceméně obsazená, především na víkend. Podle prezidenta biatlonového svazu Jiřího Hamzy jsou vstupenky téměř vyprodané, nízké stovky zbývají na neděli.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Udělá vlny a vytvoří si tak prostor k vyjednávání, říká o Trumpovi Červený

Prezident USA Donald Trump vyjednává stejným způsobem po několik desítek let, myslí si místopředseda sněmovního hospodářského výboru Igor Červený (Motoristé). Trump podle něj postupuje stejně i v případě Grónska. „Udělá vlny, vytvoří si prostor pro vyjednávání a pak v klidu zasedne a dojedná to,“ prohlásil poslanec vládní strany v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Kouzlo spočívá podle Červeného v tom, že se protistraně předem neprozradí, jakým způsobem se bude vyjednávat.
před 6 hhodinami

Senát se postavil proti rušení televizních a rozhlasových poplatků

Senát se ve středu postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. V přijatém usnesení vyzval vládu, aby upustila od „destrukce“ systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než třicet let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Senátními kandidáty na ombudsmana jsou Jirsa a Kostolanská

Senát vybral Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou jako kandidáty na ombudsmana, vybírat z nich bude sněmovna. Dále souhlasil s dalším působením Česka v takzvané koalici ochotných. Na rozdíl od sněmovny odsoudil protiukrajinské výroky šéfa SPD Tomia Okamury. Horní komora se usnesením rovněž postavila proti rušení televizních a rozhlasových poplatků.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...