Největší letadlo dosedlo na mošnovskou ranvej

Ostrava – Na mošnovské Letiště Leoše Janáčka přiletěl letoun Antonov An-225 Mrija, který již 27 let drží titul největšího letadla světa. Na přepravu obrněnné techniky do Afriky si ho objednala společnost Excalibur Army. Během tohoto týdne navíc letoun odletí a přistane v Mošnově ještě dvakrát.

  • Letoun provozuje ukrajinská společnost Antonov Airlines ve spolupráci s Avioncharter company.
  • V Česku zajišťuje technicky unikátní logistický projekt pro šternberskou zbrojovku dopravní společnost Nika Chrudim, která patří do holdingu Excalibur Group.
  • Do Afriky přepravuje 16 kusů obrněné techniky.

Antonov An-225 vznikl z velmi specifické příčiny – jako nosič sovětského raketoplánu Buran. Americká NASA používala k témuž účelu (tj. přepravě raketoplánů) speciálně upravený Boeing 747, Mrija je vlastně speciálně upravený typ An-124. Na rozdíl od amerického nosiče raketoplánů jde však o samostatný typ, který se výrazně odlišuje rozměry, ale například i počtem motorů.

Je opravdu největší?

Antonov Mrija bývá označován za největší letadlo světa. Rozhodně to platí co do nosnosti, maximální vzletová hmotnost činí téměř 600 tun, o polovinu více než u Airbusu A380, o An-124 či Boeingu 747-8 nemluvě. Dodnes je Mrija také neohroženě nejdelším aeroplánem, oproti Boeingu 747-8 mu přebývá téměř osm metrů. Nikdy sice neměl největší rozpětí, toto prvenství patří hydroplánu Hughes H-4 Hercules z období těsně po druhé světové válce, který má také větší plochu křídel, nezapomeňme ovšem, že jeho konstrukce byla zcela odlišná a navíc šlo o prototyp, který letěl všehovšudy dvakrát. Z proudových letadel nemá Mrija konkurenci ani co do rozpětí a nosné plochy. Nevyniká pouze ve výšce, v té ji překonává jak Boeingovo jumbo, tak Airbus A380.

První let Mriji proběhl koncem roku 1988. Jeho účelem nebylo pouze převážet kosmoplán, měl podle představ konstruktérů sloužit i jako létající kosmodrom, ze kterého bude Buran za letu startovat. Mrija s Buranem skutečně létal při zkušebních letech, sloužil také k transportům části jeho nosné rakety Energija. Program sovětského raketoplánu skončil neúspěšně, Buran samotný nakonec absolvoval pouze jeden testovací let bez posádky, a to ještě před dodáním obřího antonovu. An-225 proto záhy ztratil využití a mezi lety 1994 a 2001 byl odstaven. Po rekonstrukci začal sloužit jako transportní stroj, což mu jde k duhu a každý rok zdobí vybraná světová letiště a dělá radost zdejším příznivcům letectví.

Dnes slouží Antonov An-225 k přepravě nejtěžších nákladů, na která jsou všechna ostatní letadla včetně menšího „bratrance“ An-124 krátká. Podle Antonovu letěl s nákladem těžkým 186,7 tuny, což je nad možnostmi všech ostatních letadel. Vezl humanitární pomoc například na Haiti po zemětřesení v roce 2010 nebo do Japonska po zemětřesení a tsunami o rok později. Spatřit ho přesto není snadné, letoun Mrija totiž létá jako jediný na světě, druhý nebyl dokončen a po zrušení programu Buran ho Antonov zakonzervoval, ačkoli se občas hovoří o jeho dokončení.

V Česku není poprvé

Největší letadlo světového nebe v Česku poprvé dosedlo v roce 1989 i s Buranem na hřbetě kvůli poruše při cestě z pařížského aerosalonu na Bajkonur. Téhož roku letadlo navštívilo také letecký den v Mošnově. Později ještě několikrát navštívilo Prahu při komerčních letech, naposledy však v roce 2006.

Antonov An-225 Mrija

  • šestimotorový proudový nákladní dopravní letoun
  • počet vyrobených kusů: 1
  • provozovatel: Antonov Airlines (Ukrajina)

rozměry:

  • délka: 84 m
  • rozpětí: 88,4 m
  • výška: 18,1 m
  • objem nákladového prostoru: 1 300 m3
  • maximální vzletová hmotnost: 640 000 kg
  • maximální zatížení: 250 000 kg

výkony a letové vlastnosti:

  • motory: D-18T
  • tah: 6x 229,5 kN
  • cestovní rychlost: 850 km/h
  • dostup: 12 000 m
  • dolet při nákladu 200 t: 4 000 km

zdroj: Antonov Airlines

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Část pomoci v bydlení převezmou od obcí nově úřady práce, schválil Senát

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě. V úvodním kole naopak podpořila návrh, že vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHmyzu se letos v Česku nadmíru daří, alergických reakcí přibylo

V Česku je aktuálně mimořádné množství hmyzu. Podle odborníků za to může příhodné počasí během zimy a jara. Stinnou stránkou je množství alergických reakcí, hlavně po vosím bodnutí. Třeba jihočeští záchranáři tak letos řešili trojnásobek anafylaktických šoků. Teď začíná i období, kdy si včely víc chrání svoje úly. Dráždí je prudké pohyby nebo výrazný parfém. Žihadlo by každopádně měl člověk vyndat co nejdřív. Daří se ale také živočichům, kteří se hmyzem živí. Jde třeba o mravence, pavouky nebo ptáky. Hmyz má navíc v přírodě řadu zásadních úkolů – například opylování.
před 5 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ústavní soud zrušil starší verdikt o vazbě Jiřikovského, ten ve vězení zůstává

Ústavní soud (ÚS) zrušil usnesení soudu nižšího stupně o vazbě Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy, bylo porušeno jeho právo. V další části ÚS stížnost odmítl. Pro Jiřikovského se ale nic nemění, za mřížemi zůstává. Jiřikovský je ve vazbě od loňského srpna. Obviněný je mimo jiné z legalizace výnosů z trestné činnosti, hrozí mu až třicet let vězení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Čtvrtinu Česka tvoří historická kulturní krajina. Vědci ji poprvé zmapovali

Vinohrady, rybníky, pole brambor i pšenice. To všechno jsou stopy historické krajiny, která dodnes formuje vnímání, podobu a využívání Česka. Vědci teď vytvořili mapu tohoto dědictví předků.
před 15 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 15 hhodinami

ÚS: Část zákona o platech státních zástupců byla neústavní

Část zákona o platech státních zástupců, která do délky započitatelné praxe potřebné pro postup do vyšší platové třídy nezahrnovala dobu rodičovské a mateřské, byla neústavní. Rozhodlo o tom plénum Ústavního soudu na návrh Obvodního soudu pro Prahu 1. Ustanovení platilo do konce loňského září, současný zákon už rodičovskou a mateřskou do délky praxe započítává.
před 15 hhodinami

Evropský pohled