Největší letadlo dosedlo na mošnovskou ranvej

Ostrava – Na mošnovské Letiště Leoše Janáčka přiletěl letoun Antonov An-225 Mrija, který již 27 let drží titul největšího letadla světa. Na přepravu obrněnné techniky do Afriky si ho objednala společnost Excalibur Army. Během tohoto týdne navíc letoun odletí a přistane v Mošnově ještě dvakrát.

  • Letoun provozuje ukrajinská společnost Antonov Airlines ve spolupráci s Avioncharter company.
  • V Česku zajišťuje technicky unikátní logistický projekt pro šternberskou zbrojovku dopravní společnost Nika Chrudim, která patří do holdingu Excalibur Group.
  • Do Afriky přepravuje 16 kusů obrněné techniky.

Antonov An-225 vznikl z velmi specifické příčiny – jako nosič sovětského raketoplánu Buran. Americká NASA používala k témuž účelu (tj. přepravě raketoplánů) speciálně upravený Boeing 747, Mrija je vlastně speciálně upravený typ An-124. Na rozdíl od amerického nosiče raketoplánů jde však o samostatný typ, který se výrazně odlišuje rozměry, ale například i počtem motorů.

Je opravdu největší?

Antonov Mrija bývá označován za největší letadlo světa. Rozhodně to platí co do nosnosti, maximální vzletová hmotnost činí téměř 600 tun, o polovinu více než u Airbusu A380, o An-124 či Boeingu 747-8 nemluvě. Dodnes je Mrija také neohroženě nejdelším aeroplánem, oproti Boeingu 747-8 mu přebývá téměř osm metrů. Nikdy sice neměl největší rozpětí, toto prvenství patří hydroplánu Hughes H-4 Hercules z období těsně po druhé světové válce, který má také větší plochu křídel, nezapomeňme ovšem, že jeho konstrukce byla zcela odlišná a navíc šlo o prototyp, který letěl všehovšudy dvakrát. Z proudových letadel nemá Mrija konkurenci ani co do rozpětí a nosné plochy. Nevyniká pouze ve výšce, v té ji překonává jak Boeingovo jumbo, tak Airbus A380.

První let Mriji proběhl koncem roku 1988. Jeho účelem nebylo pouze převážet kosmoplán, měl podle představ konstruktérů sloužit i jako létající kosmodrom, ze kterého bude Buran za letu startovat. Mrija s Buranem skutečně létal při zkušebních letech, sloužil také k transportům části jeho nosné rakety Energija. Program sovětského raketoplánu skončil neúspěšně, Buran samotný nakonec absolvoval pouze jeden testovací let bez posádky, a to ještě před dodáním obřího antonovu. An-225 proto záhy ztratil využití a mezi lety 1994 a 2001 byl odstaven. Po rekonstrukci začal sloužit jako transportní stroj, což mu jde k duhu a každý rok zdobí vybraná světová letiště a dělá radost zdejším příznivcům letectví.

Dnes slouží Antonov An-225 k přepravě nejtěžších nákladů, na která jsou všechna ostatní letadla včetně menšího „bratrance“ An-124 krátká. Podle Antonovu letěl s nákladem těžkým 186,7 tuny, což je nad možnostmi všech ostatních letadel. Vezl humanitární pomoc například na Haiti po zemětřesení v roce 2010 nebo do Japonska po zemětřesení a tsunami o rok později. Spatřit ho přesto není snadné, letoun Mrija totiž létá jako jediný na světě, druhý nebyl dokončen a po zrušení programu Buran ho Antonov zakonzervoval, ačkoli se občas hovoří o jeho dokončení.

V Česku není poprvé

Největší letadlo světového nebe v Česku poprvé dosedlo v roce 1989 i s Buranem na hřbetě kvůli poruše při cestě z pařížského aerosalonu na Bajkonur. Téhož roku letadlo navštívilo také letecký den v Mošnově. Později ještě několikrát navštívilo Prahu při komerčních letech, naposledy však v roce 2006.

Antonov An-225 Mrija

  • šestimotorový proudový nákladní dopravní letoun
  • počet vyrobených kusů: 1
  • provozovatel: Antonov Airlines (Ukrajina)

rozměry:

  • délka: 84 m
  • rozpětí: 88,4 m
  • výška: 18,1 m
  • objem nákladového prostoru: 1 300 m3
  • maximální vzletová hmotnost: 640 000 kg
  • maximální zatížení: 250 000 kg

výkony a letové vlastnosti:

  • motory: D-18T
  • tah: 6x 229,5 kN
  • cestovní rychlost: 850 km/h
  • dostup: 12 000 m
  • dolet při nákladu 200 t: 4 000 km

zdroj: Antonov Airlines

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Případů intoxikací kanabinoidy u mladých v Praze výrazně přibylo

Záchranáři v Praze stále více vyjíždějí k teenagerům kvůli podezření na intoxikaci kanabinoidy. Letos do září už měli přes 470 takových případů. To je téměř dvojnásobek oproti celému loňskému roku, uvedl pro ČT mluvčí Zdravotnické záchranné služby Praha Karel Kirs. Z celkového počtu letošních výjezdů k pacientům s podezřením na přítomnost kanabinoidů tvoří mladší dvaceti let více než čtvrtinu. Někteří pacienti končí i na lůžku intenzivní péče.
před 17 mminutami

Ceny plynu a energií stoupají, řadu domácností nutí šetřit

Velkoobchodní ceny plynu a elektřiny stoupají. To se postupně začíná propisovat do ceníků pro spotřebitele. Hlavně u nově uzavíraných smluv. Drahé energie tak znovu nutí řadu domácností šetřit. Část z nich ceny elektřiny a zemního plynu fixuje. Další se snaží získat výhodnější nabídku změnou dodavatele.
před 1 hhodinou

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 9 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.