Případ norských dětí: Matka je bude vídat dvakrát ročně jen 15 minut

Oslo/Praha – Rozhodnutí o adopci chlapců, které odebraly norské úřady české rodině Michalákových, zatím nepadlo. Matka však bude moci vídat syny ještě méně než dosud. Setkání, na která má nárok dvakrát za rok, se zkrátí ze dvou hodin na patnáct minut. O průběhu setkání informovala česká poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), členka delegace europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), která matku odebraných dětí Evu Michalákovou doprovázela.

Evu Michalákovou doprovázela na jednání s Úřadem pro ochranu dětí (Barnevernet) její norská advokátka, český právník rodiny Pavel Hasenkopf a Jitka Chalánková z delegace českých politiků. Podle ní jednal úřad s matkou o možné adopci dětí a dalším jejím setkávání s nimi. Zástupci úřadu sdělili, že starší chlapec přišel s požadavkem, aby se setkání zkrátila na patnáct minut. Sám syn však na schůzce nebyl. „Maminka chtěla být konstruktivní, chtěla vyjít vstříc, tak s tím souhlasila,“ popsala poslankyně s tím, že na schůzkách budou přítomni oba chlapci i jejich pěstouni. Diskuse o možnosti, že by sociální služba matku zbavila rodičovských práv a dala v Norsku hochy k adopci, podle ní zatím neskončila.

Chalánková zdůraznila, že sociální pracovníci nedokázali na setkání vysvětlit, z jakého důvodu vlastně děti od rodiny oddělili vzhledem k tomu, že původní podezření ze sexuálního zneužívání policie vyvrátila. Eva Michaláková se zajímala, v čem při péči o syny chybovala a co by měla zlepšit, pokud by chtěla pomýšlet na jejich navrácení. „Žádné připomínky, žádné výtky k její péči nemají,“ tlumočila poslankyně Chalánková sdělení Barnevernetu. Zpochybnila tak prohlášení Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána, podle kterého byly k odebrání i jiné důvody. „Žádný další důvod nebyl nikde sdělen,“ uvedla účastnice dnešního jednání.

Norský stát – nejlepší rodič?

Podle Jitky Chalánkové prosazuje norský stát prostřednictvím Úřadu pro ochranu dětí myšlenku, že právě on a jeho úřady jsou nejlepšími vychovateli dětí. „Jsem absolutně konsternována způsobem a pohledem na péči o děti. Vychází to z rozdílného pohledu na to, že v Norsku patří děti státu a je to vidět,“ podotkla.

Podobný názor má také spolupracovník ČT Yngvar Brenna, podle které vznikl na osloské univerzitě výzkum ukazující na dvousetprocentní zvýšení počtu odebraných dětí v posledních dvaceti letech, kdy Barnevernet existuje. „Norský stát někdy dělá na děti monopol – jako by je vlastnil,“ řekl Yngvar Brenna s tím, že Barnevernet „chce mít nad dětmi totální kontrolu“.

U případu Michalákových Brenna pochybuje, zda „vůbec byly ty skutečnosti probírány tak důkladně, jak měly být“ vzhledem k tomu, že existují přísná omezení pro odebírání dětí. „Podle právních předpisů se děti v Norsku mají odebírat pouze tehdy, jestli je ohrožen život dítěte, a to buď kvůli sexuálnímu obtěžování, nebo psychickému nebo tělesnému týrání, anebo tehdy, když se rodiče nemohou o dítě dále starat. Ale množí se případy, kdy jsou děti odebírány i přes tyto předpisy,“ shrnul.

27 minut
J. Chalánková, Y. Brenna: Norský stát považuje děti za své
Zdroj: ČT24

Děti jsou u pěstounů téměř čtyři roky

Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011 pro podezření z pohlavního zneužívání. Oba rodiče vyšetřovala policie, ale vyšetřování zastavila. Matka však přiznala, že syny výchovně plácla, což je v Norsku zakázáno zákonem. Totéž podle ní dělal její bývalý manžel. „Dělal to samé, co já: když děti zlobily, tak je plácnul přes zadek,“ popsala již dříve Eva Michaláková. Děti se proto rodičům nevrátily, naopak v únoru 2012 zbavily norské úřady Michalákovy práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Matka dětí neuspěla se stížnostmi u norských soudů ani Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

V Norsku se ovšem podobné případy podle Yngvara Brenny takřka nedostávají do celostátních médií. „Většinou zůstávají v místním deníku a lidé v celém Norsku se o tom nedozvědí,“ řekl. Stejné to je i v případě chlapců odebraných české rodině, který zaujal pouze některé menší zpravodajské weby a bloggery.

Loni se ale případ odebraných chlapců dostal do centra pozornosti v Česku. Jednali o něm poslanci, Jitka Chalánková již dříve žádala, aby ČR dala hochům diplomatickou ochranu a dostala je do Česka. Vláda však požadovala, aby jejich matka nejprve požádala norský soud o svěření dětí do péče. To učinila v polovině prosince. České ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne. V tomto týdnu cestovala do Norska delegace europoslanců Tomáše Zdechovského, Petra Macha (Svobodní) a poslankyně Chalánkové jednat s místními úřady. V únoru má o případu jednat se svým protějškem také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Podle Jitky Chalánkové není teď možné říct, jak by další kroky ČR měly přesně vypadat. „Je nutné je velmi zodpovědně promyslet, abychom neohrozili výsledek. Pomoc státu je ale nezbytná,“ uvedla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 1 hhodinou

Vláda na zasedání probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

V pondělí zasedne vláda. Na jednání probere třeba návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 10 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 10 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 10 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 11 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...