Trestný čin, který může být v Česku považován jen za přestupek a v policejních statistikách se neobjeví, se například u přísnějších Švédů naopak zapíše. Státy bývalého komunistického bloku, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004 či 2007, jsou z hlediska počtu trestných činů bezpečnější než jejich západní sousedé.
Nejvíce provinění proti zákonu evidují v přepočtu „na hlavu“ Švédové. Na druhém místě jsou Belgičané a třetí Britové, kde se trestného činu dopustil téměř každý desátý občan. V tomto ohledu si suverénně nejlépe stojí Rumuni, Kypřané, Bulhaři a Litevci.
V Rumunsku stejně jako na Kypru podle statistik porušil zákon téměř každý stý obyvatel, v Bulharsku každý šestapadesátý a v Litvě zhruba padesátý. Na Slovensku se porušení zákona dopustil zhruba každý sedmačtyřicátý občan.
Tyto země si už ale tak dobře nevedou v kategoriích podle závažnosti porušení zákona. Vražd je tak například v přepočtu na 100 tisíc obyvatel spácháno jednoznačně nejvíce v Litvě, kde rukou násilníka zemře každoročně 302 lidí, což je téměř desetkrát vyšší průměr než v celé řadě zemí Evropské unie.
Česko se řadí k zemím s nižším průměrem. Statistický úřad Evropské unie sice konkrétní číslo neuvádí, ale podle přepočtu bylo v Česku spácháno 1,25 vraždy na 100 tisíc obyvatel.
V rozporu s evidovaným počtem trestných činů a svojí údajnou bezpečností Češi patří spíše ke státům s vyšším počtem vězňů. Na 100 tisíc obyvatel jich připadá 178. Proti tomu ve Finsku, které v počtu porušení zákona dopadá výrazně hůře než ČR, je jich na stejný počet obyvatel jen 69.
Policie v Česku pro rok 2006 eviduje celkem 336.446 trestných činů. V roce 1995 jich bylo 375.630.
