Schwarzenberg věří v úspěch Lisabonské smlouvy

Paříž - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si myslí, že český parlament schválí Lisabonskou smlouvu. Uvedl to v úterý v Paříži po setkání ministrů zahraničí desítky členských zemí, které pořádala Francie, příští předsednická země unie. Lisabonská smlouva má určit budoucí fungování Evropské unie a podmínkou jejího vstupu v platnost je ratifikace všemi členy EU.

Za velikou otázku označil Schwarzenberg referendum o této smlouvě v Irsku, které je jedinou zemí unie, kde se o ratifikaci bude rozhodovat cestou všelidového hlasování. „Když to nedopadne kladně, bude obvyklá evropská krize a pak uvidíme, jak se to bude řešit. Ale teď si nikdo oficiálně nepřipouští, že by to nedopadlo dobře,“ prohlásil.

Dal také najevo, že Českou republiku za rizikový faktor nepovažuje. Ústavní soud, jemuž z iniciativy vládní ODS předložil smlouvu k posouzení Senát, sice podle něj „možná najde nějaké chlupy, které by se pak musely dát do pořádku“, ale v parlamentu by prý měla smlouva úspěšně projít.

Během setkání na francouzském ministerstvu zahraničí se podle něj hovořilo především o migraci a o vymezení pravomocí a rolí nových institucí unie, jejichž vytvoření Lisabonská smlouva předpokládá. Migraci označil ministr za velký problém, který časem dopadne i na Českou republiku. „Nejsme ostrov, a tudíž musíme na řešení spolupracovat,“ uvedl.

Šlo o druhé ze tří setkání, které Francie jakožto budoucí předsednická země pořádala s cílem seznámit se s názory všech členských zemí unie. Nejde tedy o fórum, které by mělo rozhodovací pravomoce.

Francie se předsednictví ujme 1. července a 1. ledna po ní nastoupí Česká republika. Ta bude v případě, že Lisabonskou smlouvu do konce roku uznají všechny členské státy, první předsednickou zemí podle nového modelu, který tato smlouva předpokládá a podle něhož část agendy předsednické země přejde na nové unijní instituce.

Podle Karla Schwarzenberga přivítali účastníci schůzky výsledky nedělních srbských voleb, v nichž vyhrály proevropské síly, ale to nebylo tématem jednání. Na otázku, zda tyto výsledky ovlivní rozhodování české vlády o uznání Kosova, odpověděl, že vláda přijme rozhodnutí Kosovo uznat a pak ho předloží parlamentu. „Myslím, že časem to uznáme, doufám, že to bude brzy. Měli bychom si uvědomit, že uznání není věc morálního posouzení, ale že jde o uznání fakt, která tu jsou,“ prohlásil.

Přiznal, že to není snadná otázka, když jde o rozdělení státu. „Ale každý, kdo se zabývá zahraniční politikou, a zvlášť ten, kdo je za ni zodpovědný, musí zvážit všechna pro a proti a pak se rozhodnout. Že rozhodnutí musí jednou padnout, je jasné,“ myslí si ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nepedagogy budou ve školách platit obce a kraje, souhlasil prezident

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.
před 1 hhodinou

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
13:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Penzijní systém skončil v pololetí s nejmenším schodkem od roku 2013

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
před 2 hhodinami

Prezident podepsal novelu trestního zákoníku

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal novelu trestního zákoníku, která má vést ke snížení počtu vězňů a recidivy, rozpočtovým úsporám, ale také k rozšíření možnosti ukládat peněžité tresty. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou třeba i pravidla pro pěstování a držení konopí. Předloha také zavádí výslovnou trestnost propagace komunistického hnutí.
před 2 hhodinami

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
11:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko v prvním pololetí získalo z EU o 24 miliard víc, než odvedlo

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
před 5 hhodinami

Proč býváme nemocní před dovolenou? Není to náhoda, říká expert

Po tvrdé práci – zasloužená dovolená. Jenže pak místo pohody přijde nemoc. Tělo využije příležitosti a vypne. Podle odborného asistenta katedry fyziologie z Univerzity Karlovy Petra Telenského za to může kombinace několika faktorů. Lidé často před odjezdem dohánějí resty, jsou ve stresu, nevyspalí a na cestách přicházejí do kontaktu s větším množstvím lidí, uvedl pro ČT. Pokud navíc míří do vzdálenějších oblastí, přidává se i změna denního režimu. Právě tato souhra okolností podle něj vede k tomu, že místo zaslouženého odpočinku skončíme v posteli s horečkou.
před 9 hhodinami
Načítání...