Brožová-Polednová se procesu s Miladou Horákovou aktivně účastnila i přesto, že věděla, že je proces vykonstruovaný. Podle názoru senátu Nejvyššího soudu jde o totální etické selhání v profesi, která je právě na etice postavená. Podle žalobkyně Nejvyššího státního zastupitelství rozhodnutí Nejvyššího soudu ukazuje, že za justiční zločiny z 50. let jsou zodpovědní nejen soudci, ale i tehdejší prokurátoři.
Obhájce Polednové je s verdiktem Nejvyššího soudu nespokojený. Podle něj odnesla to, že ze všech zúčastněných na procesu ona jediná žije.
Historik Tomáš Bursík se domnívá, že je nutné jasně říct, že zločin byl spáchán a kdo je vinen. „Vůbec není důležité, že si někdo v osmdesáti osmi nebo devadesáti letech půjde sednout za mříže,“ dodal Bursík.