Koalice vítá polskou dohodu o základně, opozice má výhrady

Praha - Zástupci koaličních stran dnes přivítali polsko-americkou dohodu o umístění protiraketové základny USA v Polsku. Česká vláda podle nich při vyjednávání s Američany měla jiné priority než Polsko, což by ale nemělo znamenat, že máme horší podmínky. Opoziční ČSSD a KSČM naopak dále mají výhrady k rozšiřování amerického protiraketového štítu do střední Evropy.

Polsko a Spojené státy se ve čtvrtek dohodly na umístění základny s deseti americkými protiraketovými střelami. Výměnou Poláci získají baterii systému vzdušné obrany Patriot. Druhou část amerického protiraketového štítu ve střední Evropě má tvořit radar umístěný v České republice.

Podle předsedy sněmovního branného výboru Jana Vidíma (ODS) se Varšava při vyjednávání více než Praha soustředila na bezpečnostní oblast i vzhledem k tomu, že Polsko hraničí s Ruskem. „Cítí se více ohroženi než my,“ řekl Vidím. Poláci podle něj Washington chápou jako garanta bezpečnosti své země. Domnívá se, že ani Česko by se proto nemělo bát zřizování amerických základen na svém území.

Počkejme na americké volby, trvají na svém socialisté

Šéf zahraničního výboru sněmovny z opoziční ČSSD Jan Hamáček si naopak myslí, že polsko-americká dohoda nic nemění na dosavadním postoji ČSSD. Česko by podle něj mělo s rozhodnutím o základně počkat na listopadové prezidentské volby v USA a další postup NATO v otázce protiraketové obrany. Favoritem amerických voleb zůstává demokratický kandidát Barack Obama.

„Z konzultací s americkými demokraty vyplývá, že jsou právě polské rakety tou částí systému, která je nejvíce zpochybňována při projednávání v americkém Kongresu,“ řekl Hamáček. Americký slib umístit v Polsku rakety Patriot je podle něj ústupkem USA. Naznačuje to prý, že administrativa prezidenta George Bushe se snaží uzavřít dohodu s Polskem ještě před svým odchodem.

Stínový ministr obrany za ČSSD Petr Hulinský si myslí, že podepsaná dohoda prokázala schopnost Polska vyjednávat a posílit ochranu svého území. „Kdyby ČR postupovala obdobným způsobem, mohla být rizika spojená s umístěním radaru na našem území i pro českou veřejnost přijatelnější,“ uvedl. Podle něj však vláda názor veřejnosti nevnímá. „Odmítla i veřejné referendum a dále postupuje ve své arogantní politice, bohužel i v otázkách bezpečnosti státu,“ konstatoval.

Zelení i lidovci smlouvu přivítali 

Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Pavla Severy je polsko-americká dohoda cenná. Rozhovory podle něj zřejmě byly ovlivněny i tím, jak si Rusko od minulého týdne počíná v konfliktu s Gruzií. I česko-americká smlouva podle Severy garantuje ČR, že USA budou prioritně bránit její území. „Liší se jen forma a prostředky vyjednávání. Polsko chtělo určitou specifickou výzbroj, na níž se upnulo a nakonec se na ní dohodlo. My máme jiný způsob ochrany země,“ řekl.

Poslankyně zelených Kateřina Jacques řekla, že dohoda mezi Polskem a USA je důležitý krok, který další rozhodování o umístění radaru v Česku vyjasní. „Dokud se nevědělo, jak to bude v Polsku, tak ten radar sám o sobě neměl valný význam,“ řekla. Nyní podle ní plán dostává jasnější a reálnější obrysy. Dalším důležitým milníkem v rozhodování o základně bude podle Jacques listopadová volba nového amerického prezidenta. Čeští zákonodárci by podle ní před konečným rozhodnutím o základně měli znát postoj nového šéfa Bílého domu k tomuto projektu.

Komunisté: Polská dohoda je pro Evropu nevýhodná

Předseda KSČM Vojtěch Filip označil polsko-americkou dohodu za nešťastný krok, který oslabí Evropskou unii. „Zvyšování přítomnosti amerických vojsk v Evropě není výhodné pro Polsko, pro Evropu a dokonce je nevýhodné i pro jednání o vojensko-politické situaci na celém světě,“ řekl Filip. Pokud se polsko-americká dohoda naplní, Evropská unie se v jednom členském státě „vydá do rukou Spojených států amerických a jejich zahraničně-politických a vojenských zájmů“, dodal.

S Českou republikou se Američané o umístění základny dohodli již dříve. Hlavní smlouvu o umístění amerického radaru v Brdech podepsaly obě strany na začátku července. Na podzim by měla být hotova doplňková smlouva SOFA, která upravuje pobyt amerických vojsk na českém území. O obou smlouvách bude ještě rozhodovat český parlament. Vláda přitom nemá jistotu, že pro základnu najde v parlamentu dost hlasů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 1 hhodinou

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...