Zákaz zveřejňování odposlechů možná v trestním řádu nebude

Praha - Zákaz zveřejňování odposlechů možná v trestním řádu nebude. Navrhnout to chce předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS). Uvedl to dnes při projednávání příslušné novely v senátním ústavně-právním výboru. Své doporučení chce výbor formulovat až příští středu. Sejít se má krátce před schůzí Senátu, na níž mají členové horní komory novelu trestního řádu a trestního zákona projednávat. Výbor dnes mimo jiné projednával také návrh na rozšíření fondu státních svátků, a to zejména svátků velikonočních. Tento návrh podpořen nebyl. Mezi státní svátky se tak nadále např. Zelený čtvrtek a Velký pátek počítat nebudou.

Oberfalzer argumentoval nadbytečností nové úpravy vzhledem k tomu, že problematiku řeší už současné zákony o ochraně utajovaných informací a o ochraně osobních údajů. „Není třeba zakazovat, co je již zakázáno,“ uvedl senátor.

Proti úplnému zákazu zveřejňování odposlechů se postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích.

Proti úpravě jsou média

Zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes Michal Musil dnes navrhovanou úpravu, kterou ve sněmovně prosadil Marek Benda (ODS), označil za slepenec. Naznačil, že se mohlo jednat o reakci na zveřejnění přepisů policejních odposlechů ze spisu Krakatice, které se týkají ministra vnitra Ivana Langra (ODS). Langer kvůli tomu vydavatelství deníku zažaloval.

Ke kritice se přidaly i Evropská asociace vydavatelů novin (ENPA) a Syndikát novinářů ČR. Podle jeho předsedy Miroslava Jelínka stát tímto zákazem rezignuje na kontrolu svých orgánů. Rovněž podle Oberfalzra zákaz postihuje následky, nikoli příčiny.

Ministerstvo spravedlnosti chce novelou dosáhnout pouze toho, aby byly více chráněny oběti zločinů před zveřejněním informací o jejich soukromí. Novela podle ministerstva umožní zveřejnění informací o obětech zločinů v podstatě jen v případech, jestliže by to bylo v jejich zájmu nebo ve veřejném zájmu, například kvůli identifikaci nebo při únosu. Tímto omezením jsou ale podle některých právníků chráněni i pachatelé.

Předseda výboru Jaroslav Kubera (ODS) podotkl, že navrhované pětimilionové pokuty za porušení zákazu by mohly být likvidační. Je pro zamítnutí celé novely s tím, že k problematice by se bylo možné vrátit až po přijetí nového trestního zákona.

Výbor nechce Zelený čtvrtek a Velký pátek za svátky

Ústavně-právní výbor dnes nepodpořil návrh, podle kterého by se některé velikoční dny, například Zelený čtvrtek nebo Velký pátek, staly státními svátky. Novelu vypracoval Martin Mejstřík ještě jako člen horní komory a předložil ji spolu s Jaromírem Štětinou, jehož je nyní poradcem. „Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem a v řadě států Evropy se jedná o státem uznaný svátek,“ připomněl bývalý senátor, podle kterého se Česko mělo k těmto státům připojit.

Proti se postavil senátor Kubera s námitkou, že další státem uznaný svátek bude zátěží pro státní rozpočet. Mejstřík mu oponoval s tím, že Česko má výrazně větší fond pracovní doby než jiné země. Česko má nyní 13 státních svátků nebo volných dnů, podle Mejstříka se jejich počtem nachází spíše ve spodním evropském průměru, Norsko má například 19 státních svátků. Kubera chce také při projednávání novely na schůzi Senátu navíc usilovat o to, aby byl 1. květen přesunut ze státních svátků mezi významné dny.