„Mnoho jedinečných historiků odešlo a ti, kdo zůstali, jsou často rozhádaní. Nepracuje se tam dobře a na výsledcích je to stále více patrné,“ uvedl jeden z členů rady ústavu.
Menšinový názor ve správní radě zastává Patrik Benda. „S výběrovým řízením v blízké budoucnosti nesouhlasím. Stabilizace a zakotvení ústavu nejsou ani zdaleka ukončeny. Je to to poslední, co ústav teď potřebuje,“ řekl Benda. Respektuje však většinový názor, že vznik ústavu i jmenování jeho ředitele proběhly v netradičně rychlém a úsporném režimu a že kandidát, jenž konkurz vyhraje, bude mít mnohem silnější pozici, než jakou má dnes Žáček.
Žáčkovy chyby: Kundera a bratři Mašínové
Největší kritiku sklízí Žáček za předčasně zveřejněné informace o údajném udavačství spisovatele Milana Kundery nebo zprávu o plánovaném atentátu bratří Mašínů na komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Výtky, že ústav pracuje na politickou objednávku, nechce jeho mluvčí komentovat. Předčasné je podle něj mluvit i o novém výběrovém řízení.
„Rada ústavu se na svém posledním zasedání domluvila, že na svém dalším jednání si zařadí bod, který se jmenuje výběrové řízení na ředitele ústavu. To ovšem neznamená, že bude vyhlášeno. Rada bude o tomto bodu diskutovat,“ uvedl mluvčí ústavu Jiří Reichl.
O tom, zda bude vyhlášeno výběrové řízení na nového ředitele ústavu, bude jasněji v polovině ledna. Do té doby Pavel Žáček ve své funkci zůstává.