Gajdůšková podotkla, že ženy mají v Česku stále slabý vliv na politická a ekonomická rozhodnutí, protože jsou stále marginalizovanou skupinou ve volených i jmenovaných funkcích. Impulzem pro změnu tohoto stavu by měly být podle senátorky jak předčasné volby, tak hospodářská krize, neboť ženy podle senátorky dopady krize zvládají lépe. „Chceme-li být tedy skutečnou demokracií a úspěšnou ekonomikou, je nezbytně nutné nastavit takové podmínky, které zajistí rovné šance všem,“ uvedla Gajdůšková. Podle ní je to úkol celé české společnosti, v níž ale zatím většinově rozhodují muži. Přisvědčila jí socioložka Alena Wagnerová, podle níž je problém v typu současné politiky, která preferuje „bezohledné machistické sexistické muže“, zatímco jiný typ politiky je vnímán jako slabost a neschopnost.
Ředitelka občanského sdružení Ano pro Evropu Monika MacDonagh-Pajerová uvedla, že ženy se zatím angažují spíše v nevládních a neziskových organizacích, v politice spíše jen na místní a regionální úrovni. „Tedy tam, kde je potřeba věci udělat, než tam, kde se rozděluje moc a peníze,“ podotkla.
Česko podle organizátorek konference v počtu žen v politice zaostává za evropským i světovým průměrem. Předsedkyně České ženské lobby Alexandra Jachanová Doležalová na konferenci uvedla, že v končící vládě jsou jen dvě ministryně, v nové úřednické mají být čtyři. Pětatřicet českých poslankyň tvoří 17,5 procenta osazenstva sněmovny, v žebříčku Meziparlamentní unie byla ČR až na 76. místě za Bolivií, Kambodžou či Kazachstánem. V horní komoře je zastoupení žen díky 14 senátorkám sedmnáctiprocentní, z 24 českých europoslanců je pět žen. Mezi krajskými zastupiteli je 17,6 procenta žen, mezi zastupiteli obcí je jich rovná čtvrtina.
