Představitelé ČKA zaslali dopisy zástupcům 20 politických stran, ve kterých informují o situaci ve veřejných zakázkách. Zároveň krajským hejtmanům navrhují návštěvu, během které je seznámí s principy architektonických soutěží. Mimo jiné chtějí poopravit názory některých investorů, podle kterých architektonická soutěž stavbu zdrží a prodraží.
Architektonickou soutěž by si podle komory zasloužila například výstavba soudních budov, jak dokazuje případ Justičního paláce v Brně. Jeho stavba se oproti původním plánům více než dvojnásobně prodražila.
Rozhovor s Janem Sapákem z České komory architektů
Komora připouští, že bez ohledu na výsledek architektonické soutěže se často staví podle pořadavků investorů. „Vítězství v soutěži neznamená automatické zadání zakázky,“ podotkl Sapák. Jako příklad může sloužit stavba ostravské Moravskoslezské vědecké knihovny známé jako „Černá kostka“, jejíž projekt i přes vítězství v soutěži neuspěl. Moravskoslezský kraj se rozhodl, že od původního projektu zcela ustoupí. Knihovnu chce vybudovat levněji, a její podobu by tak měli navrhnout uchazeči o její výstavbu.
Podle komory je architektonická soutěž osvědčeným nástrojem, jak mobilizovat nejlepší lidské schopnosti a zamezit korupci a klientelismu. V Česku se díky soutěži uskutečnila např. stavba Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Stejným způsobem vznikla řada budov velvyslanectví v zahraničí, nyní je například vypsána veřejná soutěž na stavbu ve Washingtonu. Ve světě pak díky soutěžním návrhům vznikla stavba Opery v Sydney nebo Centre Pompidou v Paříži.
