Výstava připomíná proces se šesti členy VONS z roku 1979

Praha - V roce 1978 skupina signatářů Charty 77 usoudila, že by měla vzniknout instituce, která by se zabývala pomocí politickým vězňům a politicky pronásledovaným. Hlavním důvodem bylo, že lidé jako například Václav Havel či Ludvík Vaculík dospěli k závěru, že zatímco oni jsou na veřejnosti známí, a proto si na ně StB příliš netroufla, existuje také řada politicky pronásledovaných občanů, kteří jsou perzekuováni daleko více, protože je mezinárodní veřejnost nezná, a tudíž nemají žádnou mediální ochranu. Nicméně policejní i justiční teror členové VONS nakonec zažili i na vlastní kůži.

Proces se členy VONS patří mezi nejznámější ve východním bloku

Nedlouho po založení bylo šest hlavních představitelů (Otta Bednářová, Václav Benda, Jiří Dienstbier, Václav Havel, Dana Němcová a Petr Uhl) ve vykonstruovaném procesu za svou aktivitu ve výboru odsouzeno k trestům odnětí svobody od dvou do pěti let. Další členy, mezi nimiž byli například Jarmila Bělíková, Ladislav Lis, Jiří Němec a Václav Malý, čekalo půlroční věznění. Právě procesu se šesti představiteli VONS z roku 1979 je věnovaná výstava v Knihovně Václava Havla. Vernisáž se uskuteční v úterý 22. září v 18 hod. Výstava bude 22. října ukončena rekonstrukcí soudního líčení před Městským soudem v roce 1979 na základě dochovaných archivních dokumentů a dobového pořadu Rádia Svobodná Evropa.

Skupina signatářů Charty 77 ustavila 24. dubna 1978 Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, známý pod zkratkou VONS. Ve známost vešel jako nezávislá instituce, která vznikla v době velkých represí, aby v duchu Charty 77 sledovala případy porušování lidských práv v tehdejším Československu. Výbor se zabýval případy osob trestně stíhaných, vězněných za projevy svého přesvědčení nebo oběťmi policejní či justiční svévole. Mezi hlavními představiteli se objevily dnes dobře známé osobnosti jako Václav Havel, Petr Uhl, Václav Benda, Jiří Dienstbier, Ota Bednářová a Dana Němcová. 

Ten soudní proces měl být původně větší, ale pod tlakem zahraničních médií a české veřejnosti státní moc ustoupila a před soudem se nakonec octlo jen šest členů. Původně bylo totiž zatčeno 10 lidí. Proces se nakonec stal jedním z nejznámějších procesů ve východním bloku. 

VONS měl medializovat politicky pronásledované

VONS zejména sepisoval informace o pronásledování jednotlivých osob, které pak posílal na vědomí Federálnímu shromáždění, odkud všechny zprávy putovaly přímo k StB. Veškeré informace rovněž zasílal zahraničním médiím. To byl jediný způsob, jak docílit toho, aby se veřejnost o těchto lidech a jejich osudech něco dozvěděla. 

Členů měla tato organizace vždy asi tři desítky. Žili většinou v Praze, ale někteří také na venkově, většinou na Moravě a ve východních Čechách. Několik členů VONS se také z tehdejšího Československa vystěhovalo, ale přesto se dále podíleli na práci výborů ve Velké Británii, Rakousku, Francii a Švédsku. Doslova všichni patří mezi lidi pronásledované státní mocí, kteří si za projevy svého přesvědčení odpykali dlouhá léta ve vězeňských celách. 

Jen do prosince roku 1989 vydali více než 1 100 sdělení týkajících se důležitých informací o trestním stíhání. Starali se také o postižené lidi a jejich rodiny a poskytovali jim morální, právní a potřebnou materiální pomoc. Navíc seznamovali veřejnost i úřady s těmito případy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
13:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 2 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 2 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 3 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 3 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 8 hhodinami
Načítání...