V Česku je moc vysokých škol, jejich počet klesne

Praha – V Česku je prý zbytečně moc vysokých škol, od roku 2012 proto klesne jejich počet a začne ubývat i studentů. Shodli se na tom rektoři i ministryně školství Miroslava Kopicová, kteří se sešli na konferenci pořádané k desátému výročí soukromých škol v Česku. A právě soukromé vysoké školy by měla redukce počtu studentů postihnout nejdříve.

Loni bylo v Česku zaregistrováno 26 veřejných a 45 soukromých vysokých škol, což je podle předsedy České konference rektorů Petra Fialy vzhledem k počtu obyvatel příliš. V posledních letech přitom nabírají školy čím dál víc studentů, jenže lidí s předpoklady pro vysokoškolské studium je v populaci pořád stejně. Školy tak přijímají méně kvalitní studenty.

Populačně slabé ročníky už trápí základní a střední školy, mezi lety 2012 a 2014 se ale propadnou i počty vysokoškoláků a nabídka vzdělání se tomu bude muset přizpůsobit. „Myslím si, že rozumně uvažující vysoká škola se už dnes na to připravuje, snaží se vytvářet atraktivní nabídku pro studenty, a myslím si, že i cesta pro ty lepší vysoké školy v České republice je získávat dostatečný počet zahraničních studentů,“ konstatoval Fiala.

Desáté výročí první soukromé VŠ v Česku (zdroj: ČT24)

Protože však bude stále lehčí dostat se na vysoké školy, ubude zřejmě zájemců o placené vzdělávání. Rektor soukromé Vysoké školy podnikání Josef Jünger uvedl, že uchazeči si také budou více vybírat obory studia podle budoucí uplatnitelnosti na trhu práce. Studenti mají zatím největší zájem o humanitní a společenskovědní disciplíny, zaměstnavatelé se ale poptávají spíš po informaticích a technicích.      

Soukromé školy by se mohly zaměřit na střední generaci

„Technické obory nejsou programy, které se realizují na soukromých vysokých školách,“ uznala ministryně. Pokud by prý začaly více nabízet profesně orientované obory z oblasti energetiky nebo elektra, mohly by si najít své místo ve vzdělávacím systému. Podle ministryně se mohou školy udržet i tak, že se přeorientují na vzdělávání střední generace. Zejména soukromé školy už s tímto kalkulují a množství oborů nabízejí v dálkové formě studia.   

Kopicová dále upozornila, že soukromé školy musejí co do kvality vzdělávání splňovat stejná kritéria jako veřejné školy. Měly by se však držet svých původních cílů, tedy nabízet především bakalářské a profesně orientované obory. Většina škol, i těch veřejných, má ale větší ambice a chtějí se postupně stát školami univerzitního typu. Ze soukromých škol se to zatím podařilo třem.

V zahraničí přitom mají soukromé vysoké školy mnohem větší prestiž než školy veřejné. U nás jim kazí pověst třeba to, že za poslední rok musely být dvě z nich zrušeny kvůli nízké kvalitě studia. Dalším problémem je nedostatek učitelů, na soukromých školách často na částečný úvazek působí pedagogové ze škol státních. Předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková si stěžuje, že soukromé školy často vykazují jména profesorů a doktorů pouze na papíře, ale ve skutečnosti tam pedagogové ani nevyučují, nebo jen velmi málo.