Památku sv. Václava uctívají politici i špičky církve, letos se přidal papež


28. 9. 2009Aktualizováno28. 9. 2009, 19:17|Zdroj: ČT24

Praha - Po dvanácti letech zavítal do České republiky nejvyšší představitel katolické církve. Po Janu Pavlu II. to byl Benedikt XVI. Jeho návštěva je především pastorační a papež chcel Čechy a Moravany povzbudit k víře. Svou cestou propojuje několik témat - kromě posílení víry také doznívání tisíciletého jubilea od narození svatého Václava. Proto Benedikt XVI. navštívil Starou Boleslav, kde byl Václav zavražděn. Právě na místě prvního hrobu Václava v bazilice sv. Václava ve Staré Boleslavi uctil papež ostatky národního světce. Právě tam bude převezena lebka svatého Václava, která bývá vystavována jen při slavnostních příležitostech.

Svatý Václav - zakladatel české státnosti, ochránce země, mučedník

Kníže Václav se narodil kolem roku 907, vlády se ujal ve svých sedmnácti letech. Byl zbožným a vzdělaným panovníkem, a aby zachoval mír, ustoupil Němcům a zavázal se odvádět jim každý rok poplatek - hřivny stříbra a voly. Pravděpodobně 28. září roku 935 byl Václav zavražděn, zřejmě družinou svého mladšího bratra Boleslava. Jaké byly důvody – o tom se historici jen dohadují. „Byl spor o způsob vlády a nechyběl ani stále ještě silný spor náboženský,“ domnívá se kněz a historik Petr Piťha. 

GALERIE
videogallery_00067951

Historik Jaroslav Šebek k tomu dodává, že svatováclavská tradice je skutečně nejdéle kontinuálně udržovanou tradicí, která přežila všechny různé vývojové zvraty, "přežila jak husitství, ale přežila i národní obrození.“

Jaroslav Škarvada, emeritní biskup

„Snad to máme vepsáno do našich genů, když máme úzkost, běžíme ke svatému Václavu a zde plni vděčnosti i my opakujeme Nedej zahynouti nám, ni budoucím.“

Uctívání svatého Václava výrazně zesílilo deset let po vzniku samostatného Československa. Roku 1929 se konaly velkolepé oslavy svatováclavského milénia. O pár let později ale svatováclavský kult zneužili fašisté. Václava připomínali jako symbol spolupráce Čechů s Německou říší a Svatováclavskou orlici udělovali jako vyznamenání. „Pro třetí říši měl svatý Václav sloužit jako ten vůdce, který nás dovede do nové Hitlerovy Evropy,“ připomněl Šebek. 

V roce 2000 se 28. září – tedy den, kdy byl Václav zavražděn – stalo státním svátkem, i když levicoví politici s tím nesouhlasili. Někteří dokonce tvrdili, že není důvod si připomínat nějakého kolaboranta. Historik Šebek k tomu dodává, že pravděpodobně proto je státní svátek také nazván „Den české státnosti“. 

Tomáš Halík, katolický kněz

"Svatý Václav, s tím nápisem Nedej zahynouti nám, ni budoucím, je jakýmsi magnetem, je to něco, co se probouzí v dramatických chvílích českého národa."

Ostatky jednoho z nejoblíbenějších českých světců jsou uloženy ve Svatováclavské kapli katedrály na Pražském hradě. Jeho památce se chodí poklonit špičky církve i politického života. Myslbekova socha na Václavském náměstí se stala symbolem boje za svobodu a národní samostatnost. V této souvislosti stačí připomenout srpen 1968, leden 1969 a upálení Jana Palacha a nebo listopad 1989.

  • Socha sv. Václava na Václavském náměstí od sochaře J.V.Myslbeka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/434/43354.jpg
  • Svatý Václav autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1141/114095.jpg
  • Lidé po celé České republice si připomínají svátek svatého Václava. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/434/43385.jpg