Podle Stanislava Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic, sdružující menší a krajská zařízení, přispělo k dobrým výsledkům fakultních a velkých nemocnic to, že jim zdravotní pojišťovny lépe platí za léčení. „Nepřísluší nám hodnotit jejich hospodaření, nicméně jistě k němu mohl pomoci úhradový mechanismus poslední tři roky, který zvýhodňuje velké nemocnice,“ podotkl Fiala.
Z nezávislé analýzy, kterou zadalo ministerstvo, podle Juráskové vyplynulo, že státní nemocnice již nejsou zadlužené podniky, ale fungující a kvalitně hospodařící instituce, které jsou připraveny odolávat ekonomické krizi. I když ministerstvo nemůže podle Juráskové zaručit, že se krize nějakým způsobem neprojeví, protože nikdo nezná dopředu její hloubku, očekává, že nemocnice krizi zvládnou.
Z 15 hodnocených nemocnic měly podle prvního náměstka ministryně Marka Šnajdra problém se splácením dluhů starších jednoho roku pouze dvě - pražská Fakultní nemocnice Bulovka a brněnská Fakultní nemocnice u sv. Anny. Brněnské zařízení však už dluhy srovnalo a na Bulovce nový management spěje podle Šnajdra ke stejnému cíli.
Šnajdr označil za úspěch především to, že i když stoupla ekonomická stabilita všech hodnocených nemocnic, neklesla dostupnost, struktura ani kvalita poskytované zdravotní péče. Také průměrné platy všech zaměstnanců rostou, uvedl.
Jedním z důležitých ukazatelů dobrého stavu nemocnic je objem investovaných prostředků na výstavbu a nákup nové zdravotnické techniky. „Zatímco v roce 2005 proinvestovaly jednotlivé přímo řízené nemocnice a zdravotnická zařízení přibližně 3,5 miliardy korun, loni to bylo již téměř 5,7 miliardy, přičemž ministerstvo podpořilo tyto investice zhruba třemi miliardami korun,“ upřesnila ministryně.