Zvýšení nejvyšší povolené rychlosti by podle poslanců budilo dojem, že je bezpečné jezdit všude na dálnicích 160 km/h. „Myslím, že to je dobrý krok, protože je to i signál pro veřejnost, že jsme si vědomi, v jakém stavu máme komunikace, v jakém stavu máme vozidla i řidiče,“ řekl zpravodaj výboru k novele Karel Šidlo (KSČM).
Rozhodnutí výboru je však pro poslance pouze odborným doporučením, jak o novele hlasovat. Sněmovna tak může nakonec názor hospodářského výboru ignorovat. Poslanci se budou novelou silničního zákona, již navrhl exministr dopravy Aleš Řebíček společně se zástupci dalších stran kromě zelených, zabývat ve druhém čtení zřejmě již na své nejbližší schůzi, která začne 26. ledna.
Změna zákona se nelíbí ani ministru dopravy Gustávu Slamečkovi. Ten vyzval poslance, aby v případě, že by se rozhodli rychlost na dálnici zvýšit, nechali výběr rychlých úseků na správci komunikací.
Novela má také zkomplikovat řidičům odmítnout výpověď s odkazem na ochranu „blízké osoby“ při spáchání přestupku. Výbor sice „osobu blízkou“ ve svém pozměňovacím návrhu nezrušil, ale uložil povinnost provozovateli vozidla, aby úřadům sdělil, komu své auto svěřil. Provozovatel tak podle poslance Šidla bude odpovídat za to, komu vozidlo svěřil. „Tím se eliminuje ten moment, kdy se vlastně k řízení vozidla dostával nahodile kdokoli a nemusel splňovat ani žádné zásadní podmínky,“ řekl Šidlo.
Výbor rovněž doporučil, aby řízení bez řidičského oprávnění bylo opět trestným činem, a nikoli přestupkem. Týkalo by se to řidičů, kteří průkaz nikdy nevlastnili. Pokud by přistižený řidič o oprávnění v minulosti přišel, šlo by podle poslanců také o trestný čin, a to maření úředního rozhodnutí.