Praha – Hned v úvodu dnešní celostátní konference lidovců oznámil Cyril Svoboda svou rezignaci na funkci předsedy KDU-ČSL. Svoboda hned po prohraných volbách oznámil, že odstupuje, posléze ale upřesnil, že až k termínu konání sjezdu strany. Podle dohody povede KDU-ČSL do mimořádného sjezdu, který se bude konat 28. září ve Žďáru nad Sázavou, první místopředsedkyně Michaela Šojdrová. Na předsedkyni ale kandidovat nehodlá.
Lidovci na konferenci posuzovali příčiny prohry ve sněmovních volbách. Předsednictvo dnes na konferenci širšímu vedení strany vysvětlovalo, kam se podělo víc než 150 tisíc voličů, které strana ztratila oproti minulým volbám, a přišla tak o účast v dolní komoře.
Dnešní Svobodovo odstoupení je podle Šojdrové symbolickým vyjádřením zodpovědnosti celého předsednictva. „Cyril Svoboda vzal zodpovědnost na sebe, myslím, že to je správné, a členové předsednictva vyjádřili svoji sebereflexi, že bereme i zodpovědnost na sebe. Já sama jsem řekla, že nebudu kandidovat na funkci předsedkyně, protože se cítím za volební neúspěch zodpovědná,“ řekla.
Jsem si jist, že…
… nikdo v KDU-ČSL včetně mě neudělal fatální chybu, která by ohrozila KDU-ČSL jako celek, Těch je faktorů víc, ale nestala se žádná fatální chyba. /Cyril Svoboda/
Podat rezignaci se chystá i Šojdrová. „Odsouhlasili jsme naši rezignaci k termínu předčasného sjezdu. Uvidíme, jaký termín schválí celostátní konference, termíny jsou možné dva, do podzimních voleb nebo po nich,“ řekla před dnešním lidoveckým setkáním. Lidovci se nakonec dohodli na termínu 28. září.
Svoboda o novém předsedovi:
Jde totiž o to, aby to byl člověk, kterému lidé uvěří, že je skutečně autentický, protože my jsme ztratili naše tradiční hlasy a zároveň se nám nepodařilo získat hlasy nerozhodnutých voličů.
Podle Svobody je nutné nyní udělat vážné kroky k revitalizaci strany. „Ale nejsem předseda, nebudu předsedou, takže nebudu dávat císařské rady,“ dodal s tím, že by se rád vrátil k diplomacii. Má ovšem svůj tip, kdo by stranu měl vést po něm, nechtěl ho však prozradit. Podle něj to nemusí být za každou cenu „nová tvář“, jak volají někteří členové strany.
„Do vedení se musí na sjezdu dostat noví, mladí, schopní, vyspělí politici, kteří křesťansko-demokratickou politiku budou schopni lépe reprezentovat, než jsme byli my,“ domnívá se například končící místopředseda sněmovny Jan Kasal.
Zástupci lidovců seděli v každé vládě od roku 1992, kromě let 1998–2002, kdy platila opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD. Po letošních volbách, ve kterých získala 4,4 procenta hlasů, ale nemá KDU-ČSL ve sněmovně zástupce. Pouze čtyři senátory v horní komoře.
