Praha – Ministerstvo školství chce omezit počty studentů na českých vysokých školách, od září proto školám pošle méně peněz. Rozpočet na bakalářské programy se sníží o pět procent, pro magisterské o deset procent a na doktorandy dostanou školy o pětinu méně peněz. Vysoké školy by se také od nového akademického roku měly profilovat buď jako vědecké, vzdělávací nebo praktické. Školy prý s novým nastavením souhlasí, proto ho zřejmě nebude měnit ani vznikající středopravicová vláda.
Ministerstvo chce omezit počty vysokoškoláků, pošle proto méně peněz
Podle odborníků na vysokoškolské vzdělávání studuje v Česku vysokou školu příliš mnoho studentů, a tím pádem upadá kvalita výuky. V současnosti vychází, že jde po střední škole na vysokou šedesát procent populačního ročníku, z nich pak 80 procent dál pokračuje v magisterském studiu.
Podle náměstka ministryně školství Vlastimila Růžičky proto dostanou vysoké školy méně peněz na výuku bakalářů, což je přinutí nabrat v porovnání s letošním akademickým rokem méně studentů. Na magisterské a doktorandské programy sice poklesnou finance ještě více, u tohoto typu studia ale nejsou peníze vázané jen na počet studentů – školy mohou získat další prostředky podle výsledků ve vědě a výzkumu, podle počtu profesorů a docentů apod. Školy, které mají vynikající výsledky ve vědě a vzdělávání, si tak budou moci dovolit tento typ studia dále podporovat.
Pokud se prý školám přihlásí do magisterského studia méně lidí než v tomto akademickém roce, o to více peněz budou mít podle Růžičky na bakalářské studijní programy. Tyto školy se tak postupně mohou orientovat na krátké studijní programy zaměřené na praxi. Náměstek prý dnes jednal o novém systému financování i se zástupci vysokých škol a ti s ním souhlasí. Některé školy, které mají vynikající výsledky ve vědě a výzkumu, si v novém systému ještě polepší.
Chystané změny jsou v souladu s dlouho připravovanou reformou vysokých škol, která počítá také s užší spoluprácí škol a soukromého sektoru. Pravomoci škol by se v budoucnu měly rozdělit mezi vedení univerzity, univerzitní senát a nově vzniklé správní rady. Tyto plány ministerstva se však setkaly s tvrdou kritikou akademické obce.
Vývoj počtu vysokých škol