Kraj Vysočina proplácí lidem regulační poplatky od loňského února formou daru. Do poloviny dubna na ně vynaložil přes 61 milionů korun. Podle hejtmana Jiřího Běhounka (nezávislý za ČSSD) ovlivnilo rozhodnutí kraje stanovisko Evropské komise, která označilo současný systém, v němž se nahrazují pouze poplatky hrazené pacienty krajských zdravotnických zařízení, za diskriminační.
Stejně významnou roli hraje podle Běhounka i hospodářská krize, doprovázená poklesem příjmů v rozpočtu kraje. Kvalifikovaný odhad nákladů na vyplacení darů za uhrazené poplatky pro letošek přesahuje 100 milionů korun. „S ohledem na potřebu pokrýt základní povinnosti a činnosti kraje již nadále není v možnostech kraje suplovat roli státu v sociální oblasti,“ dodal hejtman.
Lídr krajské opozice a bývalý hejtman Miloš Vystrčil (ODS) poukázal na to, že ČSSD ukončením úhrady poplatků neplní slib, který dala voličům: „Poplatky nebyly v kompetenci krajů, měly se řešit centrálně. Pokud někdo nereálně sliboval něco, co mu nepřísluší, nemohlo to dobře dopadnout.“ Podle údajů z krajského odboru zdravotnictví dluží pacienti nemocnicím na Vysočině na poplatcích přibližně 1,5 milionu korun. Nejvíc peněz postrádá jihlavská nemocnice, jíž pacienti nezaplatili kolem 800 tisíc korun.
