„Řada osob je zbavena možnosti volit, aniž by jejich způsobilost volit byla individuálně zkoumána,“ řekl soudce zpravodaj Miloslav Výborný. Podle Výborného někteří lidé třeba nejsou schopni nakládat s pěnezi, ale to ještě automaticky neznamená, že nedokážou volit. Nálezem se musí řídit soudy při novém rozhodování o úplném či částečném zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Rozhodnutí ale může prospět i těm, kteří už o způsobilost přišli. Mohou se obrátit na soud s návrhem na částečné navrácení způsobilosti. „Problematika volebního práva se výslovně v těch rozhodnutích většinou neřešila. Rozhodnutí Ústavního soudu se jeví jako průlomové a do budoucna bude bezpochyby soudy respektováno,“ uvedl soudce Obvodního soudu pro Prahu 3 David Vláčil.
Kdo může volit?
Kdo může volit?
Ústavní soud dal lidem bez způsobilosti k právním úkonům šanci volit. Soudy by měly nově přezkoumávat jednotlivé případy a zjistit, jestli konkrétní lidé volbám rozumí. Podle čeho ale budou okresní soudy schopnost volit posuzovat? Nebylo by lepší nezbavovat volebního práva nikoho? Odpoví advokát a bývalý soudce Kryštof Janek, znalec z oboru psychiatrie Jiří Schwarz a Maroš Matiaško, právník z Ligy lidských práv.
Reportáž Pavly Sedliské
Soudce Miloslav Výborný:
„Zásadní chybou je, že obecná justiční praxe vůbec nebere v úvahu, že existují také ústavní práva, která by měla být při zbavování způsobilosti k právním úkonům respektována. To se houfně neděje.“
Právník Ligy lidských práv Maroš Matiaško: „Je to jen částečný úspěch. Byli bychom raději, kdyby ústavní soudci spornou část zákona zrušili. Nález je složitý, obecné soudy budou mít při jeho aplikaci potíže.“
Ústavní soud se konkrétně zabýval případem Jiřího Soldána z Brna, jenž se nemohl zúčastnit voleb do Senátu v roce 2008. Jeho stížnost i návrh na zrušení části zákona sice ústavní soudci zamítli, ale v nálezu naznačili, jak mají soudy v podobných případech postupovat. Podle Soldánovy stížnosti je právo volit jedním ze základních práv v demokratické společnosti. Soudy dosud většinou detailně nezkoumaly, zda je konkrétní člověk bez způsobilosti k právním úkonům schopen vybrat poslance nebo senátora.
V souvislosti s kauzou se na Ústavní soud obrátilo 25 mezinárodních nevládních organizací, akademických pracovišť a odborníků, kteří se zabývají právy postižených lidí. Ve společném dopise vyjádřili přesvědčení, že právní úprava je nevhodná. „Česká republika je vázána Úmluvou OSN o právech osob s postižením a má povinnost zrušit zákony, které odpírají výkon volebního práva osobám se zdravotním postižením,“ stojí v dokumentu.
