Praha – Ministerstvo vnitra chce k 1. srpnu ukončit projekt internetu ve veřejných knihovnách. Argumentuje tím, že na něj nemá peníze a že už dávno překročil svůj plánovaný časový horizont. Knihovníci se ale obávají negativních dopadů a ve věci se obrátili na předsedu vlády Petra Nečase.
Projekt internetizace knihoven běží od roku 2004. Internetové připojení má díky němu 3,5 tisíce knihoven, což vnitro ročně stálo 131 milionů korun, v posledních letech částka klesla na 90 milionů.
„Projekt díky své historii už dávno překročil svůj horizont plánovaných tří let a výrazně překročil počet plánovaných připojených míst,“ vysvětlil náměstek ministra vnitra pro strategie a programové řízení Pavel Kryštof důvody, proč chce nyní ministerstvo s projektem skoncovat. Další financování PIK z peněz ministerstva vnitra v roce 2011 je prý neúnosné.
Za počítači knihoven ročně sedají 3 miliony lidí
Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) se proto podle svého předsedy Víta Richtera na začátku července obrátil na předsedu vlády a ministry vnitra a kultury. Vláda, která má jako svoji prioritu vzdělávání, by podle knihovníků měla internet podporovat dál. Ročně internet dotovaný státem využijí 3 miliony lidí.
Podle svazu by zrušení podpory mohlo některá pracoviště v malých obcích, které jsou jejich zřizovateli, přímo ohrozit. „Je poměrně jednoduché říct, že když internet nebude platit stát, tak obec na něj nemá. A když na něj obec nemá, tak daná knihovna může klidně zaniknout,“ upozornila na černý scénář členka předsednictva Svazu knihovníků a informačních pracovníků Jaroslava Štěrbová.
Internet v knihovnách je ze zákona povinný
Bezplatný přístup k internetu je navíc jedna z povinností veřejné knihovny. Zrušením projektu internetizace by tak tisíce z nich přestaly plnit jednu z podmínek knihovního zákona. Vedle toho OSN i EU považují přístup k internetu za jedno ze základních práv každého člověka.
O celý projekt se navíc vnitro pře s ministerstvem kultury. Tvrdí, že resort Jiřího Bessera v minulosti znemožnil převod internetu v knihovnách do své kompetence. Podle knihovníků je to ale nesmysl. „Naopak to bylo právě ministerstvo vnitra, které vždy v závěrečné fázi nepředložilo hotový materiál do vlády. Bylo tak znemožněno zefektivnění a zlevnění celého projektu,“ uvedl Richter.
Sociálně slabší by krok vnitra „odřízl“ od sítě
Návrh má nyní projednat vláda, v programu jejího středečního zasedání však zatím není. Pokud bude zrušení financování internetu vládou schváleno, od 1. srpna zůstane podle knihovníků bez připojení k internetu celkem 3 441 knihoven v menších obcích a městech, což je více než polovina veřejných knihoven. Z toho 483 knihoven působí v lokalitách, kde není dostupná vhodná infrastruktura. Tyto knihovny jsou připojeny satelitem.
„Ve velkých městech má možnost připojení k internetu naprostá většina lidí, ale mimo velká centra tomu tak zdaleka není. Bezplatný přístup k internetu v takových lokalitách je potřeba řešit ve školách, knihovnách a informačních centrech,“ upozorňuje Jiří Zajíc z Národního institutu dětí a mládeže.
„Zrušení internetu zdarma by určitě odradilo hodně uživatelů, zejména členy sociálně slabších rodin. Denně k nám na internet chodí deset až 15 lidí,“ uvedla knihovnice Olga Třísková ze středočeské Městské knihovny Dolní Bousov.
