2010 a letecká doprava – rok Eyjafjallajökullu

Praha – Pro leteckou dopravu měl znamenat rok 2010 renesanci nebo alespoň její náznak. Ekonomická krize pomalu umlkala, hrozba terorismu se zdála méně významná. Nakonec zažila letecká doprava na jaře největší blamáž v historii – postupně se uzavřel vzdušný prostor téměř nad všemi zeměmi Evropské unie, úřady se obávaly nebezpečných prachových částic, které se rozptýlily na kontinent po divoké explozi islandské sopky Eyjafjallajökull. Všechny stávky v Řecku, Francii nebo Velké Británii, problémy s novými airbusy a stejně tak sněhová kalamita, která zasáhla Evropu v polovině prosince, zůstaly hluboko ve stínu sopky.

Islandští popletové

Známá anekdota praví, že jsou na Islandu popletové – evropští věřitelé chtěli od země, kde se nedávno zhroutil bankovní systém, „prachy“, místo nich ale přišel prach ze sopky. Erupce Eyjafjallajökullu začaly v druhé polovině března, naplno ale propukly na počátku dubna. Výbuch přišel téměř po dvou stoletích nečinnosti, o to byl ale divočejší. Z okolí sopky muselo uprchnout asi 800 obyvatel, popel a prach z výbuchu se dostaly vysoko do atmosféry. Potom se obrovský mrak začal posunovat nad kontinentální Evropu.

Jedna země za druhou uzavírala v polovině dubna své vzdušné prostory. Když Finové vyslali na zkušební let vojenskou stíhačku, stroj téměř havaroval. Letiště, odkud nemohlo nic odstartovat, záhy připomínala utečenecké tábory – netýkalo se to přitom jen Evropy. Například v Asii nebo Americe zůstali turisté nebo lidé, kteří přijeli na konference, zcela bez zázemí. Hotely ovšem obsadili noví hosté a jinak než letadlem se nedalo odcestovat.

Lidé, kteří cestovali pouze po Evropě, našli záchranu na kolejích – i když ani ta nebyla stoprocentní. Francouzští železničáři využili příležitosti a uprostřed sopečné výluky začali stávkovat. Komu neletělo letadlo ani nejel vlak, mohl jet autem nebo autobusem. Mezinárodní autobusové spoje byly ale po celou dobu sopečné výluky zcela vyprodány.

Letecká doprava nad Evropou postupně ustala 15. a 16. dubna. O víkendu 17. a 18. dubna se cestovalo takřka výhradně po zemi – i na pohřeb polského prezidenta Kaczynského, který krátce předtím zahynul při letecké nehodě. Na počátku dalšího týdne se postupně otevírala letiště v jednotlivých zemích. Pražské mezinárodní letiště obnovilo provoz 19. dubna. Až do konce měsíce ale přetrvávaly problémy ve Skandinávii nebo na Britských ostrovech. Největší krize však už byla pryč.

Už v době, kdy Eyjafjallajökull soptil, odborníci varovali, že se situace může kdykoli opakovat. Na Islandu jsou totiž i další sopky – a evropské země chtějí „prachy“ pořád.

Australské motory

Nepříjemné chvíle zažili na podzim nejprve cestující a posádka letadla typu Airbus A380 australské společnosti Qantas, kterému shořel a upadnul motor, později bylo horko Airbusu a výrobci motorů Rolls-Royce. Dvoupodlažní letouny A380 nechal Qantas na zemi a brzy oznámil, že důvodem nehody – která skončila bezpečným nouzovým přistáním – byla konstrukční chyba motoru. Vadná součástka narušila vedení oleje, který unikl do motoru, a ten vzplál.

Podobné vady odhalili technici australského dopravce i u dalších letadel A380. Obří airbusy Qantasu i dalších společností už jsou zase ve vzduchu, pověst letadla a především motorů Trent 900 (A380 se dodávají i s jinými motory) však utrpěla.

Stávky a sníh

Tradiční kolorit leteckého roku tvořily stávky. Kromě Francie stávkovali často odboráři včetně těch, kteří se zabývají řízením leteckého provozu, v Řecku. Některé mezistátní spoje tak byly rušeny, jiné nabíraly zpoždění.

Výrazný vliv na leteckou dopravu měl také příchod zimy. Na některé země udeřil sníh velmi prudce, v polovině prosince tak byly potíže na dvou největších evropských letištích – londýnském Heathrow a ve Frankfurtu nad Mohanem. Tisíce lidí se dozvěděly, že jejich spoj neletí, řada z nich na vánoční svátky vůbec neodletěla. Před Štědrým dnem sice už byl provoz obnoven, lety ale byly už předem vyprodány a cestující, kteří uvázli, se na palubu často už nedostali.

  • Sopečný mrak autor: Augstein Frank , zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1591/159040.jpg
  • Vlak do Berlína nahradil zrušené lety autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1582/158176.jpg
  • Letadlo autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2074/207378.jpg
  • Zrušeno autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2190/218902.jpg