Brno – Ombudsman Pavel Varvařovský kritizuje praxi většiny úřadů, které zkoumají majetek a příjmy tělesně postižených. Děje se tak i v případě, že handicapovaní žádají o příspěvěk třeba na elektrický vozík, na který mají nárok ze zákona. V praxi ovšem musí často dokládat své příjmy i majetek, jako by žádali o hypotéku v bance, upozornil právník Kanceláře veřejného ochránce práv Jiří Hrubý. Na ombudsmana se obrátili neslyšící manželé, kteří žádali o příspěvek na speciální počítač. Ten by jim umožnil telefonovat a využívat on-line tlumočnický servis.
Úřady majetek postižených zkoumají neoprávněně
Úřad si nejdřív vyžádal od svého smluvního lékaře posouzení zdravotního stavu páru. „Což je v rozporu se zákonem o sociálním zabezpečení, protože žadatel je zdravotně postižený držitel průkazu,“ uvedl ombudsman v tiskové zprávě. Žadatel i jeho manželka pak museli poskytnout údaje o příjmech, doložit, kolik mají na bankovním účtu, zodpovědět úředníkům dotazy na vlastnictví domu, bytu, chat, garáží a podobně. Zhruba 18 tisíc korun sice následně manželé dostali, dotazy úředníků se jim ale zdály přehnané, a tak se obrátili na ombudsmana, který jim dal za pravdu.
Právníci kanceláře poté zjišťovali, zda stejně postupují i další úřady v jiných městech a jiných krajích, což se až na výjimky potvrdilo. Postup se podle Varvařovského opírá o praxi, ve zkoumaném případu ho obhajovalo i ministerstvo práce. Ministerstvo plánuje zákon změnit, ale až na konci roku 2014. Termín je podle ombudsmana nepřijatelný. „Chápu, že to nejde ze dne na den, ale stávající praxe je podle našeho přesvědčení špatná a šla by napravit výkladem, metodickým ponaučením úřadům. Nemusí se čekat na zákon,“ dodal Varvařovský.
GALERIE
videogallery_28434
Pro handicapované je situace o to těžší, že se proti rozhodnutí úředníků nemohou bránit u soudu. Pokud by tedy požadované údaje o svém majetku a příjmech neposkytli, tak by o příspěvek přišli.
Propuštění zaměstnanci mohou zůstat bez podpory
Ombudsman dnes znovu upozorňoval i na skutečnost, že od ledna mohou zůstat propuštění zaměstnanci bez odstupného i bez podpory v nezaměstnanosti. Pokud totiž mají zaměstnanci ze zákona nárok na odstupné, tak se jim automaticky posouvá termín, od kterého jim úřad práce začne vyplácet podporu. Podle Varvařovského však nikdo nezkoumá, zda člověk opravdu odstupné dostal.
„Je iluzorní se domnívat, že jestliže někdo opustil svého zaměstnavatele, poněvadž mu tři měsíce nebo pět měsíců nevyplácel mzdu, tak se zaměstnavatel lekne, a to odstupné mu vyplatí,“ podotkl ombudsman. Chce se proto obrátit na ministerstvo práce a sociálních věcí, aby zvážilo nový výklad normy. Úřady práce by tak zkoumaly, zda člověk peníze opravdu dostal.
Ministerstvo práce se brání, že změna by mohla přinést opačné případy, kdy někdo začne brát podporu a ještě dostane odstupné. „Pak se zas vyplacená dávka z daného člověka těžko zpětně vymáhá,“ řekla pro ČT mluvčí MPSV Táňa Švrčková. „Je spousta dalších věcí, které bychom museli řešit, než bychom přistoupili k případné úpravě zákona,“ dodala. Ministerstvo nevylučuje, že zákon změní ve prospěch nezaměstnaných, chce si ale počkat, až ho ombudsman oficiálně osloví.
Úřad práce Znojmo