Mluvčí charty Petr Herynek ovšem upozorňuje, že změny mohou vést k tomu, že tito lidé ztratí možnost pracovat v chráněných pracovních dílnách a ocitnou se na volném pracovním trhu. „Jsou to například epileptici nebo lidé po onkologických chorobách,“ upřesnil Herynek. Týkat se to ovšem může i mentálně postižených či lidí s psychiatrickým onemocněním. Mnozí z nich přitom prý ještě před dvěma roky byli částečně invalidní, ale se změnami v posuzování zdravotního stavu ztratili nárok na invalidní důchod.
„Nechápu, jak by normální zaměstnavatelé mohli zaměstnávat člověka, který potřebuje zvláštní pracovní režim, například čtyři přestávky na práci,“ uvedl Herynek. Zdravotně znevýhodněným tak prý hrozí, že ztratí práci a začnou být v daleko větší míře závislé na sociálních dávkách. A existenční problémy zřejmě čekají i chráněnné dílny, podle Karla Rychtáře ze Svazu českých a moravských výrobních družstev by jich většina do dvou let zcela zanikla.
Ministerstvo dále navrhuje zrušení takzvaného náhradního plnění. To mohou v současnosti využít firmy, které z nějakých důvodů nemohou zaměstnávat zákonem stanovený počet zdravotně postižených. Náhradní plnění potom spočívá v nákupu zboží nebo služeb od firem, které je zaměstnávají. Do budoucna ale budou muset zdravotně postižené buď zaměstnat, nebo odvést určitou částku do státního rozpočtu. I to by mohlo podle zástupců charty vést k znevýhodnění zdravotně postižených.
A tento nápad se nelíbí ani zástupcům automobilového průmyslu: „Dílčím způsobem by to mělo dopad i na průmyslové firmy, protože by to vedlo ke zvýšení jejich nákladů,“ uvedl Antonín Šípek ze Svazu automobilového průmyslu. Přijetím těchto opatření by se jednalo o další firemní daň, čímž by se prý snížila konkurenceschopnost podniků.
