Syndikát novinářů může získat náhradu za nevybudování sídla

Brno - Nejvyšší soud (NS) dal Syndikátu novinářů novou šanci na náhradu za to, že mu stát v 60. letech slíbil vybudování nového sídla a smlouvu dosud nesplnil. Syndikát žádá více než 300 milionů korun. Obvodní soud pro Prahu 1 v roce 2009 syndikátu vyhověl, odvolací Městský soud v Praze se ovšem postavil na stranu státu a označil nárok za promlčený. NS nyní poslední verdikt zrušil a vrátil případ městskému soudu k novému projednání. Syndikát novinářů je dobrovolným profesním sdružením novinářů. Jeho nynější sídlo je na Senovážném náměstí.

„Právní posouzení, na němž spočívá závěr odvolacího soudu o promlčení žalobou uplatněného práva, je neúplné, a tudíž nesprávné,“ uvedl v rozsudku senát NS s předsedou Petrem Příhodou. NS rozhodl v srpnu bez veřejného jednání. 

Celý spor má počátek v roce 1967. Tehdejší Svaz československých novinářů převedl do vlastnictví státu dvě své budovy nad Václavským náměstím, na jejichž místě později vyrostla novostavba Federálního shromáždění. Stát se na oplátku zavázal, že novinářské organizaci postaví nové sídlo v proluce u Jiráskova mostu. Do té doby získali novináři k bezplatnému užívání dva domy v Pařížské ulici. Nové sídlo se ovšem nikdy stavět nezačalo. V proluce, původně přislíbené novinářům, po letech vyrostl slavný Tančící dům. 

Syndikát usiloval o dům v Pařížské

Ještě dříve stát s novináři jednal například o parcele na Nekázance nebo budově nad stanicí metra Můstek. Po roce 1989 se syndikát pokusil získat do svého vlastnictví alespoň jeden z domů v Pařížské, avšak neuspěl. Nejprve stát budovu převedl na památkáře, potom ji prodal. „Členové polistopadových vlád různých složení při řadě jednání slibovali přijmout toto řešení jako splnění smlouvy se státem, jednání se tak táhla až do doby, kdy zákon úplně zrušil institut bezplatného užívání. Stát pak Pařížskou prodal a syndikát se musel vystěhovat,“ popisuje Syndikát novinářů na svých webových stránkách. 

Následovala žaloba, protože podle syndikátu stát definitivně přestal plnit smlouvu z konce 60. let. Už v roce 1991 tehdejší státní arbitráž rozhodla, že smlouva je průběžně plněna, dokud syndikát bezplatně užívá domy v Pařížské ulici. Pro stavbu nového sídla totiž nebyl ve smlouvě stanoven čas plnění. Obvodní soud pro Prahu 1 na toto stanovisko z arbitráže odkázal, když v roce 2009 vyhověl žalobě syndikátu a přiznal mu právo na náhradu škody ve výši částky potřebné ke stavbě sídla. 

Odvolací Městský soud v Praze ale považoval nárok za promlčený. Dvouletá lhůta pro podání žaloby podle něj začala běžet už v roce 1996, kdy na slíbené proluce vyrostl Tančící dům, a tak se splnění smlouvy stalo nemožným. Nejvyšší soud tento názor nepřijal. I po zastavění proluky mohl stát podle NS smlouvu dodržet, a to výstavbou nebo poskytnutím budovy na jiném místě. Městský soud se musí případem zabývat znovu a je při tom vázán názorem Nejvyššího soudu.

Vydáno pod