Někdejší premiér a předseda sociální demokracie se s mateřskou stranou hodlal rozejít kvůli narůstajícím rozporům již delší dobu. "Po dlouhých výhradách k programovým věcem má
trpělivost skončila,„ řekl Paroubek novinářům. “Ty důvody jsou programové. Sociální demokracie váhá kolem přímé volby prezidenta. Co je navíc naprosto skandální - 12 hejtmanů je pro, řekněme, postupnou privatizaci nemocnic," dodal bývalý šéf ČSSD.
Současnou ČSSD někdejší lídr přirovnal k „soft verzi ODS“ a vytýkal jí například odklon od důsledného boje proti zdravotnickým poplatkům. Jeho nové působistě prý bude nejen vycházet z programových principů sociální demokracie, ale také je důsledně dodržovat, což Paroubek označuje jako slabinu ČSSD. S tím však nesouhlasí například sociálnědemokratický místopředseda Michal Hašek. Paroubka podle něho k odchodu z ČSSD nevedly programové důvody, nýbrž mocenské.
„Myslím, že pro to (odchod Paroubka – pozn.red.) není žádný racionální důvod. Ty takzvaně programové důvody nemají žádný podklad v realitě Jiří Paroubek si tím zdůvodňuje své osobní rozhodnutí,“ dodal další místopředseda ČSSD Jiří Dientsbier. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka v tiskovém prohlášení uvedl, že osobně Paroubka přemlouval a navrhoval mu několik konkrétních možností, jak by se mohl víc podílet na aktivitách ČSSD.
Jiří Dientsbier, místopředseda ČSSD:
„Jiří Paroubek měl velmi dobrou možnost prosazovat své názory. Jestliže dnes kritizuje program, pak mě překvapuje, že se nedostavil na žádnou z našich programových debat, kterých jsme měli v poslední době nespočet jak v Praze, tak po celé republice. Jiří Paroubek by byl všude vítán – nikdy ale této příležitosti nevyužil.“
Premiér a předseda ODS Petr Nečas novinářům při návštěvě Německa řekl, že Paroubkův krok není nijak překvapivý a bere ho na vědomí. Musí si podle něj sám odpovědět na otázku, zda je či není přeběhlíkem, proti kterým bojoval. „Na poměry v Poslanecké sněmovně nemá tento krok žádný vliv a jen cosi vypovídá o kuriozních poměrech v ČSSD, kde už druhý její bývalý předseda zakládá novou politickou stranu,“ dodal Nečas s odkazem na politické aktivity Paroubkova předchůdce v čele ČSSD i země Miloše Zemana.
Další směřování své politické kariéry zatím bývalý předseda ČSSD přímo nepotvrdil. „Paroubek oznámení svého rozhodnutí odsouvá, což je evidentně strategie, protože tím vytváří větší zájem nejen o stranu, ale i o sebe. Nebude to mít v budoucnu lehké se získáváním více voličů,“ řekl Ondřej Kundra, komentátor Respektu.
Strana bude podle Kundry prioritně působit směrem do severních Čech, kde má bývalý předseda sociálních demokratů nevyřízené účty s ČSSD a kde chce získat hejtmanský post. Působit by tu mohl i Paroubkův blízký spojenec Petr Benda a úmysl kandidovat v krajských volbách naznačil také Šlégr.
Jiří Šlégr:
„Odcházím především z lidského hlediska. Následuji Jiřího Paroubka, protože to byl právě on, který mě přivedl do sociální demokracie. Já jsem ho poznal jako lídra. Myslím si, že lídrem je a že dokáže dát dohromady takové seskupení lidí, které dokáže dělat sociální politiku.“
Podle předsedy ČSNS je Paroubek škodlivý „plevel“
Donedávna byla horkou adeptkou na členskou kartičku s Paroubkovým jménem ČSNS 2005. Jednota partajního vedení ale začala s vidinou vstupu těžké politické váhy praskat. „Plevel nechceme, straně by to nepomohlo,“ konstatoval o Paroubkovi nedávno předseda národních socialistů Karel Janko.
Přišel proto čas na plán, kterým je vznik strany zcela nové nebo případné přejmenování. „Členové ČSNS půjdou i do nového projektu, který by měl třeba i novou tvář,“ řekl Přemysl Votava, místopředseda strany.
Loňské volby sice Paroubkova ČSSD vyhrála, sestavit vládu ovšem nemohla. Paroubek sice z čela sociální demokracie odešel, na politický důchod ale nemyslí. Kolik by Paroubek s novou stranou mohl získat voličů, zatím není jasné. „Voliči se v nových politických subjektech zklamali,“ poznamenal Kundra.
Odchod Jiřího Paroubka z ČSSD
Jiří Paroubek a ČSSD:
V listopadu 1989 se Paroubek stal členem obnovené sociální demokracie a hned zamířil do jejího vedení, když se stal ústředním tajemníkem. S tehdejším předsedou strany, Čechoameričanem Jiřím Horákem, měl Paroubek přátelský vztah, v pozdějších letech společně například publikovali řadu článků zabývajících se situací v ČSSD.
V roce 1993 kandidoval na předsedu, neuspěl však již v prvním kole. Šéfem strany se tehdy stal Miloš Zeman. Paroubek patřil mezi jeho oponenty a v červnu 1996 byl mezi těmi, které ústřední výbor strany vyzval k odchodu z ČSSD, neboť ji údajně poškodili před volbami do sněmovny.
V dalším období se pohyboval především v komunální politice, byl mj. náměstkem pražského primátora pro oblast finanční politiky. V březnu 2005 byl zvolen místopředsedou ČSSD.
Po pádu vlády Stanislava Grosse (ČSSD) byl v dubnu 2005 překvapivě jmenován premiérem. Zároveň se stal dočasně neformálním lídrem ČSSD a rozloženou stranu dokázal rychle stabilizovat tak, že ve volbách v roce 2006 dosáhla svého nejlepšího volebního výsledku. Přesto však skončila těsně druhá za ODS a po osmi letech se stala opoziční stranou.
V květnu 2006 se stal předsedou ČSSD a v letech2007 a2009 svoji pozici obhájil. Po nástupu do předsednického křesla měl Paroubek ambiciózní plány na modernizaci strany, nepodařilo se mu je však prakticky prosadit. Sjezd mu schválil alespoň přímou volbu předsedy, kterou však strana zatím nevyužila.
Přestože Paroubek vrátil ČSSD mezi nejsilnější strany, jeho pozice v ní nebyla zcela jednoznačná. Neměl za sebou žádnou silnou stranickou skupinu a příliš mu nepomohl ani vyostřený konflikt s expremiérem Zemanem, který nakonec ze strany odešel a podílel se na vzniku nové, konkurenční strany.
Pod Paroubkovým vedením ČSSD vyhrála suverénně krajské a senátní volby2008 av loňském roce i volby do Poslanecké sněmovny. Paroubek se tak stal z pohledu voleb nejúspěšnějším politikem sociální demokracie po roce 1989.
Právě loňské vítězné volby, ve kterých ČSSD nezískala dostatečný počet mandátů na sestavení vlády a skončila opět v opozici, byly příčinou Paroubkova odchodu. Již bezprostředně po oznámení volebních výsledků rezignoval a stranu převzal statutární místopředseda Bohuslav Sobotka.