Praha – Návštěvníci výstavy Věda a umění v Clam-Gallasově paláci v Praze mohou obdivovat ukázky výzkumu českých polárníků, kteří v letech 2007-2010 prováděli výzkumné práce na souostroví Špicberky. Nechybí tak ukázky kosterních pozůstatků živočichů, fotografie výzkumníků při práci, detaily polární stanice, ale i krásná severská příroda. Výstavu doplňuje i fotografická dokumentace vojenských meteorologických výzkumů v polárních oblastech za 2. světové války. Pro veřejnost se brány paláce otevřou zítra, výstava končí 27. května.
Expedice složená z botaniků, zoologů a klimatologů založila první českou vědeckou základnu na Špicberkách v roce 2007. Výzkumný projekt realizovala Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd a Masarykovou univerzitou v Brně a byl součástí mezinárodního výzkumu biologické a klimatické různorodosti Arktidy.
V extremních klimatických podmínkách vědci zkoumali bakterie i vybrané nižší rostlinné druhy, například řasy a sinice. Sledovali také klimatické a ekologické faktory, které ovlivňují jejich biodiverzitu a produktivitu, i parazity u mořských živočichů a porovnávali jejich vývojový cyklus s vývojovým cyklem parazitů žijících v jiných, mírnějších oblastech.
Rostlinné a živočisné druhy přežívající v arktických oblastech jsou pro vědce indikátorem intenzity a rychlosti globálních změn na planetě Zemi. Sinice navíc patří k rostlinným druhům, které by například padaly v úvahu pro oživení planety Mars, o jejíž kolonizaci, i když v daleké budoucnosti, se uvažuje. Tyto rostlinné druhy staré stovky milionů let jsou totiž velice adaptabilní a dokážou přežívat v extrémních teplotních podmínkách a po dlouhou dobu snášejí vyschnutí a vymrznutí. Paraziti napadající severské mořské živočichy zase mohou být smrtelným nebezpečím pro člověka, pokud by pozřel kontaminované maso bez dostatečné tepelné úpravy.
Čeští vědci si museli na první výpravě na mrazivý sever vystačit jen se dvěma kontejnery a ruskou loveckou chatou. Podmínky pro bádání by se ale měly zlepšit, už letos chtějí postavit stálou výzkumnou stanici a vylepšit i technické zázemí. Podle plánů by měla být stanice obydlena zhruba tři měsíce v roce a kromě vědců by na ní mohli kratší dobu pobývat i studenti. K expedici by se měl navíc nově připojit i armádní odborník, pravděpodobně příslušník Univerzity obrany z oblasti hydrometeorologie.
