Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.
Podobu majetkového vyrovnání s církvemi ostře kritizuje levicová opozice, která se k zákonu nyní bude moci vyjádřit v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Také většina občanů ČR, podle průzkumů okolo 70 procent, si myslí, že stát by církvím majetek neměl vracet.
Restituce vyvolaly přestřelku v koalici
Se zákonem, který vláda projednává od loňského roku a několikrát diskusi přerušila, měla problém i nejmenší vládní strana Věci veřejné. Její zástupci si v minulých dnech stěžovali, že není jasné, odkud státní kasa vezme po dobu třiceti let dvě miliardy korun ročně na platby církvím v současné nejednoduché ekonomické situaci. VV proto navrhovaly nejprve odklad počátku splátek. O víkendu pak přišly s nápadem sloučit ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí a tímto způsobem potřebné miliardy ušetřit.
Koaliční partneři, ODS a TOP 09, reagovali slovy, že o šetření ve státní správě je možné se bavit, církevní restituce jsou ale s církvemi uzavřenou dohodou a je nutné je ve vládě schválit bez dalších podmínek".
Véčkaře uklidnil až slib premiéra
VV podle Johna dostaly od premiéra záruky, že převod církevního majetku a nakládání s ním „bude zcela transparentní“. Zástupci VV si v minulých dnech stěžovali, že není jasné, odkud státní kasa vezme po dobu třiceti let dvě miliardy korun ročně na platby církvím v současné nejednoduché ekonomické situaci. VV proto navrhovaly nejprve odklad počátku splátek. O víkendu pak přišly s nápadem sloučit ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí, a tímto způsobem potřebné miliardy ušetřit. „Shodli jsme se na jednání s panem premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoli škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích,“ řekl John. Ne všichni členové VV ale slibům věří. „Uvěřili jsme slibům a garancím pana premiéra jako strana. Já jako osoba nikoliv,“ řekl ČT místopředseda VV Tomáš Jarolím.
Miroslav Kalousek: „Nikomu nemohu garantovat, že se tam či onde nebudou snižovat výdaje, ale určitě se nebudou snižovat na úkor peněz, které budou vypláceny církvím.“
Podle prezidenta Václava Klause ale z debaty o majetkovém vyrovnání s církvemi zmizela kvůli mediálnímu a politickému balastu racionální podstata. Přál by si, aby vládní návrh církvím pomohl: „V posledních dnech a hodinách na toto téma bylo naneseno tolik mediálního a politického balastu, že z toho jakákoliv racionální podstata této věci vymizela, a proto nemám žádnou jednoduchou větu, kterou bych na něco takového mohl zareagovat.“
Církve dohodu vítají
„Česká biskupská konference s povděkem kvituje, že kabinet podpořil zákon o narovnání vztahů mezi státem a církvemi a že nedošlo k rozpadu vládní koalice. Rovněž si velmi váží toho, že koalice dodržela slovo dané 17 církvím a náboženským společnostem,“ uvedla konference na své webové stránce. Katolická církev doufá, že podobným směrem se budou ubírat i další jednání a návrh zákona uspěje i v parlamentu.
ČSSD návrh v parlamentu nepodpoří
Vládní návrh církevních restitucí je podle ČSSD nešťastný a hrozí, že by kvůli němu mohla být prolomena restituční hranice 25. února 1948. Na dnešní tiskové konferenci to řekli předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc a místopředseda strany Jiří Dienstbier. Sociální demokraté návrh zásadně odmítají a nepodpoří ho ve sněmovně ani v Senátu.
Lídři opoziční strany také kritizovali vládní VV za to, že se nakonec přiklonily k podpoře zákona ve vládě. VV se podle nich staly „onucí“ premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP O9). Slovo Věcí veřejných podle Tejce už nebude mít žádnou váhu.
Sociální demokraté argumentují také tím, že vyrovnání s církvemi v nynější podobě nemá podporu veřejnosti a není na něm celospolečenská shoda. Mělo by se o něm podle nich rozhodnout v referendu, nebo by měl být návrh odložen do doby po volbách.
Církevní restituce se řeší už 20 let:
Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu.
Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2 500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi.
Dva takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení přibližně dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních. V roce 1992 byl ještě Federálním shromážděním projednáván zákon o plné restituci, nakonec ale neprošel, k jeho přijetí chyběly tři hlasy slovenských poslanců Sněmovny národů. S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy, přijaté začátkem 90. let.
Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Nejblíže byla majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007–2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, jež by se vyplácela po dobu 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.
Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.
Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.
Rozhovor s Dagmar Navrátilovou
Rozhovor s Dagmar Navrátilovou
UK: 11.01.2012
