Praha – Vláda dnes schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Hlasování bylo jednomyslné, pro církevní restituce zvedli ruku i ministři za Věci veřejné, kteří s podporou dříve váhali. Podle předsedy VV Radka Johna členové strany uvěřili zárukám premiéra Petra Nečase, že finanční část restitucí nebude mít nepříznivý dopad na občany. Podle návrhu zákona, který vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi, vyplatí stát církvím od roku 2013 za třicet let 59 miliard korun. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.
Vláda schválila církevní restituce
Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.
Podobu majetkového vyrovnání s církvemi ostře kritizuje levicová opozice, která se k zákonu nyní bude moci vyjádřit v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Také většina občanů ČR, podle průzkumů okolo 70 procent, si myslí, že stát by církvím majetek neměl vracet.
Restituce vyvolaly přestřelku v koalici
Se zákonem, který vláda projednává od loňského roku a několikrát diskusi přerušila, měla problém i nejmenší vládní strana Věci veřejné. Její zástupci si v minulých dnech stěžovali, že není jasné, odkud státní kasa vezme po dobu třiceti let dvě miliardy korun ročně na platby církvím v současné nejednoduché ekonomické situaci. VV proto navrhovaly nejprve odklad počátku splátek. O víkendu pak přišly s nápadem sloučit ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí a tímto způsobem potřebné miliardy ušetřit.
Koaliční partneři, ODS a TOP 09, reagovali slovy, že o šetření ve státní správě je možné se bavit, církevní restituce jsou ale s církvemi uzavřenou dohodou a je nutné je ve vládě schválit bez dalších podmínek".
Věci veřejné
Véčkaře uklidnil až slib premiéra
VV podle Johna dostaly od premiéra záruky, že převod církevního majetku a nakládání s ním „bude zcela transparentní“. Zástupci VV si v minulých dnech stěžovali, že není jasné, odkud státní kasa vezme po dobu třiceti let dvě miliardy korun ročně na platby církvím v současné nejednoduché ekonomické situaci. VV proto navrhovaly nejprve odklad počátku splátek. O víkendu pak přišly s nápadem sloučit ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí, a tímto způsobem potřebné miliardy ušetřit. „Shodli jsme se na jednání s panem premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoli škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích,“ řekl John. Ne všichni členové VV ale slibům věří. „Uvěřili jsme slibům a garancím pana premiéra jako strana. Já jako osoba nikoliv,“ řekl ČT místopředseda VV Tomáš Jarolím.
Miroslav Kalousek: „Nikomu nemohu garantovat, že se tam či onde nebudou snižovat výdaje, ale určitě se nebudou snižovat na úkor peněz, které budou vypláceny církvím.“
Podle prezidenta Václava Klause ale z debaty o majetkovém vyrovnání s církvemi zmizela kvůli mediálnímu a politickému balastu racionální podstata. Přál by si, aby vládní návrh církvím pomohl: „V posledních dnech a hodinách na toto téma bylo naneseno tolik mediálního a politického balastu, že z toho jakákoliv racionální podstata této věci vymizela, a proto nemám žádnou jednoduchou větu, kterou bych na něco takového mohl zareagovat.“
Církve dohodu vítají
„Česká biskupská konference s povděkem kvituje, že kabinet podpořil zákon o narovnání vztahů mezi státem a církvemi a že nedošlo k rozpadu vládní koalice. Rovněž si velmi váží toho, že koalice dodržela slovo dané 17 církvím a náboženským společnostem,“ uvedla konference na své webové stránce. Katolická církev doufá, že podobným směrem se budou ubírat i další jednání a návrh zákona uspěje i v parlamentu.
Jeroným Tejc
ČSSD návrh v parlamentu nepodpoří
Vládní návrh církevních restitucí je podle ČSSD nešťastný a hrozí, že by kvůli němu mohla být prolomena restituční hranice 25. února 1948. Na dnešní tiskové konferenci to řekli předseda poslanců ČSSD Jeroným Tejc a místopředseda strany Jiří Dienstbier. Sociální demokraté návrh zásadně odmítají a nepodpoří ho ve sněmovně ani v Senátu.
Lídři opoziční strany také kritizovali vládní VV za to, že se nakonec přiklonily k podpoře zákona ve vládě. VV se podle nich staly „onucí“ premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska (TOP O9). Slovo Věcí veřejných podle Tejce už nebude mít žádnou váhu.
Sociální demokraté argumentují také tím, že vyrovnání s církvemi v nynější podobě nemá podporu veřejnosti a není na něm celospolečenská shoda. Mělo by se o něm podle nich rozhodnout v referendu, nebo by měl být návrh odložen do doby po volbách.
Církevní restituce se řeší už 20 let:
Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu.
Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2 500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi.
Dva takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení přibližně dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních. V roce 1992 byl ještě Federálním shromážděním projednáván zákon o plné restituci, nakonec ale neprošel, k jeho přijetí chyběly tři hlasy slovenských poslanců Sněmovny národů. S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy, přijaté začátkem 90. let.
Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Nejblíže byla majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007–2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, jež by se vyplácela po dobu 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.
Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.
Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.
GALERIE
videogallery_192654