V Česku se demonstrovalo za internetovou svobodu

Praha – Na náměstích českých měst dnes demonstrovali zastánci internetové svobody, kteří protestují proti českému podpisu mezinárodní smlouvy ACTA. Ta si klade za cíl bojovat proti internetovému pirátství, šíření nelegálních kopií a padělků. Počet účastníků byl ale zatím menší, než se očekávalo; v Praze přišly na Václavské náměstí desítky protestujících, v Ostravě jich bylo kolem padesáti. Celkem demonstrovaly zhruba dvě stovky lidí.

Lidé se k dnešním demonstracím a happeningům svolali včera přes sociální sítě, protesty se očekávají ve třiceti městech. Na smlouvě ACTA, k níž se Česko v tichosti připojilo ve čtvrtek, kritizují to, že se podle nich snaží omezit svobodu na internetu, umožňuje kontrolu PC a může vést až k údajnému odpojení uživatelů od internetu.

České vládě vytýkají, že k podpisu přistoupila bez vědomí občanů. „Je to o nás bez nás, tohle mi vůbec nepřipomíná demokracii, o těchto věcech by se mělo mluvit dopředu a měli bychom o ní být informovaní,“ řekl účastník pražské demonstrace z hackerského hnutí Anonymous.

V Praze se na Václavském náměstí protestu zúčastnila asi desítka lidí s maskami na tvářích. Demonstraci označili spíše za happening. „Cílem akce je protest proti smlouvě, která znamená cenzuru internetu,“ řekl mladý muž s maskou na tváři, který nechtěl uvést své jméno. Dodal, že na čtvrtek je naplánován happening a další demonstrace budou následovat.

V Ostravě se podepisovala petice

V Ostravě se na Masarykově náměstí sešlo padesát převážně mladých lidí. Stejně jako v Praze i zde měli účastníci protestu masky na obličeji a mávali pirátskými vlajkami. Také podepisovali protestní petici, kterou chtějí odeslat kabinetu Petra Nečase. „Nelíbí se mi, jakým způsobem byla dohoda ACTA 'v pozadí' připravována, že jsme se o ní dozvěděli náhodou. Vypadá to tak, že skupina lidí vytvořila nějaký papír (smlouvu) a dala ho podepsat politikům,“ uvedl účastník ostravské demonstrace.

Jako projev nesouhlasu s českým podpisem smlouvy ACTA již předevčírem vyřadili počítačoví hackeři z provozu internetové stránky vlády a Ochranného svazu autorského (OSA). Právě ten je v Česku hlavním aktérem boje proti ilegálnímu stahování a pro sympatizanty hnutí Anonymous, které internetovou svobodu háji, tak představuje hlavního ideového odpůrce. Vlastní smlouva se pak podle hnutí snaží omezit svobodu slova.

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu Dušan Navrátil po útoku hackerů řekl, že stát nyní nebude přijímat žádná přísnější opatření. „Přesto se touto událostí vážně zabýváme,“ uvedl Navrátil.

Co ACTA přináší? Trnem v oku jsou celníci

Mezinárodní protipirátská smlouva ACTA platí například v Austrálii, Japonsku, Kanadě nebo USA. Česká republika ji spolu s jednadvaceti dalšími státy EU podepsala ve čtvrtek v Tokiu. Nyní ji budou muset ratifikovat evropské parlamenty. Přijetí smlouvy umožňuje v rámci boje proti pirátsky získaným obsahům větší kontrolu mediálních nosičů; podle kritiků však místo původního záměrů boje proti obchodu s padělky postihuje zejména porušování autorských práv.

Mimořádné pravomoci s ACTA získávají například celníci; ti např. v USA provádí na letištích detailní kontrolu počítačů i další spotřební elektroniky, např. MP3 přehrávačů. Internetový publicista Daniel Dočekal přitom upozorňuje na to, že lidé, kteří si např. hudbu do MP3 stahují legálně, s sebou nenosí doklad o zakoupení skladeb, a v případě kontroly by tak stejně neměli čím prokázat, že nejsou piráty.

Hackerská skupina Anonymous
Zdroj: ČT24

Změny může přinést cesta smlouvy legislativním procesem

„Celníci to (možnost kontroly) uplatní podle toho, jak vypadáte, jak se tváříte, jakou máte barvu pleti a to považuji za závažný problém,“ podotýká europoslankyně a lidovecká kandidátka na prezidenta Zuzana Roithová, která jako jedna z prvních tváří české politické scéně proti podepsané smlouvě veřejně vystoupila. Požaduje, aby právě tyto nedostatky ještě před definitivním schválením z dohody zmizely. 

Jak se smlouva promítne do praxe, záleží na tom, v jakém znění projde letos v dubnu Evropským parlamentem a jaké podoby nabude v legislativě jednotlivých zemí. „Případná kontrola, při které by celníci vstupovali do osobních dat v počítačích nebo jiných přístrojích, bude muset být v legislativě zakotvena,“ upozornil mluvčí Generálního ředitelství cel a Celního ředitelství Praha Jiří Barták.