Praha - Elektronické zdravotnictví se v Česku zatím příliš neprosadilo, projekty jako elektronický recept či elektronická zdravotní dokumentace (IZIP) se nepodařilo plošně rozšířit. Neexistuje koncepce ani osoba či orgán zodpovědný za uplatnění elektronických nástrojů. Vyplynulo to ze studie 10 let českého eHealthu, kterou představila pracovní a informační platforma Restart. Ministerstvo podle mluvčího vidí elektronizaci jako jedinou možnou cestu, očekává od ní úspory.
„Je zajímavostí, že úspěšné projekty jsou spíše od jednotlivých nemocnic a osvícenějších lékařů, zatímco shora, protože chybějí koncepce, je to horší,“ řekl spoluautor studie Martin Ješuta.
Problém: příliš mnoho ministrů s různými koncepcemi
Vedoucí platformy Adriana Krnáčová podotkla, že za posledních deset let se na postu ministra zdravotnictví vystřídalo devět lidí ze tří politických stran. Každý měl svou koncepci, obvykle vyvracela koncepce předchozí. Současně systém ovlivňují i názory zájmových skupin od pacientů a lékařů, přes lékárny a výrobce léků až k pojišťovnám a úřadům.
„Doporučujeme zřídit jednoznačného odpovědného člověka nebo orgán, který bude za eHealth odpovědný a bude s ním komunikovat odborná veřejnost. Dalším krokem bude, že tento orgán vytvoří dlouhodobější koncepci, která přetrvá více než jednoho ministra, a bude ji prosazovat,“ shrnul Ješuta. Hlavní slovo by v tom mělo podle platformy mít ministerstvo. Leoš Heger (TOP 09) měl v týmu náměstka pro elektronizaci Jiřího Schlangra. Ten ale odešel, protože prý nemohl prosazovat elektronizaci podle svých představ.
Podle mluvčího Vlastimila Sršně považuje ministerstvo elektronizaci i za určitý typ protikorupčního opatření. K výtkám platformy, že elektronizaci brzdí to, že účast v projektech není povinná, mluvčí uvedl, že si toho je ministerstvo vědomo. „Nefunguje to úplně, řada lékařů i zdravotnických zařízení má k elektronizaci vlažný postoj. Do budoucna je jednoznačné, že postupně se bude muset povinnost definovat,“ řekl.
E-recept využívá jen každá devátá lékárna
Z analýzy vyšel jako úspěšný projekt ePACS, kdy si nemocnice posílají rentgenové či CT snímky. Při nákladech několika desítek milionů korun se měsíčně přenáší 12 000 dokumentů. Méně úspěšná je ePrespripce. Na projekt dal stát 143 milionů, přitom ho z 2 707 lékáren využívá jen 308. Zájem o něj nemají ani lékaři, tvrdí, že data pacientů nejsou dobře ochráněna. „Úkolem lékařů je léčit dobře své pacienty, nikoliv ťukat do počítače a posílat někam informace, byť by někdo rád ty informace shromažďoval, aby s nimi mohl třeba kšeftovat,“ myslí si šéf České lékařské komory Milan Kubek.
Se skandály kolem úniku peněz na konta politiků a problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny ovlivnit využití peněz pak je spojen projekt IZIP. Jeho zásadní problém vidí analýza v tom, že není povinný. Záleží na každém lékaři, zda se připojí a také zda a co o svém pacientovi zapíše. Data nemusejí být spolehlivá, takže lékaři vyšetření stejně opakují.
