Praha – Česká stomatologická komora požaduje po ministerstvu zdravotnictví, aby zrušilo povinný souhlas obou rodičů s vážnějším lékařským zákrokem u jejich dítěte. Ve Studiu 6 o tom informoval prezident komory Pavel Chrz s tím, že ministerstvo v tuto chvíli již připravuje novelu, která by současný stav upravila. Povinný souhlas obou rodičů zavedl k 1. dubnu zákon o zdravotnických službách a záhy se stal terčem kritiky, neboť péči o malé pacienty komplikuje ve chvíli, kdy spolu rodiče dítěte nežijí. Zákon je navíc nejednoznačný, každá ordinace tak vyžaduje souhlas v jiných případech.
Zubaři chtějí zrušit povinný souhlas obou rodičů s ošetřením dítěte
„Naším cílem je zrušení povinného souhlasu obou rodičů s poskytnutím stomatologické péče. Mluvil jsem o tom s panem ministrem a myslím si, že v současné době si ministerstvo uvědomuje, že neudělalo úplně dobře,“ uvedl prezident České stomatologické komory Pavel Chrz. „Ministerstvo připravuje technickou novelu tohoto ustanovení. Je otázka za současné vládní krize, kdy a jak k té novele dojde.“
Náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek podotkl, že v připomínkovém řízení komora novelu nijak nerozporovala ani nenapadala. Ministerstvo podle něj nicméně připravuje novelu, která ustanovení kolem práv dětí zpřesní. „Chceme vypustit to slovo mohou a dát tam zákroky, které ovlivní podstatným způsobem další zdravotní stav dítěte,“ řekl ČT. „Zvažujeme i vylučovací klauzuli, která by říkala, na které výkony či zákroky se ustanovení nevztahují, jako je třeba preventivní péče nebo očkování,“ dodal. Do zákona také ministerstvo doplní, že v případech, kdy jeden rodič nebude moci objektivně získat souhlas druhého, zapíše se to do dokumentace a stačí souhlas jen jednoho. Ministerstvo chce úpravu projednat ve zrychleném řízení. Platit by mohla od podzimu.
Zubaři znají případy, kdy se rodiče neshodli
Záměrem nové normy je lépe chránit práva malých pacientů, léčbu dítěte ovšem nyní může v krajním případě paradoxně zcela zablokovat, a to zejména v případě, kdy spolu rodiče dítěte nežijí. Lékaři totiž mohou cítit potřebu krýt svou zodpovědnost před možnou žalobou ze strany rodičů prakticky pokaždé, když dítě vstoupí do ordinace, a požadovat tak svolení matky i otce. Řada pediatrů tak již před 1. dubnem anoncovala, že informovaný souhlas budou požadovat u nepovinného očkování, podání rizikovějšího léku nebo zákroků, jako je trhání mandlí.
GALERIE
videogallery_220888
Kritici zákona ještě před jeho vstupem v platnost upozorňovali na to, že se dítě může stát obětí sporů otce a matky, k čemuž podle prezidenta České stomatologické komory už také došlo, a to v souvislosti s ortodontickou péčí (rovnáním zubů). „Jeden rodič k tomu souhlas dá, druhý rodič k tomu souhlas nedá a už máme signály, kdy se druhý rodič dožaduje velmi vehementně svého práva na souhlas, který nedal. Někteří zhrzení rodiče by se mohli i finančně hojit na zdravotnických zařízeních.“ Stomatologové se navíc bojí, že zbytečná administrativa některé zubaře i odradí. „Kdyby se starší kolegové rozhodli, že už nechtějí podstoupit tuto administrativní zátěž a skončili, tak dojde opravdu k radikálnímu úbytku zubních lékařů,“ upozornil Chrz.
Na co všechno má pacient nárok
Od 1. dubna ale platí ve zdravotnictví i řada dalších změn. Pacient si může dopředu stanovit přání, jak má být léčen v případě, že o sobě nebude moci rozhodovat, nebo má právo na názor dalšího odborníka před závažným výkonem.
Další názor: Pokud má pacient pochyby o léčbě nebo diagnóze, smí postup zdarma konzultovat s dalším lékařem. Žádné doporučení není potřeba, při objednání stačí říct, že se jedná jen o konzultaci. Pokud pacient neví, na jakého lékaře se obrátit, může požádat o pomoc svou pojišťovnu. Ke druhému lékaři je potřeba mít výsledky testů, někteří lékaři požadují i kopii celé zdravotnické dokumentace, což doporučuje i ministerstvo zdravotnictví.
Druhý názor by měl být jen konzultací výsledků, nemělo by se tedy jednat o další vyšetření. Pokud ale lékař nebude některým testům věřit, může pacienta poslat na vyšetření znovu. Jde například o ultrazvuk, kde hodně záleží na kvalitách lékaře. Podle deníku MF Dnes se navíc pacient nemusí bát požádat o konzultaci i špičky v oboru. Lékař má ale právo ho z kapacitních důvodů odmítnout. Lidé by ale měli možnost druhého názoru využívat spíše u závažných problémů, ne například u angíny.
Právo na informace: V případě, že pacient předem neurčí, kdo má nebo nemá dostat informace o jeho zdravotním stavu, dostanou je osoby blízké (rodič, prarodič, potomek, vnuk, sourozenec, manžel/ka či partner). Pokud chce znát informace i jiná osoba, musí v právním oddělení nemocnice sepsat čestné prohlášení. Zanést ho lze i do zdravotnické dokumentace. Určit předem jméno člověka, který v nemocnici informace o pacientovi dostane, ale vždy nejde. Nikdy totiž není jisté, v jaké nemocnici pacient při akutních potížích skončí. Nově si ale lidé mohou ve zdravotnické dokumentaci určit, jakou formou jim lékař bude informace předávat. Jde například o telefon, e-mail, sms nebo fax.
Dříve vyslovené přání: Od 1. dubna mohou lidé předem určit, co s nimi budou lékaři při akutním stavu dělat. Pacient jim může například zakázat konkrétní zákroky. Nejčastěji jde o zákaz resuscitace nebo i krevní transfuze po vážné nehodě. Zakázat oživování sice jde, přikázat usmrcení ale ne. „Dříve vyslovené přání nelze respektovat, pokud nabádá k činnostem, které vedou k aktivnímu ukončení života pacienta,“ řekl deníku náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek. Pokud jste formulář s přáním sepsali, lékaři ho ale stejně nemusí dodržet. Při vážné nehodě ho zřejmě nikdo v tu chvíli hledat nebude. Svá přání je tak možné donést alespoň do nejbližší nemocnice nebo je dát příbuzným. Platnost formuláře je pět let.