Praha - Poslanci se vrátili k dalšímu projednávání církevních restitucí. Návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi hájila hned v úvodu ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a Starostové), když reagovala na některé výtky kritiků z minulých tří kol projednávání. Vlastnické právo církví jednoznačně uznal Ústavní soud, zdůraznila ministryně.
Po vystoupení ministryně kultury se znovu rozpoutala vlna kritických příspěvků především opozičních poslanců, kterým se nepodařilo prosadit odložení jednání o restitucích do druhé poloviny září. Rozprava, do níž bylo hlášeno dalších nejméně osm poslanců, pak byla přerušena kvůli polední přestávce.
„Finanční odškodnění jde za rámec toho, co jste schopni hájit,“ podotkl Lubomír Zaorálek (ČSSD). Dohodu mezi státem a církvemi označil za zaplacenou smlouvu. ČSSD nezpochybňuje vyrovnání, ale způsob, jakým má být provedeno, řekl Jeroným Tejc. Marek Benda (ODS) označil za mimořádné pokrytectví zpochybňování verdiktu Ústavního soudu o církevním majetku stranou, která u něho v minulosti vysoudila Lidový dům. „Sázíte na závist, proto se na vás zlobím,“ řekl.
V pátek už možná restituce sněmovnou projdou
Další termín, kdy by se o restitucích mohlo jednat, je pátek 13. července. Z některých vyjádření sociálních demokratů vyplývá, že tento termín už opozice k obstrukcím nevyužije a restituce díky tomu sněmovnou projdou. Šéf poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc k tomu pro iDNES.cz uvedl, že hlasování o církevních restitucích by slušel pátek třináctého. Dodal, že to ale neznamená, že by sociální demokraté svůj boj proti církevním restitucím vzdali. Podle iDNES.cz jen opozice mění taktiku. I když sněmovna nyní vydání majetku a finanční náhrady církvím schválí, budou se tím prakticky na sto procent poslanci muset ještě jednou zabývat těsně před podzimními krajskými a senátními volbami. Senát ovládaný ČSSD totiž církevní restituce odmítne. A schůze poslanců v září tak podle plánu sociálních demokratů může být ideální pro to, aby voličům předvedli, že jsou zásadně proti.
Vládní návrh počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.
