Oběti metylu se zatím za odškodněním neženou

Praha – Pozůstalí po obětech metylalkoholové aféry a přeživší s trvalými zdravotními následky mohou žádat o odškodnění, pokud se do začátku soudního líčení připojí k trestnímu řízení. Podle znalců z terénu o této možnosti ale lidé zřejmě příliš nevědí, protože žádostí o odškodnění registrují velmi málo.

Metylalkoholová aféra si už vyžádala 33 obětí a dalších 90 lidí bylo hospitalizováno. Nejvíce obětí – dvacet mrtvých a desítky léčených – napočítal Moravskoslezský kraj. A právě tamní pobočka sdružení Bílý kruh bezpečí, které pomáhá obětem trestných činů a své služby nabízí zdarma, zaznamenala malý zájem o asistenci lidí poškozených požitím metanolu. 

Ostravská pobočka sice řeší už dvě úmrtí v souvislosti s metylem, podle jejího vedoucího Juliuse Kopčanského se na ni zatím neobrátil nikdo, kdo by požití jedovatého alkoholu přežil, avšak s trvalými zdravotními následky. I v takovém případě má totiž postižený nárok na odškodnění. „Lidé zřejmě o této možnosti nevědí,“ domnívá se Kopčanský. Nicméně očekává, že se počet žádostí postupně zvýší. 

Pozor na lhůty

Aby však byla žádost o odškodnění platná, musí být podána v termínu a oběti musí přesně definovat, o co žádají, včetně stanovení konkrétní finanční částky. Postižení se mohou obrátit na policii nebo na státního zástupce a trestní řízení pak vede stát; lidé tedy nemusí podávat žalobu sami za sebe. Lhůtou pro podání žádosti je tu začátek soudního líčení. Pokud by ji někdo promeškal, může podat civilní žalobu na výrobce jedovatého alkoholu. Tato cesta je ovšem dražší a komplikovanější, protože si dotyčný musí najmout advokáta a leží na něm důkazní břemeno. 

Začátek soudního procesu ještě není známý. Policie našla jedovatý alkohol na mnoha místech republiky a v souvislosti s případem stíhá přes 60 lidí. Všechny případy otrav ale budou podle dozorujícího státního zástupce Romana Kafky sloučeny do jednoho trestního řízení – všichni postižení budou tedy odškodněni jedním soudem a podle stejného metru. Kauza je tak velice rozsáhlá a proto zatím není jasné, kdy by mohlo soudní líčení začít. Lidé, kteří se chtějí přihlásit o odškodnění, tak ještě mají čas. 

Soudní líčení
Zdroj: ČT24

O odškodnění se mohou přihlásit příbuzní lidí, kteří po požití jedovatého alkoholu zemřeli. V takovém případě má manželka, dítě nebo rodič nárok na 240 tisíc korun, sourozenci pak na 175 tisíc. Peníze přitom může žádat každý z nich. V případě lidí, kteří otravu přežili, ale mají poškozené zdraví, není stanovena fixní částka a soudy řeší jednotlivé případy zvlášť. 

Vodítkem je tu vyhláška ministerstva zdravotnictví, kde je každé poškození zdraví ohodnoceno body, přičemž jeden bod má hodnotu 120 korun. Postižení mohou žádat také odškodnění za ztížení společenského uplatnění, pokud jsou zdravotní následky trvalé a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění ve společnosti – což je právě třeba ztráta zraku. 

Bude na odškodnění dostatek financí?

Důležité bude, zda soud určí konkrétního viníka – ten by pak musel mít majetek, ze kterého se odškodnění vyplatí. V takto rozsáhlé kauze přitom může jít o miliony nebo desítky milionů korun. U každé oběti totiž může žádat peníze manželka, děti, rodiče i sourozenci a bude záležet, kolik se jich k trestnímu řízení připojí.

Pokud by soud viníka určil, ale ten by neměl dostatek prostředků na výplatu odškodnění, tak mohou postižení ještě využít zákon 209/1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti. Ten se vztahuje na oběti i pozůstalé, pokud v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví. Stát pak vyplácí jednorázový příspěvek na překlenutí zhoršené sociální situace, bodová hodnota za bolestné však musí dosáhnout alespoň 100 bodů, což odpovídá závažnějšímu poranění.

Žaloba na stát? Teoreticky možná

Rodinám zemřelých anebo poškozených v aféře s jedovatým alkoholem se nabízí ještě jedna právní cesta za odškodněním, a to žalobou státu za to, že celní správa, policie nebo třeba potravinářská kontrola nenašla závadný alkohol včas a zemřelo přes 30 lidí – tedy, že stát dostatečně nekonal. V zákoně č. 82/1998 se konstatuje, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Teoreticky by tedy šel vztáhnout i na případ metylalkoholové aféry. „Stát má povinnost přijímat pozitivní opatření k ochraně životů svých občanů a v tomto případě zřejmě postupoval liknavě nebo nepostupoval správně,“ řekla portálu ČT24 bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.     

Postižení by ale v tomto případě museli prokázat, že státní orgány porušily své předpisy nebo zákony, tedy například neprováděly dostatečné kontroly lihovin na trhu. „Je přitom rozdíl mezi namátkovou kontrolou a kontrolou povinnou,“ zdůrazňuje advokát Lubomír Müller. Pokud tedy například celníci mají v této věci provádět pouze namátkové kontroly, tak je nelze vinit z toho, že se jedovatý alkohol nachází v jiném skladu, než který kontrolovali. Mluvčí generálního ředitelství cel Jiří Barták už dříve v rozhovoru pro ČT tvrdil, že celní správa v minulosti svou práci nijak nezanedbávala.