Praha – Uchazeči o prezidentský úřad Vladimír Dlouhý a Jana Bobošíková podali stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. V té se ohrazují vůči postupu ministerstva vnitra, které je kvůli chybám v petičních arších vyškrtlo ze seznamu prezidentských kandidátů. Čas na podání stížnosti k NSS vypršel dnes v 16:00 a soud jich eviduje celkem devět. Volební senát také poprvé jednal, o žádné stížnosti ale nerozhodnul.
Devět stížností, osm stěžovatelů - NSS rozhodne o osudu prezidentské volby
„Dnes v šestnáct hodin vypršela lhůta pro podávání volebních stížností a bylo podáno celkem devět návrhů,“ potvrdil předseda volebního senátu NSS Vojtěch Šimíček. „S návrhy se seznamujeme a komunikujeme s účastníky řízení, čekáme na jejich reakce a vyžadujeme si podklady od ministerstva vnitra.“
Vojtěch Šimíček:
„Přezkoumáváme rozhodnutí ministerstva vnitra a je to trošku jiné řízení než u klasických volebních stížností. Je velmi obtížné jakkoli předvídat, co všechno budeme dělat a k jakým závěrům dospějeme.“
K rozhodování NSS vzhlíží s nadějí zejména ministerstvo vnitra, o jehož vzorec pro odečet hlasů se vede hlavní spor; úřad doufá, že NSS nakreslí jízdní plán pro příští prezidentské volby. Tento předpoklad jako správný potvrdil i předseda senátu Šimíček: „Většina rozhodnutí nejvyšších soudů precedentní jsou a za situace, kdy je nový zákon vykládán poprvé, jsou tady z povahy věci precedenční ambice – a to ne pro to, že by si to soud přál, ale proto, že každý soud musí rozhodovat předvídatelně.“
Kromě Dlouhého a Bobošíkové se na NSS obrátil už včera Tomio Okamura (i ten usiluje o návrat do boje o Hrad) a dále také uchazeči o prezidentskou funkci, jimž se nepodařilo získat potřebných 50 000 podpisů. Jde o právníka Karla Světničku, bývalého disidenta Petra Cibulku, advokátku Kláru Samkovou a Annu Kašnou ze Šumperka. Rovnou dvě podání adresoval soudu Jiří Kesner z Kolína. Případné další podněty už soud musí odmítnout pro opožděnost.
Kesner shromáždil 54 podpisů, Cibulka jich podle vnitra předložil 319, Samková 1 076 a Světnička 26. Kašnou vnitro odmítlo registrovat například kvůli chybějícím osobním údajům a informacím o volebním výboru a účtu. Podle vnitra navíc žena uvedla, že ji nominovali poslanci a senátoři, ale neupřesnila jejich jména.
GALERIE
videogallery_287623
Dlouhý: K Ústavnímu soudu už ne
Dlouhý odůvodnil podání stížnosti ve třech bodech. Především nesouhlasí, jak už řekl dříve, s numerickým výpočtem platných podpisů. Druhý důvod ale považuje za závažnější. „Ministerstvo potvrdilo existenci člověka podle jména, příjmení, data narození a, jak krásně říká, ztotožnilo ho. Ten člověk pak udělal nějakou chybu při dalším vyplňování údajů, například adresy… Myslíme si, že když dal někdo jasně najevo vůli mě podpořit podpisem, a víme, že existuje, pak by také měl být považován za mého podporovatele,“ prohlásil Dlouhý. Podle jeho odhadů v celkovém počtu zhruba 59 tisíc podpisů je korektních asi 53 tisíc.
Dlouhý také při kontrole prý narazil na případy neuznaných podpisů člověka, který prokazatelně existuje. Prezidentský kandidát nechce způsobit odklad prezidentské volby na pozdější termín, proto se v případě neúspěchu své stížnosti nebude obracet na Ústavní soud.
Vladimír Dlouhý: „Není koneckonců nic tak tragického, že napoprvé neumíme zorganizovat volbu perfektně. Je to těžké. Nicméně měli bychom se poučit a upravit prováděcí zákon tak, aby respektoval, co ústava zamýšlí a říká.“
Bobošíková: K Ústavnímu soudu možná ano
Jana Bobošíková zprvu zažádala ministerstvo vnitra o přepočet hlasů a zařazení zpět mezi uznané prezidentské kandidáty. To ovšem vnitro odmítlo s tím, že rozhodnout má Nejvyšší správní soud. Na něj se nyní Bobošíková obrací s tím, že je její vyškrtnutí z volby prezidenta nezákonné. Bobošíková argumentuje tím, že jako kandidátce jí zákon neumožnil překontrolovat správnost údajů na petičních arších; krokem ministerstva pak má být krácena na svých ústavních právech být volena do veřejných funkcí.
Podle místopředsedy Suverenity Václava Musílka je hlavní součástí stížnosti k NSS zásadní nesouhlas se způsobem, jakým ministerstvo vnitra interpretovalo část zákona o volbě prezidenta. Musílek zopakoval názor, že vnitro mělo od celkového počtu hlasů pod peticemi odečíst průměr, nikoliv součet procentuálních podílů neplatných hlasů ve dvojici kontrolovaných vzorků. V takovém případě by prý Bobošíkové zůstalo na arších 50 810 platných podpisů. Byla by tak nadále ve hře o prezidentský úřad. Místopředseda Suverenity je přesvědčen, že v případě střetu dvou výkladů zákona je nutné zvolit výklad příznivější pro kandidáta.
Bobošíková nevylučuje ani to, že se v případě neúspěchu u NSS obrátí na Ústavní soud. Kolem prezidentské volby podle ní panuje chaos, a proto musí být připravena na všechny možnosti. Zatím chce ale prý v klidu vyčkat na jednání NSS.
GALERIE
videogallery_287499
Sedmičlenný volební senát NSS o podaných stížnostech musí rozhodnout do 13. prosince. „Nebudeme všechna rozhodnutí činit k datu 13. prosince, ale budeme rozhodovat průběžně,“ dodal Šimíček. Originální archy s podpisy jsou zatím pečlivě uzamčené na ministerstvu vnitra. Stěžovatelé se mohou po verdiktu NSS případně obrátit ještě na Ústavní soud, který žádnou lhůtu k rozhodnutí nemá. Mohl by svým jednáním ale zkomplikovat dodržení termínu přímé volby prezidenta, jejíž první kolo je naplánováno na 11. a 12. ledna příštího roku.
O způsobu, jakým ministerstvo vnitra vyřadilo některé kandidáty pro prezidentskou volbu, se vedla živá debata i na dnešním zasedání vlády. Po večerním jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Nečas (ODS). Rozhodnutí je teď ale na Nejvyšším správním soudu, a nebylo by proto vhodné, aby prý kabinet jakkoliv jeho verdikt ovlivňoval. Podle informací ČTK přišel na vládu postup vnitra vysvětlovat Václav Henych - ředitel odboru odpovědného za registraci prezidentských kandidátů.
„Samozřejmě jsme se touto záležitostí zabývali, projednali jsme základní informaci, kterou jsme dostali z ministerstva vnitra i od příslušných odborných pracovníků. Debata byla velmi živá a řekl bych, že poměrně plastická. Nemá význam nyní více interpretovat její obsah, právě proto, aby náhodou nevznikl dojem, že ovlivňujeme soudní rozhodování,“ konstatoval premiér.
