Hrad Český Šternberk ukrýval během 2. světové války cenný poklad, šlo o archiválie židovských občanů, kteří většinou zmizeli v koncentračních táborech. Nacisté chtěli po nenáviděném etniku zlikvidovat všechny stopy a ke konci války tak spálili originální dokumenty. Duplikáty matrik však byly ještě předtím převezeny osvícenými archiváři do bezpečí. Díky tomu mohou dnes potomci zavražděných Židů studovat své kořeny.
V roce 1941 přišli za otcem současného majitele hradu Zdeňka Sternberga dva lidé z Prahy, zda by na hrad mohli přestěhovat jakési vzácné dokumenty z Ústředního archivu pro případ, že by došlo k náletům. Po několika týdnech dorazila inspekce z úřadu řísského protektora Čech a Moravy Konstantina von Neuratha. Důstojníci wermachtu, kteří měli na starosti protektorátní památkovou správu, naštěstí nechali provizorní archiv zapečetit, aniž by zkoumali, co je v něm ukryto. Až do konce války se tak i přes tvrdé prohlídky hradu po atentátu na Heydricha nikdo ze správy SS neodvážil dveře otevřít.
Navrácení části ztraceného života
Sám Zdeněk Sternberg se o skutečném obsahu archivu dozvěděl až v červenci 1945 od hlavního rabína židovské náboženské obce v Praze, který mu přijel za pomoc při záchraně matričních údajů poděkovat. Po válce byly zachráněné dokumenty převezeny zpět do hlavního města a staly se základem například pro vydávání zničených rodných listů a dalších dokladů pro přeživší a pozůstalé.
Válku přežila zhruba třetina českých a slovenských Židů, tedy asi 40 tisíc lidí. „Pro řadu z nich to vlastně může být první setkání s jejich vlastní minulostí. Pokud jim můžeme pomoci a údaje najít, tak jim vlastně vracíme část jejich identity a života, který ztratili v důsledku toho, co se za 2. světové války dělo,“ říká archivářka Národního archivu v Praze Lenka Matušíková. Novinář Petr Brod také upozorňuje: „Ty matriky jsou jedinečným svědectvím o přítomnosti Židů na českém území. Najdete tam i údaje o předcích Zikmunda Freuda, Franze Kafky, Gustava Mahlera, Madeleine Albrightové, Pavla Tigrida. Předkové řady z těch lidí, o kterých dnes víme, že byli významným vkladem do světové kultury či veřejného života, byli všechno čeští a moravští Židé.“
Problémy Zoo ve Dvoře Králové
Zachráněné židovské matriky jsou unikátním zdrojem informací především pro genealogy a demografy. Ačkoli za jejich záchranou stála náhoda, někdo jí musel pomoci. Vedle archivářů, kteří dokumenty převezli na hrad Šternberk, to byl i tehdejší hradní pán bez ohledu na to, zda o jejich obsahu nevěděl, nebo raději vědět nechtěl. Kdyby totiž příslušníci SS matriky odhalili, nějaké vysvětlování by je nejspíš beztak nezajímalo.
