Praha - Ústavní soud zatím nerozhodl o předběžném opatření, které by zakazovalo plnění už podepsaných smluv mezi státem a církví. Soudci si vyžádali všechny ratifikované dokumenty, vláda má na odpověď tři dny. Znovu se ústavní soudci sejdou příští úterý, na jednání by už přitom mohli rozhodnout o případném předběžném opatření. Na verdikt o možném zrušení zákona o církevních restitucích si počkáme výrazně déle: zřejmě i několik měsíců.
Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška nemohlo dnes k rozhodnutí soudu ani dojít, vláda doposud neposlala Ústavnímu soudu podklady dokládající podpis smluv mezi vládou a církvemi. Soud dnes požádal vládu o další dokumenty a do příštího řádného zasedání pléna ústavních soudců by tak měl mít k dispozici veškeré smlouvy o restitucích mezi státem a církvemi.
Ústavní soud postupně obdržel tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části sociálních demokratů.
Přestože dnes usnesení o předběžném rozhodnutí nepadlo, schválil soud dvě důležitá rozhodnutí, jimiž odmítli druhý a třetí návrh poslanců ČSSD a KSČM, o všech návrzích na zákaz smluv mezi vládou a církvemi tak poběží u Ústavního soudu jediné řízení, soudcem zpravodajem je Stanislav Balík. Rovnocennými účastníky řízení budou senátoři, kteří podpořili stížnost Věcí veřejných, dále zákonodárci ČSSD a KSČM. Soudce Balík podle Langáška avizoval, že církevní restituce bude řešit přednostně před jinými kauzami. „Rozhodnutí by tak mohlo padnout v řádu týdnů až měsíců,“ uvedl Langášek.
Naopak na verdikt o možném zrušení zákona o církevních restitucích si počkáme výrazně déle, několik měsíců, nebo i půl roku. „My jsme se ještě ani jednou nad touto problematikou nesešli. Nemá smysl odhadovat, jestli to bude trvat tři měsíce, nebo šest měsíců. Já neznám názor svých kolegů nad touto problematikou. Základ každého našeho rozhodování je, že se předkládají různé, často protichůdné názory. Bylo by neseriózní odhadovat, jak dlouho to bude trvat, a už vůbec ne s jakým výsledkem,“ komentoval dobu potřebnou pro rozhodnutí o církevních restitucích předseda ÚS Pavel Rychetský.
ČSSD chtěla na poslední chvíli zabránit podpisu, teď čeká na předběžné opatření
Sociální demokraté minulý týden navrhli, aby soud předběžným opatřením podpis smluv mezi vládou a církvemi zakázal. Zákaz pátečního podpisu smluv chtěla ČSSD prosadit už před pátečním jednáním vlády, na soud se ale obrátili jen pár hodin před podpisem, a tak se plénum nestihlo včas sejít. Někteří soudci byli na dovolené, předseda Pavel Rychetský na vyšetření v nemocnici. Ústavní soud v pátek dopoledne přesto naznačil, že by bylo rozumější, kdyby vláda s podpisem počkala.
Jenže vláda smlouvy s církvemi již podepsala. Učinila tak nejen navzdory silným protestům opozice, ale také přesto, že ÚS zatím nerozhodl nejen o návrhu předběžného opatření, ale ani o trojici opozičních stížností na církevní restituce. Premiér Petr Nečas (ODS) po podpisu novinářům řekl, že vláda postupovala přísně podle práva, ustanovení zákona o církevních restitucích jsou podle něj v souladu s českou ústavou.
Podle Rychetského ale sociální demokraté zahrnuli do návrhu i nadstavbu, která obchází fakt, že smlouvy už mohly být uzavřeny a jsou nevypověditelné. „Je tam i druhý, alternativní petit, který nechci teď přesně popisovat, ale v podstatě říká: A pokud budete vydávat předběžné opatření, když už budou smlouvy podepsány, tak uložte, aby do skončení sporu nebylo podle těch smluv plněno,“ uvedl Rychetský.
Kysela: Smlouvy by platit nepřestaly, i kdyby soud části zákona zrušil
Ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že zákon je koncipován tak, aby prostor ze strany ústavního soudu nebyl úplně velký. „Velmi často funguje heslo 'Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.' Ve chvíli, kdy opozice napadla zákon před ústavním soudem, vláda přemýšlela, jak se vyhnout určitým úskalím, která s přezkumem jsou spojena. To znamená, že zrychlila proces podepisování smluv,“ dodal.
Pokud by soud zrušil pasáže zákona o smlouvách s církvemi o finančním vyrovnání, smlouvy by podle Kysely platit nepřestaly. „Přestal by platit zákon, či jeho jednotlivá ustanovení, ale bezprostřední vliv na smlouvy to nemá. Je to důvod, pro který to takhle bylo uděláno. Asi nebylo nezbytně nutné tam smlouvy zakomponovávat, ale pak se může stát to, že když se změní sněmovní většina, bude zákon změněn či zrušen, což bude znamenat problém pro celou konsturkci. To, že bude zákon změněn či zrušen, se na smlouvách neprojeví,“ uvedl.
Sporné smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Vláda je v pátek podepsala s 16 církvemi a náboženskými společnostmi. Jako náhradu za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat během 30 let 59 miliard korun navýšených o inflaci. Stát jim při tom postupně přestane vyplácet příspěvky na platy duchovních.
