Praha - Elektronické náramky by v budoucnu mohly hlídat nejen domácí vězně, ale i obviněné lidi, kteří by jinak skončili ve vazbě. Podle ministerstva spravedlnosti by tak vznikla paralela k současnému řešení, kdy lze vazbu nahradit například peněžitou zárukou nebo písemným slibem obviněného. Ostrý provoz elektronického monitoringu u odsouzených chce ministerstvo spustit v polovině letošního roku, rok poté vyhodnotí, zda lze využití náramků rozšířit i na vazební řízení.
Podle statistik Vězeňské služby je v současné době ve vazbě 2 258 lidí, což představuje téměř 95 procent kapacity vazebních věznic. „Vazba je u nás zbytečně exponovaná. U trestných činů, které nemají násilnou povahu, by se náramky daly využít,“ věří náměstek ministra Daniel Volák.
V praxi náramky stále nefungují. Ačkoliv trest domácího vězení existuje v českém trestním právu od ledna 2010, vězně zatím nekontroluje nepřetržitě elektronika, ale namátkově pracovníci Probační a mediační služby. Termín zavedení náramků do praxe se už několikrát odsouval. Ministerstvo v současné době dokončuje přípravu zadání veřejné zakázky, přičemž samotné zadávací řízení by mělo začít na přelomu března a dubna. Úřad věří, že do června bude znát vítěze.
Hodnotu veřejné zakázky odhaduje ministerstvo na 275 milionů korun. Cena zahrnuje nejen prvotních 500 náramků a jejich pětiletou údržbu, ale také dodávku technického řešení a monitorovacího centra. Výhradním správcem elektronického monitorování bude Probační a mediační služba, čímž se podle ministerstva výrazně ušetří. Zavedení náramků se státu podle úřadu vyplatí - zatímco hlídání jednoho vězně v káznici stojí denně zhruba 1 000 korun, elektronický dozor vyšel při zkušebním provozu na 165 korun.
Alternativní trest domácího vězení se v českém prostředí ujímá jen pomalu. Řada soudců se jej zdráhá ukládat právě proto, že stát ještě nedořešil otázku monitoringu. Ke konci loňského roku evidovala probační služba 359 odsouzených domácích vězňů. Novoroční prezidentská amnestie ovšem všechny tyto vězně osvobodila.
