Praha - Pokud by v roce 1989 došlo v Československu k ozbrojeným střetům mezi komunisty a opozicí, byla sovětská armáda připravená zasáhnout. Na rozdíl od roku 1968 překvapivě na straně reformních sil. I tato informace se objevuje v dokumentech vyšetřovací komise pro objasnění událostí 17. listopadu. Kdysi tajné materiály teď vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
Bouřlivé demonstrace a statisíce lidí v ulicích, tak vypadalo Československo na konci roku 1989. V posádkách po celé zemi ale tehdy ještě byly desetitisíce sovětských vojáků. Kdyby demonstrace začaly potlačovat Lidové milice, sovětská armáda měla zasáhnout.
„S poměrně dlouhým odstupem můžeme konstatovat, že informace zapadají do kontextu archivních materiálů, které už byly publikovány v Rusku,“ říká historik a autor knihy Vypovídat pravdu a nic nezamlčet Pavel Žáček.
„Z jiných materiálů se ví, že Sověti měli zájem na změnách v Československu,“ potvrzuje člen parlamentní vyšetřovací komise Milan Hulík.
Kocáb zásahu Sovětů nevěří
Sovětskému zásahu ve prospěch demokratických sil naopak příliš nevěří Michael Kocáb. V roce 1989 byl v kontaktu se špičkami československé armády i se Sověty. „Nemohu potvrdit žádný přátelský tón. Spíš obavy a ujištění, že se nechtějí vměšovat,“ tvrdí Kocáb.
Skeptičtí jsou i někteří historici. „Gorbačov už dlouhou dobu, dejme tomu rok a půl zpětně, dával najevo, že nějaký zásah ze sovětské strany je naprosto vyloučený,“ říká historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Tomáš Vilímek.
Ihned po roce 1989 se objevila spousta konspiračních a spikleneckých teorií o sametové revoluci. Nová kniha na ně má odpovědět. „Bohatá dokumentace komise i protokoly nasvědčují, že žádné spiknutí nebylo,“ tvrdí Žáček. Kvůli brutálnímu zásahu proti demonstrantům na Národní třídě bylo obžalováno 28 lidí, ve vězení nakonec skončili pouze dva bývalí příslušníci Sboru národní bezpečnosti.
