Záhada zmizelé zpěvačky: Je její vrah stále mezi námi?

Praha – Mnoho legend dodnes vyvolává případ operní zpěvačky Věry Urieové, která se beze stopy ztratila v roce 1974. Její záhadné zmizení stále vyvolává řadu otázek, na něž je po tolika letech těžké odpovídat. Opravdu emigrovala do Rakouska, tak jak tvrdí její tehdejší druh, a nikomu z příbuzných a přátel se už nikdy neozvala? Nebo je její mrtvola zakopaná pod rododendronem na zahradě vlastní vily v pražském Braníku? Nezodpovězené otázky kolem zmizení Věry Urieové se v úterý 16. dubna snažil odhalit reportér Stanislav Motl v cyklu ČT Stopy, fakta, tajemství.

Bylo krátce po půl jedenácté, když Věra Urieová nastoupila do tramvaje číslo 17 a putovala směrem na Braník. Spolu s ní cestovala i její kolegyně Jana Kostelecká, která netušila, že svoji kamarádku vidí naposledy. Cestou se jí Věra svěřila, že ji na zastávce bude čekat její druh, se kterým žila v nedávno postavené dvougenerační vile. Zda se s ní skutečně sešel, či šla Věra domů pěšky sama, se již nikdo nedověděl.

Následující den ale Věra nepřišla do práce. Jana věděla, že se s ní muselo něco stát, a rozhodla se proto vyburcovat policii. Hned také mluvila s Věřiným druhem Zdeňkem, podle nějž Věra emigrovala do Rakouska, kde se již dříve starala o svého nemocného bratra. Toto vysvětlení ale nepřipadalo reálné ani Janě, ani policii.

Policie zahájila pátrání, které mělo již od prvních chvil celou řadu nedostatků. Připomíná to ostatně i kniha Ztracené stopy autorů Miroslava Kučery a Jana Stacha. „Příliš pozdě byl vyslechnut řidič tramvaje, nepodařilo se ani určit všechny cestující, kteří s paní Urieovou vystupovali. A ani se nepodařilo dát dohromady alespoň z pohledu pátrání, co dělal ten její druh. Byl, nebo nebyl paní Věře naproti? A pokud ne, tak proč?“ ptají se autoři v knize.

Na muže měla smůlu, využívali její dobroty

Věře Urieové bylo v době jejího záhadného zmizení 49 let. Jak ale pamětníci potvrzují, vypadala přinejmenším na necelých 40 let. Byla to atraktivní, velmi vzdělaná žena, která perfektně mluvila několika světovými jazyky. Díky svému pobytu v Rakousku a slušnému dědictví byla zaopatřená, což mohlo být lákavé i pro mnohé muže. Na ty měla ale v životě spíše smůlu. Podle Jany Kostelecké vždy využívali jejího dobrého charakteru.

  • Národní divadlo v Praze zdroj: slavia.cz
  • Národní divadlo zdroj: ČT24

Muž, se kterým žila v době svého zmizení, byl profesí stavební technik. Společně postavili rozlehlou dvougenerační rodinnou vilu v Braníku. Poté Věra Urieová záhadně zmizela. Její druh, jak už bylo ostatně řečeno, neustále tvrdil, že emigrovala. Protože jako pěvkyně mohla cestovat po celé Evropě, neměla ale k emigraci reálný důvod.

Záhada klíčů vyvrací emigraci

Jednou z největších záhad v případu Věry Urieové jsou speciální bezpečností klíče od domu. Ty byly oba nalezeny i přesto, že jeden měla u sebe Věra v době své údajné emigrace. Když byla prohlášena za mrtvou, musela Jana Kostelecká papír podepsat. Na dokumentu stálo, že veškeré dědictví po Věře Urieové, včetně tuzexového konta či nově postavené dvougenerační vily, rozlehlého pozemku a veškerého vybavení, připadlo jejímu druhovi. Ten v té době už udržoval nový vztah se ženou, se kterou se stýkal již v době před zmizením Věry.

Důležité svědectví v případu dodal i Tomáš Sochor, který tu osudnou noc ulicí kolem vily Urieové projížděl. Podle svých slov v zahradě viděl dva muže, kteří vykopávali ohromný rododendron. „Ta jáma musel mít v průměru tři metry a jeden z těch lidí stál dole, byl asi do pasu v zemi. Ten druhý stál s lopatou a pak jako by ten obraz skončil. Já si prostě říkal, proboha, vykopali tak nádherný rododendron,“ uvedl Sochor. Co bylo překvapivé, za pár hodin, hned ráno, když pan Sochor jel do práce, všiml si, že rododendron je opět na starém místě. Pojal tedy podezření, že na místě rododendronu leží mrtvola zpěvačky.

Vrah už nebude potrestán

Policisté případ otevřeli znovu a prověřovali všechny možné stopy, ovšem bez odpovídajícího výsledného efektu. Doba, která od zmizení Věry Urieové uplynula, je přece jen už hodně dlouhá. Již kriminalisté, kteří na případu dříve pracovali, se ale shodují, že vrahem je pravděpodobně muž, který tehdy s Urieovou žil. Bohužel mu ale vraždu nedokázali, a přestože tento člověk dodnes žije, žádné nebezpečí mu nehrozí. Případ už je totiž dávno promlčený.