Psychiatrická péče v Česku - blíž východu než západu

Praha - Psychiatrická péče v ČR je svou strukturou nejblíže zemím bývalého Sovětského svazu a Balkánu a nejvzdálenější vyspělým zemím západní Evropy. Vyplývá to ze studie odborníků z Psychiatrického centra Praha.

Ve studii nazvané Reforma systému psychiatrické péče: mezinárodní politika, zkušenost a doporučení porovnali odborníci tuzemský systém se 30 státy Evropy a dali doporučení pro chystanou českou reformu. „Nechtěli jsme ukázat, kdo je lepší či horší. Zjišťovali jsme, do jakého klubu evropských států v organizaci psychiatrické péče patříme a jaké jsou trendy,“ řekl autor analýzy Petr Winkler. „Nejblíže se ve struktuře péče podobáme Bulharsku, Rumunsku, Gruzii, Černé Hoře a Lotyšsku,“ doplnil spoluautor Filip Španiel.

Na západě velkým léčebnám odzvonilo

Podle studie se reformy v Evropě ubíraly zhruba stejným směrem, v každé zemi jinou rychlostí. Postupné byly v Británii, radikální změny byly nastoleny v Itálii. Západoevropské země léčebny buď zrušily, nebo zmenšily. Všechny léčebny zrušila Itálie. Jejími zkušenostmi argumentují kritici, v ČR není podle nich dostatečná síť komunitní péče, a tak prý hrozí, že duševně nemocní skončí na ulici nebo ve vězení. V zemích bývalého východního bloku jsou systémy většinou stále centralizované, lůžka jsou hlavně ve velkých léčebnách.

V západní Evropě je situace rozdílná. V Itálii, Finsku, Švédsku a Británii byly zrušeny všechny léčebny, v Německu, Belgii, Francii a Nizozemsku zůstala v léčebnách velká část lůžek, jsou to ale menší léčebny. Dřív běžné léčebny s více než tisícem lůžek jsou v západní Evropě raritou, v ČR jich je několik.

Psychiatrická léčebna Bohnice
Zdroj: isifa Production/ISIFA

Pokud se Česko hlásí k evropským hodnotám a trendům a pokud se skutečně chce přiblížit vyspělým státům, musí podle doporučení studie přesunout část péče z velkých léčeben do komunit a do oboru také víc investovat.

Českou psychiatrii čeká reforma

Česká psychiatrie dostává 3,5 procenta peněz zdravotnictví, po reformě má mít pět procent, průměr EU je osm procent. Ministerstvo zdravotnictví spustí reformu příští rok, dá na ni do roku 2020 přes šest miliard korun z evropských fondů - zhruba čtyři miliardy na modernizaci léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Dvě až tři miliardy půjdou na vzdělávání zdravotníků a na kampaň na destigmatizaci psychiatrie.

Česká reforma začne změnou léčeben na psychiatrické nemocnice, akutní péče v nich posílí. Počty lůžek klesnou, ubytovací standard stoupne. Léčebny mohou zapojit své mobilní týmy do komunitní péče. Ve spolupráci s kraji vzniknou centra duševního zdraví, která budou koordinovat péči v regionech, jedno centrum na 100 000 obyvatel.

Ředitel Psychiatrického centra profesor Cyril Höschl se obává, aby reforma nevyústila v pouhé administrativní změny. Riziko vidí v tom, že by se psychiatrické nemocnice zapojily do komunitní péče. „Podobný veletoč by znamenal ovládnutí české psychiatrie přejmenovanými léčebnami. Komunitní péče v léčebnách je navíc protimluv, podobně jako nemůže být poskytována domácí péče v nemocnicích,“ řekl profesor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na letní tábory odjelo nejméně dětí za deset let. Rodiče je chtějí mít večer doma

Zájem o dětské letní tábory postupně klesá. Podle dat krajských hygienických stanic, které má ČT k dispozici, na ně letos odjelo 194 tisíc dětí, což je nejméně za posledních deset let. Podle oslovených pořadatelů i některých hygieniků konkurují klasickým táborům ty příměstské. Rodiče totiž dávají čím dál častěji přednost akcím, ze kterých se děti vrací večer domů. Nemusí pak mimo jiné řešit, že se jim večer stýská.
před 1 hhodinou

VideoOperace přímo v děloze zachránila Josefovi život

Zázrak v děloze – tak matka malého Josefa popisuje operaci, díky které je dnes její syn na světě. Kvůli vážné vývojové vadě mu hrozilo, že se mu nevyvinou plíce. Lékaři z pražského Podolí proto jako první v Česku provedli zákrok přímo v děloze. Do průdušnice plodu zavedli malý balon, díky kterému se utlačované plíce mohly dál vyvíjet. V pátek se Josef se svými lékaři znovu setkal.
před 2 hhodinami

VideoZměna klimatu přispívá k usazování invazních druhů

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.
před 13 hhodinami

Superdávku čekají další změny

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.
před 13 hhodinami

Hasiči dohlížejí po požáru na halu v Rynholci, škoda je 400 milionů

Hasiči dál dohlížejí na halu na zpracování plastů v Rynholci na Rakovnicku, kde páteční požár způsobil škodu zhruba 400 milionů korun. Před půlnocí jej dostali pod kontrolu, ale likvidace zatím vyhlášená není. K ránu snížili poplachový stupeň na základní. V budově už od rána není materiál, jednotka záchranného útvaru hasičů, která pomáhala s vyskladněním, odjela zpět na základnu. Dohled by měl skončit v neděli ráno, kdy místo předají majiteli. Vyšetřování příčiny pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Armáda na Dnech NATO ukazuje protivzdušnou obranu či nový přepravní letoun

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vesnicí roku jsou Boršice ze Zlínského kraje

Vesnicí roku 2026 se staly Boršice ze Zlínského kraje. Porotu zaujala komplexní péče o obec a její obyvatele či bohatý spolkový život. Druhé místo v celostátním finále soutěže obsadila Vraclav z Pardubického kraje a třetí jsou Všeruby z Plzeňského kraje. Výsledky organizátoři odpoledne vyhlásili v Písečné na Orlickoústecku, která zvítězila loni. Letos se přihlásilo 245 obcí, nejvíce od roku 2016.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoCíl legitimní, provedení za pět, říká k vetovanému zákonu Haas. Ožanová: Veto musíme přehlasovat

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.