Psychiatrická péče v Česku - blíž východu než západu

Praha - Psychiatrická péče v ČR je svou strukturou nejblíže zemím bývalého Sovětského svazu a Balkánu a nejvzdálenější vyspělým zemím západní Evropy. Vyplývá to ze studie odborníků z Psychiatrického centra Praha.

Ve studii nazvané Reforma systému psychiatrické péče: mezinárodní politika, zkušenost a doporučení porovnali odborníci tuzemský systém se 30 státy Evropy a dali doporučení pro chystanou českou reformu. „Nechtěli jsme ukázat, kdo je lepší či horší. Zjišťovali jsme, do jakého klubu evropských států v organizaci psychiatrické péče patříme a jaké jsou trendy,“ řekl autor analýzy Petr Winkler. „Nejblíže se ve struktuře péče podobáme Bulharsku, Rumunsku, Gruzii, Černé Hoře a Lotyšsku,“ doplnil spoluautor Filip Španiel.

Na západě velkým léčebnám odzvonilo

Podle studie se reformy v Evropě ubíraly zhruba stejným směrem, v každé zemi jinou rychlostí. Postupné byly v Británii, radikální změny byly nastoleny v Itálii. Západoevropské země léčebny buď zrušily, nebo zmenšily. Všechny léčebny zrušila Itálie. Jejími zkušenostmi argumentují kritici, v ČR není podle nich dostatečná síť komunitní péče, a tak prý hrozí, že duševně nemocní skončí na ulici nebo ve vězení. V zemích bývalého východního bloku jsou systémy většinou stále centralizované, lůžka jsou hlavně ve velkých léčebnách.

V západní Evropě je situace rozdílná. V Itálii, Finsku, Švédsku a Británii byly zrušeny všechny léčebny, v Německu, Belgii, Francii a Nizozemsku zůstala v léčebnách velká část lůžek, jsou to ale menší léčebny. Dřív běžné léčebny s více než tisícem lůžek jsou v západní Evropě raritou, v ČR jich je několik.

Psychiatrická léčebna Bohnice
Zdroj: isifa Production/ISIFA

Pokud se Česko hlásí k evropským hodnotám a trendům a pokud se skutečně chce přiblížit vyspělým státům, musí podle doporučení studie přesunout část péče z velkých léčeben do komunit a do oboru také víc investovat.

Českou psychiatrii čeká reforma

Česká psychiatrie dostává 3,5 procenta peněz zdravotnictví, po reformě má mít pět procent, průměr EU je osm procent. Ministerstvo zdravotnictví spustí reformu příští rok, dá na ni do roku 2020 přes šest miliard korun z evropských fondů - zhruba čtyři miliardy na modernizaci léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Dvě až tři miliardy půjdou na vzdělávání zdravotníků a na kampaň na destigmatizaci psychiatrie.

Česká reforma začne změnou léčeben na psychiatrické nemocnice, akutní péče v nich posílí. Počty lůžek klesnou, ubytovací standard stoupne. Léčebny mohou zapojit své mobilní týmy do komunitní péče. Ve spolupráci s kraji vzniknou centra duševního zdraví, která budou koordinovat péči v regionech, jedno centrum na 100 000 obyvatel.

Ředitel Psychiatrického centra profesor Cyril Höschl se obává, aby reforma nevyústila v pouhé administrativní změny. Riziko vidí v tom, že by se psychiatrické nemocnice zapojily do komunitní péče. „Podobný veletoč by znamenal ovládnutí české psychiatrie přejmenovanými léčebnami. Komunitní péče v léčebnách je navíc protimluv, podobně jako nemůže být poskytována domácí péče v nemocnicích,“ řekl profesor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028-2034, o dalším rozšiřování unie, ale také o její konkurenceschopnost v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
před 16 mminutami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 7 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 8 hhodinami

Část předvánočních vlaků z Prahy už je plná. Dopravci přidávají místa

Některé z vlaků, které před Vánoci míří z Prahy na Moravu a dál do zahraničí, už jsou vyprodané. V dalších zbývají poslední volná místa, vyplývá z vyjádření oslovených železničních společností a jejich webových stránek. Většina dopravců v reakci na zvýšenou poptávku přidává v období od 19. prosince do Štědrého dne stovky až tisíce míst navíc. Rychle se plní i povánoční spoje, ve kterých se lidé budou vracet zpátky do metropole.
před 9 hhodinami

Metnar nechal z budovy vnitra sundat ukrajinskou vlajku

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) nechal z budovy svého resortu na pražské Letné sundat ukrajinskou vlajku, informovaly weby iDNES.cz a Publico. Vlajka tam visela od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinskou vlajku nechal už na začátku listopadu sundat z budovy sněmovny nově zvolený předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Senát schválil roční odklad úplného spuštění systému elektronické tvorby zákonů

Senát schválil roční odklad povinnosti předkládat novely v systému elektronické tvorby zákonů. Místopředsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů zvolila horní komora Petra Jägera. Senát dále doporučil nové vládě, aby se zasazovala o alespoň humánní zacházení s politickými vězni a ukrajinskými válečnými zajatci v Rusku. V lednu také Senát uspořádá veřejné slyšení k zákonu o podpoře bydlení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turek požádal prezidenta o schůzku

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek požádal ve středu dopoledne prezidenta Petra Pavla o schůzku a čeká na návrhy termínu. Napsal to ČTK na dotaz ohledně zdraví a kroků, které chystá v souvislosti se svou nominací. Hrad o žádosti ví, ve čtvrtek se bude řešit, jak by mohl vzhledem k prezidentovu programu vyhovět, sdělil mluvčí Filip Platoš.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...