Psychiatrická péče v Česku - blíž východu než západu

Praha - Psychiatrická péče v ČR je svou strukturou nejblíže zemím bývalého Sovětského svazu a Balkánu a nejvzdálenější vyspělým zemím západní Evropy. Vyplývá to ze studie odborníků z Psychiatrického centra Praha.

Ve studii nazvané Reforma systému psychiatrické péče: mezinárodní politika, zkušenost a doporučení porovnali odborníci tuzemský systém se 30 státy Evropy a dali doporučení pro chystanou českou reformu. „Nechtěli jsme ukázat, kdo je lepší či horší. Zjišťovali jsme, do jakého klubu evropských států v organizaci psychiatrické péče patříme a jaké jsou trendy,“ řekl autor analýzy Petr Winkler. „Nejblíže se ve struktuře péče podobáme Bulharsku, Rumunsku, Gruzii, Černé Hoře a Lotyšsku,“ doplnil spoluautor Filip Španiel.

Na západě velkým léčebnám odzvonilo

Podle studie se reformy v Evropě ubíraly zhruba stejným směrem, v každé zemi jinou rychlostí. Postupné byly v Británii, radikální změny byly nastoleny v Itálii. Západoevropské země léčebny buď zrušily, nebo zmenšily. Všechny léčebny zrušila Itálie. Jejími zkušenostmi argumentují kritici, v ČR není podle nich dostatečná síť komunitní péče, a tak prý hrozí, že duševně nemocní skončí na ulici nebo ve vězení. V zemích bývalého východního bloku jsou systémy většinou stále centralizované, lůžka jsou hlavně ve velkých léčebnách.

V západní Evropě je situace rozdílná. V Itálii, Finsku, Švédsku a Británii byly zrušeny všechny léčebny, v Německu, Belgii, Francii a Nizozemsku zůstala v léčebnách velká část lůžek, jsou to ale menší léčebny. Dřív běžné léčebny s více než tisícem lůžek jsou v západní Evropě raritou, v ČR jich je několik.

Psychiatrická léčebna Bohnice
Zdroj: isifa Production/ISIFA

Pokud se Česko hlásí k evropským hodnotám a trendům a pokud se skutečně chce přiblížit vyspělým státům, musí podle doporučení studie přesunout část péče z velkých léčeben do komunit a do oboru také víc investovat.

Českou psychiatrii čeká reforma

Česká psychiatrie dostává 3,5 procenta peněz zdravotnictví, po reformě má mít pět procent, průměr EU je osm procent. Ministerstvo zdravotnictví spustí reformu příští rok, dá na ni do roku 2020 přes šest miliard korun z evropských fondů - zhruba čtyři miliardy na modernizaci léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Dvě až tři miliardy půjdou na vzdělávání zdravotníků a na kampaň na destigmatizaci psychiatrie.

Česká reforma začne změnou léčeben na psychiatrické nemocnice, akutní péče v nich posílí. Počty lůžek klesnou, ubytovací standard stoupne. Léčebny mohou zapojit své mobilní týmy do komunitní péče. Ve spolupráci s kraji vzniknou centra duševního zdraví, která budou koordinovat péči v regionech, jedno centrum na 100 000 obyvatel.

Ředitel Psychiatrického centra profesor Cyril Höschl se obává, aby reforma nevyústila v pouhé administrativní změny. Riziko vidí v tom, že by se psychiatrické nemocnice zapojily do komunitní péče. „Podobný veletoč by znamenal ovládnutí české psychiatrie přejmenovanými léčebnami. Komunitní péče v léčebnách je navíc protimluv, podobně jako nemůže být poskytována domácí péče v nemocnicích,“ řekl profesor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěVýrobky nabízené na českém trhu musí být šetrnější k životnímu prostředí, schválil Senát

Senátoři podpořili zákon o ekodesignu, podle kterého výrobky nabízené na českém trhu budou muset být v souladu s evropskými předpisy do budoucna šetrnější k životnímu prostředí. Měly by být lépe opravitelné nebo recyklovatelné než dosud. Na programu mají taky zrušení valorizace cen dálničních známek, úpravu platnosti jednodenní dálniční známky nebo nová pravidla pro cizince v Česku.
10:01Aktualizovánopřed 4 mminutami

ŽivěSchillerová ve sněmovně hájila rozpočet. Označila ho za rekordně investiční

Poslanci začali úvodní kolo debaty nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. V prvním čtení budou schvalovat základní parametry rozpočtu, tedy jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navrhovaný schodek 386 miliard korun je proti tomu letošnímu schválenému o 76 miliard vyšší. Koalice opět prosadila možnost nočního jednání s ohledem na očekávanou delší debatu, do níž se hlásily tři desítky poslanců.
04:36Aktualizovánopřed 36 mminutami

Pavel: Úspěšná obrana závisí na nových technologiích i podpoře obyvatel

Úspěšné odstrašování a obrana budou v budoucnu záviset na tom, jak rychle budou státy schopny zavádět nové technologie a inovace, řekl při zahájení mezinárodního veletrhu Future Forces Forum v Praze prezident Petr Pavel. Zdůraznil také potřebu úzké spolupráce mezi vládami a obranným průmyslem a význam připravenosti celé společnosti na bezpečnostní hrozby. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) zdůraznil, že obranný průmysl se stává novým pilířem české ekonomiky.
10:22Aktualizovánopřed 49 mminutami

Akcelerační zóny bychom nezaváděli, ale jsme v EU, řekl Turek. Svárovská chce větší zapojení obcí

Proti vymezení akceleračních zón pro výstavbu větrných elektráren se bouří desítky obcí. Některé zvažují žalobu na stát, jiné výstavbu odmítly v referendech. Poslanec Filip Turek (za Motoristy) v Událostech, komentářích uvedl, že současná vláda pouze plní závazky vůči EU, které přijal předchozí kabinet. Členka sněmovního výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) naopak kritizovala nedostatečnou komunikaci s obyvateli dotčených obcí. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Těžkých nehod i úmrtí na železnici ubývá. Rizikem zůstávají přejezdy

Počet těžkých nehod na české železnici v posledních letech podle Drážního úřadu klesá. Zatímco v roce 2021 se takových nehod stalo 112, vloni jich úřad evidoval 69. Oproti roku 2021 ubylo i usmrcených a vážně zraněných. Pokles úmrtí na železnici navíc podle resortu dopravy pokračuje i letos, přičemž největší podíl na tom má úbytek sebevražd. I přesto však Drážní úřad nadále řeší některé problémy s bezpečností. Jde například o nehody na přejezdech nebo jízdy vlaků za návěstidla zakazující jízdu.
před 4 hhodinami

Poslanci podpořili vyšší tresty za týrání zvířat či zvolili člena Rady ČRo

Poslanci poslali v úterý do závěrečného čtení novelu, která počítá mezi jiným se zvýšením pokut za týrání zvířat. Stejně naložili s novelou o rostlinolékařské péči. Do Rady Českého rozhlasu zvolili moderátora a influencera Jakuba Jíru. V prvním čtení sněmovna podpořila registr žáků a registr pedagogů a akademiků i novelu zákoníku práce, která mění pravidla pro čerpání podpory v nezaměstnanosti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoBezpečnostní rada státu probrala výpadky proudu i navyšování počtu vojáků

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta hodnotila aktuální situaci doma i ve světě a možná rizika pro další vývoj. Stupeň ohrožení terorismem ponechala mírný, probrala například opatření, jak zajistit elektronické služby během rozsáhlých výpadků proudu, nebo koncepci výstavby armády do roku 2040, podle níž má vojsko posilovat. „Ta nová bude říkat 32 tisíc v Armádě České republiky a patnáct tisíc v aktivní záloze,“ upřesnil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Pomoct by s tím měl už letošní nábor, který je rekordní. Resort obrany připravuje pro studenty vysokých škol kurz důstojníků v záloze a další projekty, jak získat personál.
před 13 hhodinami

VideoSenát čekají personální šachy a úvahy o novém výboru

Volby jen mírně proměnily síly jednotlivých klubů v Senátu. Nejpočetnější zastoupení má dál ODS s TOP 09, naopak klub Pirátů a zástupců SEN 21 o potřebný počet členů přišel. Noví senátoři složí slib na schůzi 19. listopadu. Nyní funguje deset senátních výborů, počet by se v novém období mohl změnit. Šéfové nejsilnějších stran zvažují, že by výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost rozdělili na dva: tematicky jim přijde příliš široký. Zatímco řadoví členové výborů se obmění, ve vedení většinou chtějí pokračovat dosavadní šéfové. Rozhodovat se bude v následujících týdnech i o místopředsedech a předsedovi celého Senátu. Nejsilnější klub ODS a TOP 09 zřejmě na nejvyšší funkci znovu navrhne Miloše Vystrčila (ODS). Hlasovat o vedení se bude v listopadu.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.