Praha – Aféra šéfky premiérova kabinetu Jany Nagyové a následná demise předsedy vlády Petra Nečase srazila volební preference občanských demokratů na osm procent. Vyplývá to z aktuálního volebního průzkumu agentury ppm factum. Podle bývalého ředitele agentury Jana Herzmanna se přitom jedná o vůbec nejnižší výsledek, který kdy ODS ve výzkumu preferencí získala; i po tzv. sarajevském atentátu a rozkolu strany v roce 1997 měla o procento víc.
Pokud by nyní skutečně došlo k předčasným volbám, což je cesta, kterou vzhledem k vládní krizi hlasitě prosazuje opozice, získali by občanští demokraté s osmi procenty 18 poslaneckých mandátů a oproti volbám v roce 2010 by si pohoršili o pětatřicet křesel. V případě koaliční TOP 09 by propad zdaleka tak výrazný nebyl; nyní by pro ni hlasovalo 15 procent lidí, takový zisk by proměnila do sedmatřiceti poslanců. Po posledních volbách jich získala jednačtyřicet. Poslední koaliční partner, strana LIDEM, by se do dolní komory vůbec nedostal.
Průzkum agentury ppm factum je vůbec prvním šetřením, které zobrazuje náladu voličů během politické krize, již minulý čtvrtek rozpoutalo zatýkání na úřadu vlády – ve vazbě následně kvůli úplatkářství a zneužití tajných služeb skončila premiérova blízká spolupracovnice Jana Nagyová, sám Petr Nečas se z čela vlády i občanské demokracie poroučel v pondělí. Červnový průzkum, který v minulých dnech publikovala agentura STEM a ve kterém ODS získala 12,7 procenta, totiž probíhal ještě před policejním zásahem (čtěte víc).
Podle dlouholetého šéfa ppm Jana Herzmanna představuje současných 8 procent pro ODS vůbec nejnižší zisk, který kdy tato strana v preferencích obdržela. Ani po takzvaném sarajevském atentátu v roce 1997, kdy se od občanské demokracie odštěpila Unie svobody, se přízeň voličů nepropadla tak nízko; ODS tehdy měla necelých devět procent a v předčasných volbách o rok později dokázala uhrát druhou příčku za vítěznou sociální demokracií Miloše Zemana.
Koaliční možnosti pro ČSSD se otevírají
ČSSD by volby s výrazným náskokem vyhrála, hlas by jí dalo 29,3 procenta voličů, a ve sněmovně by tak držela 78 křesel. Průzkum navíc sociální demokracii předpovídá hned několik koaličních možností. Komunisty by volilo víc než 16 procent lidí (jedná se o druhou nejsilnější stranu), a rudo-oranžová koalice tak v dolní komoře složila silnou většinu 119 hlasů.
Do sněmovny by se dostali i lidovci (7,5 procenta), získali by 15 mandátů. Voliči a voličky by poslali do parlamentních lavic i 11 zemanovců. Měli by 6,6 procenta hlasů. Levostředová koalice ČSSD a dvou menších stran by dohromady držela 104 mandátů. Pokud by se ČSSD pustila do velké koalice se Schwarzenbergovou stranou, měli by 115 mandátů.
Větší propad než při boji o Hrad - další zisky mohu být ještě nižší
Největší propad preferencí za poslední měsíce zažili občanští demokraté v době klání o Pražský hrad. První pozici na české pravici tehdy opanovala TOP 09, právě vlivem prezidentské kandidatury stranického šéfa Karla Schwarzenberga. ODS naopak v lednu a v únoru ztrácela voliče napříč průzkumy různých agentur a sestup se jí podařilo zastavit teprve v průběhu dubna, kdy křivky hovořily o pozvolném nárůstu voličského zájmu.
Přisuzované volební zisky v čase prezidentského hlasování se napříč průzkumy různily, přičemž ppm factum spolu s Medianem patřila mezi agentury, jejichž výsledky byly pro ODS příznivější. Volební modely Centra pro výzkum veřejného mínění a STEMu ovšem už tehdy hovořily o propadu někdejšího pravicového lídra pod deset procent a ODS přisuzovaly (oproti ppm factum) nižší zisky konstantně (viz graf výše). Dá se proto předpokládat, že další červnové průzkumy, které politickou krizi zohlední, mohou být pro stranu Martina Kuby ještě nepříznivější než ten, který byl publikován dnes.
