Praha - Miloš Zeman si přeje úřednickou vládu. Jméno člověka, který by ji vedl, sdělí zítra. Jak dlouho by však taková vláda byla u moci, záleží na sněmovně. Pokud se sama záměrně nerozpustí, mohou být úředníci u kormidla - byť bez důvěry sněmovny - až 10 měsíců do řádných voleb v květnu příštího roku. Pokud se budou konat předčasné volby, Zemanovi lidé povládnou zhruba tři měsíce: 60 dnů od rozpuštění sněmovny a pak po volbách, než se ustaví řádná vláda. Zemanem instalovaný kabinet tak bude mít čas zhruba do začátku října prosadit hlavě státu drahé věci - státní rozpočet, pravidla pro čerpání eurofondů i vítěze tendru na dostavbu Temelína. Může zmíněné body stihnout?
ČEZ: Dostavbu raději zdržíme
Jako jeden z hlavních motivů pro úřednickou vládu se často zmiňuje touha Miloše Zemana ovlivnit dostavbu Temelína. Během nedávné recepce pořádané ruským velvyslanectvím v Praze sám zmínil, že by rád viděl vyšší míru ruských investic v Česku právě i v souvislosti s chystanou dostavbou. „Doufáme, že nové perspektivy česko-ruské spolupráce otevře projekt dostavby Jaderné elektrárny Temelín, v němž Češi a Rusové opět spojili své zájmy a jednají společně,“ dodal k tomu na stejné akci ruský velvyslanec Sergej Kiseljov. Spekuluje se i o tom, že Zemanovu prezidentskou kampaň platila česká pobočka ruského Lukoilu.
Do této chvíle je Temelín a případná dostavba dvou bloků plně v rukou energetického gigantu, který se zájemci právě v těchto dnech vyjednává vylepšení nabídek. To zabere měsíce. Jde o hodně - investici za až 300 miliard korun, která připadne buď americko-japonskému Westinghousu nebo česko-ruskému Konsorciu MIR.1200. Vítěze chce ČEZ vybrat letos na podzim.
„Vítěze tendru může vyhlásit jedině ČEZ. Ten je organizátor výběrového řízení,“ upozorňuje Michal Šnobr, energetický analytik J&T Banky. Teprve po něm přijde ke slovu česká vláda. Po vyhlášení totiž bude následovat valná hromada, kde musí akcionáři vítěze schválit. A hlavním akcionářem ČEZu je stát zastupovaný ministerstvem financí. „V tomto směru je to v rámci výběru ten klíčový okamžik, kdy do něj může zasáhnout stát,“ upozorňuje Šnobr.
Dřív než v tento okamžik se může vláda dostat do rozhodovacího procesu jedině v případě, že vymění své zástupce v dozorčí radě ČEZu. „Akcionářská práva vykonává ministerstvo financí, záleží na jejich rozhodnutí,“ doplňuje Kříž s tím, že nová vláda znamenala i v minulosti částečnou obměnu dozorčí rady. Ani tak ale vyhlášení vítěze zásadně neuspíší. Už teď je totiž současný harmonogram napjatý.
„Zatím je výběr vítěze plánován na konec září,“ sdělil portálu ČT24 mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. „Ale samozřejmě jak probíhají jednání, může se to ještě posunout na později. Těžko si ale představit, že by k němu došlo dřív,“ říká Kříž. Navíc je podle něj těžko představitelné rozhodnout bez jasného postoje majoritního vlastníka ČEZu, tedy vlády. ČEZ bude zřejmě chtít čekat na tu s plným mandátem i přesto, že mu to nepřikazuje žádná zákonná podmínka.
Rozpočet je můj
Zemanův úřednický kabinet bude připravovat rozpočet na příští rok. Základní parametry sice v červnu schválila Nečasova vláda, každá rozpočtová kapitola už má proto zastropované výdaje, s nimiž musí počítat. Přes léto se ale bude připravovat konkrétní podoba tak, aby vláda mohla rozpočet schválit v září a odeslat do sněmovny. Návrh Kalouskova ministerstva financí předpokládá v příštím roce schodek 105 miliard. Ten má odpovídat 2,9 % HDP, zůstane tak pod tříprocentní hranicí nutnou pro přijetí eura. Právě rozpočet jako jednu z priorit „kabinetu odborníků“ už Zeman zmínil.
„Je samozřejmé, že tato vláda, ať bude vládnout do předčasných, či řádných voleb, bude mít za úkol sestavit státní rozpočet. Proto bude třeba vybrat takové lidi, kteří budou rozpočtu rozumět, nebudou amatéry. Ti pak návrh buď předají vládě, která vzejde z předčasných voleb, protože ta na to moc času mít nebude, nebo bude nutné návrh prohlasovat v Poslanecké sněmovně v případě, že se odmítne rozpustit,“ řekl prezident v obnovených Hovorech z Lán na Radiožurnálu.
Pokud se sněmovna dohodne na svém rozpuštění a v září se budou konat předčasné volby, tak by rozpočet schvalovala jiná vláda, než která by jej pak prosazovala ve sněmovně. A bez hlasů poslanců ho schválit nelze.
Analytik ČSOB Jan Čermák uvedl, že vzhledem k časovým termínům stejně půjde o rozpočet s významným rukopisem odcházející vlády. Rozpočet musí být předložen do sněmovny do 30. září. A vláda tak nemůže třeba navýšit celkový schodek, schválené peníze může jen přelévat mezi jednotlivými resorty.
Odstupující vláda přitom rozpočet navrhuje v mírném optimismu: třeba očekává, že na DPH vybere o 3,3 procenta víc než letos a do státní kasy tak přibude celkově 216 miliard korun. O pár miliard navíc by mělo přibýt i kvůli očekávanému vyššímu příjmu z firemních daní a z daní od fyzických osob. Jenže česká ekonomika stále neroste, naopak v posledním kvartálu klesala meziročně o 2,2 procenta. Sestavit realistický rozpočet, který by podpořil růst, ale nezadlužoval, nebude jednoduché.
Fondy EU
Další oblastí, kterou by mohla ovlivnit úřednická vláda jmenovaná Zemanem, je čerpání evropských dotací v příštích letech. Přípravy pro roky 2014–2020 už jsou sice v běhu, loni v listopadu schválila Nečasova vláda materiál, podle kterého se má počet operačních programů snížit ze 17 na 8. Teprve letos na podzim by ale měly jednotlivé členské státy podepisovat klíčový dokument – takzvanou Dohodu o partnerství, která obsahuje detaily o jednotlivých programech.
Zemanem jmenovaný ministr pro místní rozvoj by proto mohl podobu dohody ovlivnit spíš jen formálně, aniž by k tomu potřeboval hlasy poslanců. Na zásadnější změny by měl málo času – současné rozpočtové období totiž končí rokem 2013, Evropská komise proto trvá na tom, aby byla dohoda pro období 2014–2020 podepsána nejpozději v září. Současné přípravy a vyjednávání přitom běží už od roku 2011. Vláda přitom musí projednaný dokument komisi zaslat v nejbližším možném termínu - vzhledem k tomu, že období začíná už za necelého půl roku, už teď se hovoří o zpoždění.
Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský loni v listopadu předložil na vládu návrh, který počítá jen s osmi programy namísto 17. „V tuto chvíli stojíme před situací, kdy čerpání z operačních programů bude jednodušší, protože jich bude méně, na druhé straně musí být lépe vydefinovány priority,“ vysvětloval Jankovský. S navrhovanými změnami prý byla spokojena i Evropská komise.
Navrhované operační programy:
- Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (řízený ministerstvem průmyslu a obchodu)
- Výzkum, vývoj a vzdělávání (řízený ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy)
- Zaměstnanost (řízený ministerstvem práce a sociálních věcí)
- Doprava (řízený ministerstvem dopravy)
- Životní prostředí (řízený ministerstvem životního prostředí)
- Integrovaný regionální operační program (řízený ministerstvem pro místní rozvoj); ten má nahradit dosavadní regionální programy
- Praha - pól růstu ČR (řízený Magistrátem hlavního města Prahy)
- Technická pomoc (řízený ministerstvem pro místní rozvoj)
Klausová by mohla balit kufry do Bratislavy
Co naopak Zeman prosadí snadno, je jmenování velvyslanců. Prezident chce do Bratislavy vyslat manželku svého předchůdce Livii Klausovou, do Moskvy pak europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Proti Klausové se ale postavil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Toho by Zeman v případě úřednické vlády mohl obejít – v ústavě se totiž píše, že prezident pověřuje vedoucí zastupitelských misí, přičemž je nutná kontrasignace premiéra. Roli ministra zahraničí v tomto procesu ústava nezmiňuje. Dosud ale platila politická zvyklost, že jména velvyslanců prezidentovi doporučovala vláda právě na návrh ministerstva zahraničí.
