Praha – Už od 21. prosince má Bohuslav Sobotka (ČSSD) mandát k sestavení vlády. V seznamu kandidátů na ministry se dolaďují poslední jména. V pátek by měl takřka po třech měsících od voleb přijít den D, kdy ministerského předsedu jmenuje prezident. Prozatímní Rusnokův kabinet z pracovního tempa ale neslevuje. Schvaluje zákony a personální změny provádí, kde se dá. Nabízí se otázka, zda k tomu má ještě vůbec mandát?
Celkem osm zákonů z vlastní dílny poslala Rusnokova vláda do sněmovny od oficiálního pověření Sobotky sestavením nového kabinetu. Návrhy se týkají rozličných oblastí. Ministři v demisi v nich například nařizují, aby soukromé firmy hlásily případné hackerské útoky Národnímu bezpečnostnímu úřadu. V jiném návrhu zákonodárný sbor oprášil myšlenku dětských skupin, se kterou přišel už Nečasův kabinet a která měla řešit problém nedostatku míst ve školkách. Princip „hlídáren“ bez vzdělávací funkce, který kritizovala odborná veřejnost, vláda schválila, aniž by prošel připomínkovým řízením.
Rektory vysokých škol zase „zvedla“ novela vysokoškolského zákona, která přesouvá jmenování profesorů z prezidenta na předsedu Senátu. České konferenci rektorů vadí zejména to, že vláda změnu s vysokými školami předem neprojednala. „Rektoři opakovaně žádají vládu, aby novela vysokoškolského zákona ohledně jmenování profesorů nebyla přijímána ve spěchu, ad hoc a bez zvážení širšího legislativního kontextu,“ reagovala na postup kabinetu v demisi rektorská konference.
Kam ten spěch?
Spěch, se kterým vláda v demisi na poslední chvíli schvaluje zákony, které by mohly počkat, budí rozpaky také mezi politology a zástupci neziskovek. „Tento postup vlády se dá obhájit pouze v případech, kdy se jedná o normy, na něž tlačí čas a které jsou třeba v zájmu bezpečnosti, což by teoreticky mohla splňovat norma o kybernetické bezpečnosti,“ soudí politolog Masarykovy demokratické akademie Lukáš Jelínek. „Když už by k tomu mělo dojít, tak jen po důkladné konzultaci s politickými stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně, aby se ukázalo, jestli Rusnokova vláda nedělá úplně zbytečnou práci, jestli nevytěžuje svůj legislativní aparát na projekty, které nakonec spadnou v Poslanecké sněmovně pod stůl,“ dodal politolog.
Zákony vlády bez důvěry
(normy, které prozatímní vláda schválila až po pověření Bohuslava Sobotky sestavením vlády)
- Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů – předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí
- Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti – předložili předseda vlády a ředitel Národního bezpečnostního úřadu
- Novela zákona o zemědělství a Státním zemědělském intervenčním fondu – předložilo ministerstvo zemědělství
- Novela zákona o vysokých školách – předložilo ministerstvo školství
- Návrh zákona o zdravotnických prostředcích – předložilo ministerstvo zdravotnictví
- Novela zákona o živnostenském podnikání – předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu
- Návrh zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců – ministerstvo práce a sociálních věcí
- Návrh zákona o státní službě – předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí
Zákon o státní službě jako průzkum bojem
Za největší přešlap kabinetu v demisi považují experti to, že předložil ve středu vlastní verzi služebního zákona, tedy normy, která má mimo jiné zabránit politicky motivovanému „kupčení“ s úřednickými posty. Premiér Rusnok přitom sám uznává, že není důležité, zda „zákon začne platit o měsíc dříve, nebo později“. Také ministr vnitra v demisi Martin Pecina počátkem prosince naznačil, že s tímto zákonem není kam spěchat. „Když nová vláda vznikne do konce roku nebo v prvních lednových týdnech, budu rád, jestliže to bude schvalovat nová vláda, protože v tom zákoně jsou i důležitá politická rozhodnutí,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce.
Konkurenční návrh poslance Tejce (ČSSD), od kterého by se mohla nová koalice odrazit, už leží ve sněmovně. Ten však Rusnok považuje za „neprofesionální“, byť se jím jeho kabinet dle zjištění nevládního hnutí Oživení při tvorbě vlastní předlohy sám inspiroval. Existence dvou podobných norem teď podle hnutí způsobí chaos, který zabraní přijetí skutečně kvalitní právní úpravy. „Považuju to za nešťastné. Každá ze stran je bytostně přesvědčená o tom, že má nejlepší řešení, a proto předkládá své vlastní návrhy. Výsledek je tristní, protože celý legislativní proces je od začátku tak špatně nastaven, že je otázkou, zda z něj může vzejít něco rozumného,“ uvedla pro portál ČT24 výkonná ředitelka Oživení Lenka Petráková.
Lukáš Jelínek, politolog
„Co Rusnokova vláda se služebním zákonem provádí, nasvědčuje interpretaci, že se snaží vhodit granát mezi strany vznikající koalice tím, že předloží vlastní předlohu a čeká, co to se vznikající koalicí udělá. Nakolik se osvědčí soudržnost nových koaličních stran.“
De jure v pořádku
Z pohledu právníků nicméně Rusnokova vláda své ústavní pravomoci aktivitou v přijímání nových zákonů nepřekračuje. „Právně je to vláda jako každá jiná. To, že schválí zákon a předloží parlamentu, je naprosto legitimní proces. Je to jen politická otázka, co snese, nebo nesnese odklad,“ míní ústavní právník Univerzity Karlovy Jan Kudrna.
Závažnější problém vidí Kudrna v tom, že Rusnokova vláda hýřila zadáváním veřejných zakázek bez soutěže. Od září do prosince zadala zakázky za téměř 3 miliardy korun. „Ať je to vláda s důvěrou, nebo bez důvěry, červená, modrá, nebo zelená, tak zadávat zakázky bez soutěže by měla v co nejmenší míře, protože v sázce je transparentnost nakládání s veřejnými prostředky,“ poukázal právník.
Státní zakázky s otazníkem
Některé zakázky, které resorty pod taktovkou ministrů v demisi rozdělily bez uveřejnění, přitom vyvolávají podezření ze střetu zájmů. Příkladem je navýšení zakázky na IT služby na ministerstvu zemědělství. Zakázku pro společnost BDO IT už loni kritizoval NKÚ a od finančního úřadu si resort vysloužil dokonce pokutu. Místo toho, aby smlouvu zrušil a vypsal nové výběrové řízení, zakázku koncem listopadu navýšil o 30 milionů korun. Dle oficiálního zdůvodnění nebyl na nový tendr dostatek času.
Jenže jak zjistila Česká televize, důvodem mohlo být také to, že firma má vazby na ministra práce a sociálních věcí v demisi Františka Koníčka. Sám Koníček byl ve společnosti BDO IT dva roky místopředsedou představenstva. Jeho syn Martin pak působil v představenstvu právě v době, kdy firma ještě za předchozí vlády zakázku od resortu zemědělství získala. „Na problematickou minulost pana ministra Koníčka jsme upozorňovali. Myslíme si, že tam v minulosti byly kroky, které mohou zakládat výrazné střety zájmů,“ upozornil projektový manažer Transparency International Radim Bureš.
Koníček ale střet zájmů odmítá. „Já jsem se choval zákonně a nikdo na mě nikdy nic neměl. Překvapuje mě, že se dnes vy mě ptáte jako ministra na moje působení v nějaké firmě před x lety. Byl jsem tam velmi krátkou dobu a ta firma nevyvíjela žádnou velkou činnost,“ zdůraznil.
To ale není jediná překvapivá zakázka resortu zemědělství. Otazníky se točí také kolem výběru firmy, která má zajistit rozšíření a údržbu systému správy a evidence dokumentů (DMS). I tady se jedná bez soutěže – podle mluvčí resortu Dany Večeřové údajně kvůli ochraně autorských práv dodavatele systému, což zákon připouští. Jenže při přípravě zakázky zastupuje ministerstvo ústecká firma Ropro, která čelí kritice za chyby v jiném tendru. Jde o výběrové řízení na rekonstrukci kulturního střediska v Litvínově, který firma administrovala podobně jako zakázku pro resort zemědělství.
Za chyby, mezi nimiž figurovalo například zadání víceprací bez výběrového řízení, muselo město nakonec zaplatit pokutu 4 miliony korun. Jinak by přišlo o dotaci z evropských fondů. Za chyby ale podle radnice mohl právě administrátor projektu, tedy společnost Ropro, která měla pro město zadání zakázky jako celku zadat v souladu se zákonem. Litvínovští proto na společnost Ropro podali žalobu, domáhají se náhrady škody.
Ministerstvo zemědělství přesto o sázce na Ropro nepochybuje. „Tato společnost je vybraná na ministerstvu jako jeden z administrátorů. Zatím s ní žádné problémy nebyly. Bylo shledáno, že je vše v pořádku,“ uvedla mluvčí Večeřová. O vyjádření jsme požádali telefonicky a e-mailem také společnost Ropro. Dosud bezvýsledně.
Podle hnutí Oživení je objem zakázek, které během posledních čtyř měsíců loňského roku rozdělily státní úřady bez soutěže, v českých podmínkách nevídaný. Například předchozí Nečasův kabinet jich tímto způsobem ve stejném období roku 2012 přidělil šestkrát méně.
