Vina na osvětimských jatkách patří jen řezníkům, ne jejich dětem

Praha – Před 70 lety, 7. dubna 1944, se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Osvětimi-Birkenau dvěma slovenským mladíkům Rudolfu Vrbovi a Alfredu Wetzlerovi. Zachránili si tím život, navíc ale po příchodu do Žiliny sepsali zprávu o probíhající likvidaci evropských Židů. Z přibližně 60 stran se veřejnost mohla dozvědět detailní popis fungování největšího nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora. Jejich informace podle historiků zachránily na 200 tisíc maďarských Židů. Rudolf Vrba během svých poválečných přednášek vždy razil přesvědčení, že vina na holocaustu padá na hlavy přímých aktérů, rozhodně ale není dědičná, zavzpomínal ve Studiu 6 na svého přítele právník František Šístek.

„Vytvořil model i pro další lidi postižené holocaustem. Tvrdil, že není možné přenášet vinu na těchto jatkách. Po celou dobu, kdy měl bohatou přednáškovou činnost, razil tezi, že vina není dědičná a že se s potomky těch, kdo hrůzy působili, musí pracovat,“ podotkl František Šístek k otázce, na co z vyprávění Rudolfa Vrby nezapomene.

Zpráva Rudolfa Vrby a Alfreda Wetzlera z jara 1944 se mnohdy řadí k významným dokumentům 20. století, poprvé se vlastně spojenecké síly dozvěděly podrobné informace o koncentračním táboře. Odvysílalo ji BBC a publikoval západní tisk. V té době běžely plynové komory v Birkenau naplno a Wetzler s Vrbou se rozhodli varovat před tím, co ve skutečnosti znamená „přesídlení na východ“.

Rudolf Vrba (původním jménem Walter Rosenberg) po válce vystudoval v Praze Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství a později proslul jako odborník na biochemii mozku a výzkum cukrovky a rakoviny. V roce 1958 odešel z ČSSR a působil v Izraeli, v Anglii, Kanadě a v USA. Ve Vancouveru zemřel 27. března 2006. S Rudolfem Vrbou se právník František Šístek setkal poprvé na sympoziu v říjnu 1991 v Düsseldorfu, aniž měl ponětí, o koho vůbec jde. Když mu Vrba vyložil celou věc, celé sympozium již trávil v jeho společnosti.

Zdařený útěk z tábora byl výslednicí štěstí a zkušenosti

Skutečnost, že oba přežili v koncentračním táboře dva roky, přisuzuje historik Akademie věd ČR a syn Františka Šístka, rovněž František, jejich fyzické zdatnosti a síle. Za dva roky získali oba vězni cenné zkušenosti s chodem tábora i s neúspěšnými pokusy spoluvězňů o útěk. „Využili situace, kdy ve vnější oblasti se tábor rozšiřoval, byly tam zásoby dřeva a s pomocí dalších polských vězňů se skryli pod dřevěnými fošnami,“ popsal historik klíčový okamžik útěku. Ze zkušeností pak věděli, že poplach při zjištění, že někdo uprchl, potrvá tři dny. Tuto dobu přečkali ve svém úkrytu a poté se vydali směrem na Slovensko.

Po svém příchodu do Žiliny se spojili s představiteli židovské obce. Pro ně znamenaly informace o povaze koncentračního tábora obrovský šok, na něco podobného nebyli vůbec připraveni. Stále považovali tábory za pracovní, z kterých se většina jejich příbuzných a známých po válce vrátí.

Historik Židovského muzea v Praze Michal Frankl: „Různé zprávy i o systematickém vyvražďování přicházely už od roku 1942. Ale zpráva Vrby a Wetzlera byla první, která tábor velmi detailně popsala. Ukázala, které skupiny byly vyvražďovány, jak vraždící mechanismus funguje. Je vidět, že nešlo jen o zprávu dvou jednotlivců, kteří dobrodružným způsobem a odvážně utekli, což je samozřejmě pravda, ale že se na podání tohoto svědectví velmi cíleně připravovali.“

Svědectví zachránilo asi 200 tisíc lidí

Přestože zpráva se dostala na veřejnost až po zahájení masových deportací maďarských Židů do Osvětimi (15. května 1944), bývá jí připisována záchrana mnoha lidských životů. Informace z ní odvysílala 15. června 1944 BBC a 20. června zpráva dostala prostor i na stránkách New York Times. Papež Pius XII., americký prezident Franklin D. Roosevelt a švédský král Gustav V. následně žádali maďarského admirála Miklóse Horthyho o zastavení deportací, což se stalo až 9. července 1944 a odhaduje se, že tak bylo zachráněno asi 200 tisíc Židů.

Autoři zprávy ale doufali v silnější dopad. Představovali si, že spojenci na ni zareagují bombardováním železničních cest do Osvětimi, případně samotného tábora. Rovněž doufali, že se dostane ke všem Židům, kteří ještě nebyli deportováni. „To se nestalo, takže Rudolf Vrba do konce života nesl velice těžce, že se zpráva nešířila tak rychle,“ uvádí historik František Šístek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 1 hhodinou

Česká firma vyrobí unikátní zaměřovače do bojových vozidel

Tuzemské firmy se podílejí na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 pro českou armádu. Třeba přerovská společnost Meopta by měla v příštích letech získat přes dvě miliardy korun za výrobu unikátní zaměřovací technologie vyvinuté ve Švédsku. Střelec díky ní dokáže mířit bez ohledu na pohyb bojového vozidla a palba je rychlejší než u běžných zaměřovacích systémů.
před 1 hhodinou

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 2 hhodinami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
14:32Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 6 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 9 hhodinami
Načítání...